Křesťanská víra přispěla k budování Evropy po pádu Římské říše, ale jak Marc Stenger dále říká, někdy se stávala nástrojem moci. „Projevily se rozdíly mezi církví na Východě a na Západě, vznikl islám. Začalo se říkat, že jedna pravda je nadřazena jiné a společné hodnoty nás rozdělovaly. Křesťanství nebylo vždy faktorem spojujícím, stávalo se i zdrojem válek a genocid. Duchovní hodnoty byly vždy přítomny, ale ne vždy vedly k blahu všech lidských bytostí.“ Došlo k nábožensky motivovaným střetům, křesťané bojovali proti albigenským a katarským, proběhly křižácké války a dnes se odehrávají náboženské nepokoje v Irsku. Na dotaz, týkající se těchto konfliktů Mons. Stenger odpovídá, že války nejsou pravým smyslem náboženství. „Pravým smyslem je vytvářet bratrství, ale střety vznikaly špatným využíváním náboženství. Neznamená to, že by se duchovní hodnoty stávaly zbytečnými. Ideologie si může myslet, že je nadřazena jiné, ale náboženství to tvrdit nemůže.To by nemělo nic společného se vztahem mezi Bohem a člověkem. Skutečný důvod existence člověka je láska Boha k člověku. Zlo páchané ve Jménu Boha je vždy něco, co upírá Bohu jeho vlastnosti a člověk nemá právo tvrdit, že disponuje mocí nad Bohem. Náboženství nikdy nesmí sloužit útlaku lidí, to by bylo zbaveno svého pravého smyslu.“

Současná Evropa hledá podle Marka Stengera svoji duši, svůj identifikační princip. Lidé vědí, že jsme Evropané, ale nevědí, jaký tomu dát základ. Hlavní otázkou při tvorbě evropské ústavy není, zda historie odkazuje ke křesťanství. „Evropa potřebuje duchovní hodnoty, aby nalezla budoucnost. Jestliže hovoříme o náboženství v naší oblasti, nejedná se pouze o křesťanství. Stejně tak sem náleží judaismus a islám. Velkou šancí je těžit nejen z kulturní, ale i duchovní rozmanitosti, jež může vést k přátelství a Evropa by měla najít hodnoty, které ji propojí. Mezi základními hodnoty patří uznávání lidských práv, tolerance a pluralismus. Jak řekl Robert Schuman, člověk je tvor společenský, který musí být respektován. Duše Evropy musí být duší pluralistickou. Zdroje bohatství se nemají vylučovat, ale doplňovat, což je důležité i pro dnešní křesťany, aby dokázali překonat pochybnosti a pocit osamění.“ Již předtím biskup zmínil protestantského právníka a filosofa 16. století Hugo Grotia a jeho výrok „Musíme myslet na Boha. Pokud nebudeme, otevřeme se neporozumění a násilí.„ Marc Stnger pokračuje:"I jiné tradice si zaslouží respekt, a proto je zapotřebí dialogu. Křesťané jsou povinni přijmout ostatní, kteří jsou vůči nim v menšině.“ Ani ateisté nemusejí sami sebe definovat jako ty, kdo stojí v opozici. Mají jen odlišné chápání světa.

Marku Stengerovi nejde jen o hledání evropské identity, ale jako předseda Episkopálního výboru Francie – Latinská Amerika Francouzské biskupské konference usiluje i o mezinárodní vazby v širším měřítku. Starý světadíl nepotřebuje duši jen pro sebe, ale také pro kontakt s ostatními.

„Evropa musí zdůrazňovat různorodost. Spolupráce států a lidí se má stát sociální, náboženskou i kulturní realitou. Musíme zkoumat, k čemu vedou různé tradice, ne na ně nahlížet jen povrchně nebo pejorativně. Ekumenismus je nezbytný k tomu, aby se církve staly partnery při budování Evropy, ve které bude místo pro každého člověka. Nesnažíme se budovat pseudojednotu, snažíme se pochopit různorodost a hledat společné hodnoty. Nacházet je na základě společenství.“