Časopis Newsweek uveřejnil v polovině dubna na svých internetových stránkách článek, mírně kritický k současnému papeži Benediktu XVI. Název zní „Neviditelný papež“ a hlavní myšlenkou celého textu je to, že Benedikt XVI. je skoro neviditelný na místech, kde je ho nejvíc třeba.

19.dubna uplynuly dva roky od jeho zvolení do čela katolické církve. Za pár dnů se vydá do Brazílie. Poslední návštěva papeže v této oblasti nepotřebovala velké komentáře. Jan Pavel II. jezdil po celém světě a  Mexiko nebo karibskou oblast navštívil v prvních 100 dnech svého pontifikátu. Benediktovi je ale tento měsíc osmdesát let, většinu času tráví ve Vatikánu a zdá se, že za svoji hlavní úlohu považuje vzkříšení evropského katolicismu.

Benedikt XVI. v Kolíně nad Rýnem, srpen 2005

V Brazílii se chce setkaz s místními představiteli církve, kteří lamentují nad poklesem svého vlivu. Projevuje se to rapidním růstem tamních evangelikálních církví, a také pokusy o legalizování svazků homosexuálů nebo povolení interupcí. Papež by měl vážit slova, aby nenastala podobná situace, jako při jeho návštěvě Německa, kdy věta o islámském proroku Mohamedovi vyvolala protesty muslimů.

Jisté je, že v Jižní Americe může papež čekat vřelé přijetí. To ale neznamená, že pro mnohé věřící není zklamáním. Katolíci ve Spojených státech mu vyčítají, že je příliš rezervovaný, Evropanům se nelíbí, že příliš zasahuje do jejich záležitostí – a v Jižní Americe nikdy příliš populární nebyl. V této oblasti je 450 miliónů katolíků, kteří doufali, že nástupcem Jana Pavla II. se stane někdo odtud. A teď se jim zdá, že nástupce Jana Pavla je ignoruje.

Problémem je do jisté míry Benediktův styl. Jeho předchůdce byl velkým hráčem na mezinárodní scéně, mluvil osmi jazyky, včetně portugalštiny a španělštiny. Benedikt je nudný akademik, který strávil většinu života tím, že učil filosofii a teologii. Americký teolog se slovenskými předky Michael Novak o něm říká: „Je to profesor, tichý člověk, nikoliv herec, zručný v politice. Proto by ho lidé neměli posuzovat měřítky Jana Pavla II.“.

Rozdíly ale možná přesahují osobnostní stránku. Během svého dlouhého pontifikátu podnikl Jan Pavel více než stovku cest a hluboce se zajímal o rozvojový svět. Benedikt sice volá po větší pomoci Africe, ale v centru jeho pozornosti je Evropa. Ti, kdo ho obhajují, tvrdí, že je v tom návrat k tradici. Před Janem Pavlem II. totiž papeži hráli podstatně větší roli na starém kontinentě.

Tento důraz ovšem nezískal Benediktovi příliš mnoho fanoušků. A jinde na světě papežovu přítomnost příliš necítí. Nebylo ho vidět, když v roce 2005 zasáhl hurikán Katrina americké město New Orleans, jež se považuje prý za nejvíc katolické město severní Ameriky. A nevěnoval příliš pozornosti ani Jižní Americe, kde žije skoro polovina všech katolíků světa. Tato oblast byla přímo baštou pro Jana Pavla II.

Absence papežovy přítomnosti vede přitom k poklesu vlivu katolické církve v Jižní Americe. Podle odhadů ji tam denně opouští 8 000 věřících. Podle průzkumů se ke katolické víře hlásilo v roce 2005 podstatně méně lidí, než před deseti lety – rozdíl činil 9%. Nejvíc je vidět pokles v Mexiku, jež má druhou největší populaci katolíků na světě. Projevuje se to i rostoucím vlivem levicových politiků - vlivem, jaký by v minulosti nebyl myslitelný.

Za Jana Pavla měli tamní politici značný respekt vůči názorům Vatikánu a domácích věřících, takže se ani nepokoušeli o prosazování zákonů, umožňujících svazky homosexuálů nebo interupce. Teď považují Vatikán za tygra z papíru. Podobně je to se soudci v Kolumbii a Argentině, kteří rozhodovali o zmíněných otázkách v uplynulém období.

Otázka ovšem je, zda by větší aktivita Benedikta vůči této oblasti znamenala podstatnou změnu. Podle autora papežovy biografie Davida Gibsona je problémem současného papeže to, že nepochopil své postavení: už není akademikem, ale světovým vůdcem. Jeho neštěstí tak může spočívat v tom, že byl zvolen do pozice, na kterou není stavěný.

Katolická církev se potýká s akutním nedostatkem kněží a řeholníků, její pověst poškodily sexuální skandály s obtěžováním dětí. V takovém stavu potřebuje stádce více než jedné miliardy katolíků pastýře, který mu pomůže výzvy překonat a ukáže cestu do budoucnosti. Místo vizionáře mají ale v čele akademika, kterého zajímá spíš vzkříšení starých rituálů a debat – domnívá se časopis Newsweek.

Redakčně upravený a krácený český překlad článku z časopisu Newsweek byl prezentován v Českém rozhlase 6 (www.rozhlas.cz/cro6). Na text reagoval redaktor Radia Vatikán Milan Glaser odkazem na svůj článek: Proč se zesměšňují?

Foto: AP