Němec Joseph Ratzinger,  nynější papež Benedikt XVI., má za sebou úctyhodnou kariéru  církevní, akademickou i vědeckou. Svého času byl považován  za reformního teologa, již dlouho ale platí za konzervativce  a "strážce nehybnosti" katolické církve. Čistotu víry hlídal  po boku svého předchůdce Jana Pavla II. a v téže linii pokračuje  i na papežském stolci. Reformních kroků se od Benedikta XVI., který  překročil 16. dubna osmdesátku, jeho kritici asi nedočkají.

Když  se německý kardinál Joseph Ratzinger stal 19. dubna 2005 novým  papežem Benediktem XVI., nevyvolalo to v určitých kruzích zrovna  nadšení.Tehdy osmasedmdesátiletý teolog se ujal funkce  hlavy katolické církve z pozice mocného prefekta Kongregace  pro nauku víry a jako papež konzervativní názory nezměnil. 


"Prostý a pokorný dělník na vinici Páně", jak  se Ratzinger charakterizoval těsně po zvolení papežem, přesto  umožnil výjimku z nepsaných pravidel, i když tím nepřekvapil.  Již po necelých třech měsících totiž zahájil proces blahořečení  Jana Pavla II, což je rekordně krátká doba. Vždyť až na výjimky musí  uplynout mezi úmrtím adepta blahořečení a začátkem řízení  alespoň pětiletá lhůta. Zesnulý papež by podle spekulací  mohl být blahořečen už letos, rozhodující slovo bude mít  Ratzinger.

Bavorský premiér Stoiber předává 16. dubna 2007 papeži narozeninový dar


Benedikt XVI. je ochoten jednat s příslušníky  jiných náboženství i nevěřícími a chce, aby se jeho církev  otevřela budoucnosti. Ne vždy ale volí vhodná slova: loni v  září na přednášce na univerzitě v Řezně použil papež  historické citace označující islám za násilné náboženství,  což následně vyvolalo protesty v řadě muslimských zemí.  Nechtěnou kontroverzi se mu nakonec povedlo utišit při listopadové  návštěvě Turecka.

Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna  1927 v bavorském městečku Marktl nad Innem v chudé rodině.  Jeho otec pracoval v místní policii a jako učitel. Podle svých  pamětí však Ratzinger za rodné město považuje Traunstein.  Tam také on a jeho starší bratr Georg studovali za války v  arcibiskupském semináři sv. Michala. Ratzinger byl krátce členem  Hitlerjugend, kam se musel podle svých slov ve 14 letech proti  své vůli zapsat. Na konci války jej neminul Wehrmacht, z kterého  ovšem dezertoval a nakonec upadl na několik měsíců do amerického  zajetí.

Po válce Ratzinger vystudoval teologii a filozofii  v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. Ve své disertační  práci (1953) mimo jiné napsal: "Církev není od toho, aby se  zapojila do světských záležitostí, ale aby nabízela způsob,  jak žít." V dalších letech se Ratzinger věnoval především akademické  kariéře: v roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil  i v Münsteru, Tübingenu a Řezně.

Na II. vatikánském  koncilu (1962-1965) byl ještě liberálním teologickým poradcem.  Ke konzervativním kruhům se připojil až po studentských bouřích  v roce 1968. V padesáti se stal mnichovským a freisingským arcibiskupem,  v červnu téhož roku ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem.  Ve funkci prefekta Kongregace pro nauku víry (od 1981) nekompromisně  hájil konzervativní dogmata své církve. Po smrti Jana Pavla  II. byl kardinál Ratzinger jako děkan kardinálského kolegia  a přes dvě desetiletí nejbližší poradce papeže hlavním  favoritem ve volbě jeho nástupce.

Někteří teologové  tvrdí, že od dob Martina Luthera žádný Němec neovlivnil církev  tak silně jako Ratzinger. Na hodnocení jeho působení v roli  papeže je nutné ještě počkat. Církev a její poselství ale  asi zůstanou stejné i po německém pontifikovi.

Benedikt  XVI., v soukromí člověk mírné a starostlivé povahy, vládne  osobním kouzlem, které dobře uplatnil třeba na setkání s  mládeží v Kolíně nad Rýnem.

Benedikt XVI. v Kolíně nad Rýnem, srpen 2005

Milovník koček je slušným  klavíristou, k jeho oblíbeným skladatelům patří Wolfgang  Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Hovoří plynně šesti jazyky.

Foto: Der Spiegel a AP