Alois Glück (1940) je představitelem křesťansko-sociální strany CSU a členem několika charitativních organizací a spolků, zabývajících se ochranou životního prostředí. Ve volném čase se věnuje turistice a horolezectví.

Na začátku přednášky připomněl současné reformy, při nichž křesťanští socialisté a sociální demokraté v Německu přepracovávají stranické programy. „Otázka životní úrovně už není postačující, proto musí být politika utvářena mnohostranně.“ Proces globalizace je i procesem kulturním, nastává konfrontace hodnot a náboženských představ. Příčinou chybného vývoje jsou představy o hodnotách. Sociální stát jsme organizačně stále více rozšiřovali, ale rostl sociální chlad. Nějakou dobu můžu jednat jen ekonomicky, ale společnost se rozejde ve svém vývoji. To lze pozorovat například ve Francii.“

Alois Glück vytvořil koncept, nazvaný Solidární společnost, o němž pojednává i jedna z jeho knih. „Naším měřítkem je, že tu máme křesťanskou tradici. Při politické realizaci nejde o otázku náboženského vyznání, ale je třeba vědět něco o pramenech. Každý člověk má stejnou důstojnost, stejná práva. Je jedno, jestli je silný nebo slabý, jestli je výkonný nebo ne, je jedno, jakého je věku a z jaké etnické skupiny pochází. Násilí vzniká tam, kde je jeden považován za méně důstojného.“ Na tomto místě Glück cituje bývalého ministra kultury SRN, Hanse Meiera. „Křesťanství učinilo politiku odpovědnou před Bohem.“ Při následující diskusi předseda zemského sněmu připomněl, že ačkoli nemá církev v otevřené společnosti žádný zvláštní monopol, jejímu hlasu je přikládán velký význam, například v otázkách etických. „Z křesťanské etiky vyplývá také orientace v lékařských otázkách, které je nutno řešit ruku v ruce s vědou.“

Podle Glücka nemá být v sociálním státě stěžejní věcí přerozdělování. „Záleží především na rovnosti příležitostí a možnosti zúčastnit se. Každý by měl mít stejné šance studovat a získat práci. V tom je obsažena obrovská integrační síla. Platí to i pro imigranty. Na druhé straně musejí sami vyvinout určité úsilí a nežít odděleně jako uzavřená společnost.

Politický termín „udržitelnost“ původně pochází z lesnictví a zemědělství. Člověk může z přírody vzít jen tolik, kolik je jí schopen vrátit. Doteď jsme všechno pojídali na úkor mladších generací.“ Ani současní důchodci nemají lehkou pozici. Situace se změnila, prožívají jiné stáří, než původně plánovali. Generační spravedlnost je možná jen tam, kde jsou děti.

„Hlavním klíčem k revitalizaci našich zemí je princip křesťanské sociální nauky, princip vlastní zodpovědnosti, vyžadování zodpovědnosti a vyžadování prostoru, ve kterém se mohu pohybovat. Nic nelze změnit během dvou nebo tří let. Důležité je být na správné cestě.“