Vatikán vydal 7. července dokument, v němž označil římskokatolickou církev za "jedinou skutečnou Kristovu církev". Podle světových agentur tak fakticky upřel protestantům právo nazývat svá společenství církvemi. Agentura AFP podotýká, že vatikánské kruhy bezpochyby zavdaly podnět k široké polemice s ostatními křesťanskými vyznáními. Dokument zdůrazňuje jedinečnost a přednost katolické církve. V uplynulých  dnech jde již o druhý významný text potvrzující katolické tradice - v sobotu vydal Vatikán dekret rozšiřující možnost slavení předkoncilní latinské liturgie vedle bohoslužby v národních jazycích.

Šestnáctistránkový spis papežské Kongregace pro nauku víry tak potvrdil teze obsažené v kontroverzním v textu nazvaném Dominus Jesus (Pán Ježíš) z 5.září 2000, který rovněž vyvolal v křesťanském světě vlnu nesouhlasu. Dokument tvrdí, že křesťanská společenství, která neuznávají papeže, se nemohou odvolávat na to, že jejich církevní činitelé jsou následníky apoštolů. Potvrzuje, že nynější ekumenická angažovanost katolické církve neznamená, že by se tato církev "zřekla přesvědčení, že je jedinou opravdovou církví Kristovou".

Text ale ujišťuje, že dialog s dalšími křesťanskými vírami zůstává "jednou z priorit katolické církve". Druhý vatikánský koncil v letech 1962 až 1965 v tomto smyslu "nechtěl změnit a ani nezměnil předcházející doktrínu církve", zdůrazňuje nynější dokument. Současně přitom odsuzuje "mylné interpretace" tohoto koncilu. Deklarace Dominus Jesus upozornila, že z hlediska katolické doktríny pouze katolická církev "disponuje plností prostředků požehnání".

Pohled katolíků na ostatní církve přiblížil v rozhovoru pro italskou sekci Vatikánského rozhlasu arcibiskup Amato:

"Východní pravoslavné církve, i když odloučené, mají pravé svátosti a především, vlivem apoštolské posloupnosti, mají kněžství a eucharistii, které je s námi dosud pojí," (…) zaslouží si označení "partikulární" či "místní" církve a jsou nazývány sesterskými církvemi katolických partikulárních církví" , říká Amáto. Podle arcibiskupa Amata je ještě nutné upřesnit, že společenství s katolickou církví, jejíž viditelnou hlavou je římský biskup a Petrův nástupce, není jenom nějakým vnějším doplněním partikulární církve, ale jedním z jejích základních vnitřních principů. Proto stav partikulární církve, kterému se těší tyto ctihodné křesťanské komunity, trpí určitým nedostatkem.

Rozdělení s křesťany, kteří žijí v církvích vzešlých z reformace 16. století, je ještě mnohem hlubší", poznamenává arcibiskup Angelo Amato a pokračuje: "Tato společenství, která vznikla po půl druhém tisíciletí katolické tradice, si nezachovala apoštolskou posloupnost ve svátosti svěcení, čímž se připravila o podstatný prvek, na němž je založena církev. Především kvůli nepřítomnosti svátostného kněžství si tato společenství neuchovala pravou a plnou podstatu eucharistického mystéria. Proto podle katolické nauky nemohou být nazývána ´církvemi´ ve vlastním slova smyslu."

Za nešťastný zásah do ekumenického procesu považují nový dokument čeští zástupci menších církví. "Nerozumím tomu, proč Vatikán již poněkolikáté sáhl k tak kontroverznímu vyhlášení," řekl v úterý ČTK synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. "Do jisté míry je mi líto, že zvolil tento krok vymezení vůči ostatním, a moji lítost nemírní ani to, že zůstáváme, navzdory všemu, i my, nekatolíci, hodni dalšího dialogu. Netuším však, jak další dialog po takovém impulzu může vypadat," dodal.

"Obávám se, že nový vatikánský dokument nešťastným způsobem zasahuje do ekumenického procesu, působí bolest a prohlubuje rozdělení," uvedl ve vyjádření adresovaném ČTK předseda české Ekumenické rady církví (ERC) Pavel Černý, který je rovněž předsedou Rady Církve bratrské.

