Němec Joseph Ratzinger, nynější papež Benedikt XVI., má za sebou úctyhodnou kariéru církevní, akademickou i vědeckou. Svého času byl považován za reformního teologa, již dlouho ale platí za konzervativce a "strážce nehybnosti" katolické církve. Čistotu víry hlídal po boku svého předchůdce Jana Pavla II. a v téže linii pokračuje i na papežském stolci. Reformních kroků se od Benedikta XVI., který překročil 16. dubna osmdesátku, jeho kritici asi nedočkají.
Když se německý kardinál Joseph Ratzinger stal 19. dubna 2005 novým papežem Benediktem XVI., nevyvolalo to v určitých kruzích zrovna nadšení.Tehdy osmasedmdesátiletý teolog se ujal funkce hlavy katolické církve z pozice mocného prefekta Kongregace pro nauku víry a jako papež konzervativní názory nezměnil.
"Prostý a pokorný dělník na vinici Páně", jak se Ratzinger charakterizoval těsně po zvolení papežem, přesto umožnil výjimku z nepsaných pravidel, i když tím nepřekvapil. Již po necelých třech měsících totiž zahájil proces blahořečení Jana Pavla II, což je rekordně krátká doba. Vždyť až na výjimky musí uplynout mezi úmrtím adepta blahořečení a začátkem řízení alespoň pětiletá lhůta. Zesnulý papež by podle spekulací mohl být blahořečen už letos, rozhodující slovo bude mít Ratzinger.
Bavorský premiér Stoiber předává 16. dubna 2007 papeži narozeninový dar
Benedikt XVI. je ochoten jednat s příslušníky jiných náboženství i nevěřícími a chce, aby se jeho církev otevřela budoucnosti. Ne vždy ale volí vhodná slova: loni v září na přednášce na univerzitě v Řezně použil papež historické citace označující islám za násilné náboženství, což následně vyvolalo protesty v řadě muslimských zemí. Nechtěnou kontroverzi se mu nakonec povedlo utišit při listopadové návštěvě Turecka.
Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v bavorském městečku Marktl nad Innem v chudé rodině. Jeho otec pracoval v místní policii a jako učitel. Podle svých pamětí však Ratzinger za rodné město považuje Traunstein. Tam také on a jeho starší bratr Georg studovali za války v arcibiskupském semináři sv. Michala. Ratzinger byl krátce členem Hitlerjugend, kam se musel podle svých slov ve 14 letech proti své vůli zapsat. Na konci války jej neminul Wehrmacht, z kterého ovšem dezertoval a nakonec upadl na několik měsíců do amerického zajetí.
Po válce Ratzinger vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. Ve své disertační práci (1953) mimo jiné napsal: "Církev není od toho, aby se zapojila do světských záležitostí, ale aby nabízela způsob, jak žít." V dalších letech se Ratzinger věnoval především akademické kariéře: v roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řezně.
Na II. vatikánském koncilu (1962-1965) byl ještě liberálním teologickým poradcem. Ke konzervativním kruhům se připojil až po studentských bouřích v roce 1968. V padesáti se stal mnichovským a freisingským arcibiskupem, v červnu téhož roku ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Ve funkci prefekta Kongregace pro nauku víry (od 1981) nekompromisně hájil konzervativní dogmata své církve. Po smrti Jana Pavla II. byl kardinál Ratzinger jako děkan kardinálského kolegia a přes dvě desetiletí nejbližší poradce papeže hlavním favoritem ve volbě jeho nástupce.
Někteří teologové tvrdí, že od dob Martina Luthera žádný Němec neovlivnil církev tak silně jako Ratzinger. Na hodnocení jeho působení v roli papeže je nutné ještě počkat. Církev a její poselství ale asi zůstanou stejné i po německém pontifikovi.
Benedikt XVI., v soukromí člověk mírné a starostlivé povahy, vládne osobním kouzlem, které dobře uplatnil třeba na setkání s mládeží v Kolíně nad Rýnem.
Benedikt XVI. v Kolíně nad Rýnem, srpen 2005
Milovník koček je slušným klavíristou, k jeho oblíbeným skladatelům patří Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Hovoří plynně šesti jazyky.
Foto: Der Spiegel a AP