"Podle našeho pohledu je církev tam, kde se zvěstuje Boží slovo a kde jsou řádně vysluhovány Kristem ustanovené svátosti. Apoštolskou posloupnost chápeme v duchovním slova smyslu, jako věrnost učení apoštolů vyjádřeném v Písmu svatém, " konstatoval Černý. Katolická církev podle Černého pokládá ostatní církve za "křesťany druhého řádu", což spolupráci mezi církvemi komplikuje. "Je těžké vést s někým ekumenický dialog a budovat jednotu, pokud zpochybňujeme jeho církevní identitu," míní Černý. "Domníváme se, že ani hierarchické pojetí církve samo o sobě nezaručuje skutečnou kontinuitu s Kristem a jeho apoštoly," konstatoval Černý. "Je vážnou otázkou, jestli monopol na 'jedinou skutečnou církev' a 'disponování plností prostředků požehnání' právě církev spíše neochromuje a nevhání do falešné sebespokojenosti a za hradby izolace," uvedl.

Není zcela jasné, zda Černý uvedl toto své stanovisko jako představitel protestantské Církve bratrské, nebo zda vystoupil z titulu svého předsednictví v ERC. Členy ERC ČR jsou totiž nejméně dvě církve, které považují biskupské předávání služby za závazné (pravoslavní a strarokatolíci).

Také v Německu většina protestantských biskupů nazvala dokument „políčkem pro ekumenismus.“ V celé řadě rozhovorů pro německá média zaznívají hlasy, že katolická církev stále pohlíží shůry na protestantské bratry. Předseda Rady evangelických církví v Německu, biskup Huber, označil podle vatikánského rozhlasu dokument za „promarněnou šanci.“ A dodal, že „znovu překládá otázku, v čem spočívá římskokatolické porozumění cílům ekumenismu.“ Zároveň v rozhovoru pro německý rozhlas uvedl, že mu i nadále záleží na dobré spolupráci s německým episkopátem.

Naopak příznivě přijali stanovisko katolické církve představitelé moskevského pravoslavného patriarchátu. „Je to poctivé prohlášení, daleko lepší než tzv. církevní diplomacie, uvedl pro Radio Vatikán metropolita Kiryl . Takto je vidět, na kolik jsme si blízcí a nakolik rozdělení“ – dodal. Podle pravoslavného metropolity je podmínkou otevřeného dialogu charakteristika vlastního stanoviska a podle jeho názoru  text odráží dosavadní učení římskokatolické církve. Představitel moskevského patriarchátu dodal, že pravoslavná církev je právoplatným dědicem apoštolské tradice prvotní církve a to, co je v dokumentu Kongregace pro nauku víry řečeno ve vztahu k římskokatolikcé církvi, platí stejně tak o církvi pravoslavné.“

Na pobouřené reakce mezi protestanty reagoval kardinál Kasper, který má ve Vatikánu ekumenismus na starosti. Druhé čtení dokumentu ukazuje, že neobsahuje nic nového, říká kardinál Kasper v prohlášení vydaném den po publikaci Odpovědí na otázky týkající se některých aspektů učení o církvi. Jak zdůrazňuje německý kardinál, jde pouze o syntetické shrnutí pozice katolické církve. „Každý dialog předpokládá vyjasnění různosti pozic. V tomto smyslu právě naši protestanští partneři nedávno požadovali jasně definovaný ekumenismus,“ stojí v prohlášení.

Kardinál Kasper vysvětlil, že dokument nepopírá, že by protestanské církve byly církvemi, ale upřesňuje, že nejsou církvemi v tom smyslu, v jakém katolická církev chápe sebe sama jako církev. Což je konstatování zřejmé každému, kdo má i minimální ekumenické znalosti, dodává kardinál Kasper a upřesňuje, že evangelikální církve samy nechtějí být církvemi v katolickém smyslu. Jejich koncept církve neodpovídá katolickému. Předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů cituje také nedávnou evangelickou deklaraci „Tajemství a svěcení“, ve které se říká, že chápání církve a služby v katolické církvi není vlastní protestantům.

Kongregace pro nauku víry tedy pouze upozorňuje na to, že termín „církev“ je v katolické církvi užíván v jiném smyslu,než například ve Federaci luteránských církví v Německu apod. Tyto rozdíly by nás měly pobízet a nikoliv rozrušovat, když je nazveme pravými jmény. Deklarace je naléhavou výzvou k pokračování dialogu, upozorňuje kardinál Kasper ve svém prohlášení k dokumentu Odpovědi na otázky ohledně některých aspektů učení o církvi.

K tématu bylo založeno diskuzní forum. Související článek o problematice apoštolské posloupnosti.