Po včerejších zásazích barmského vojenského režimu proti pokojným masovým demonstracím buddhistických mnichů a jejich přívrženců v Rangúnu, Evropská unie pohrozila zpřísněním sankcí. Po výzvě britského premiéra Gordona Browna se včera v 21:00 SELČ sešla kvůli Barmě na mimořádné schůzi Rada bezpečnosti OSN. Výzvu k zahájení dialogu se všemi opozičními silami dnes barmské vládě adresovalo české ministerstvo zahraniční. "Česká republika důrazně odsuzuje nasazení bezpečnostních složek a použití síly proti demonstrantům v Barmě. Občané mají právo vyjádřit svůj názor," uvádí prohlášení.

Při zásahu bezpečnostních složek proti pokračujícím protestům desetitisíců lidí v Rangúnu dnes byli podle agentur zastřeleni nejméně tři mniši a nejméně pět dalších lidí bylo postřeleno; podle vysílání exilové zpravodajské stanice Demokratický hlas Barmy přišlo o život až osm lidí. Policisté a vojáci vedle toho zbili obušky asi deset mnichů a na 700 studentů, dalších nejméně 200 osob policie zatkla.

"V souvislosti s informacemi o obětech a zraněných na straně demonstrantů Česká republika znovu a naléhavě vyzývá barmskou vládu, aby se zdržela užití síly a vyřešila situaci mírovými prostředky, propustila všechny politické vězně a zahájila demokratický dialog s opozicí," uvedlo dále ministerstvo.

Hluboké znepokojení nad událostmi v Barmě vyjádřil také zahraniční výbor české sněmovny, který zároveň vyslovil podporu barmskému lidu. Poslanci v komuniké rovněž důrazně žádali barmský režim o to, aby se "nesnížil k násilí proti protestujícím obyvatelům".

Americký prezident George Bush už ve svém úterním proslovu na půdě OSN oznámil uvalení tvrdších sankcí proti Barmě ze strany Spojených států. Dnes Bílý dům označil informace o represích proti demonstrantům za "velmi znepokojivé" a vyzval juntu, aby se zdržela násilností.

Díky novým komunikačním technologiím jsou pokračující demonstrace proti vojenskému režimu v Barmě vidět po celém světě. Zcela jinak tomu bylo v roce 1988 před rozšířením internetu, kdy se do světa dostalo jen málo informací z tehdejších krvavých represí v této asijské zemi, píše agentura AFP. Vlna protestů, kterou včera násilně potlačovala policie, je srovnatelná s prodemokratickým hnutím v srpnu 1988, které vojáci utopili v krvi.

Jako před téměř 20 lety se staly ekonomické požadavky roznětkou k nepokojům v zemi, kde každá čtvrtá rodina žije pod hranicí bídy. Oproti roku 1988 však nyní pomocí mobilů, digitálních kamer a dalších moderních technologií procházejí sítí místní cenzury snímky a informace, které svědčí o tamním dění.

"Díky technologiím je situace zcela jiná. V celém světě může každý pomocí internetu sledovat, co se v Barmě děje," vysvětluje Said Win, šéfredaktor tiskové skupiny barmských emigrantů Mizzima News se sídlem v Indii. "Je to skutečně výsledek globalizace. Ať junta chce nebo nechce, barmská vláda již nemůže izolovat zemi od zbytku světa," dodává.

Od začátku protestů v srpnu proti zvýšení cen dopravy přitom vojenský režim výrazně omezil přístup na internet. Ovšem zhruba 200 internetových kaváren dále fungovalo v největším barmském městě Rangúnu, což umožnilo studentům šířit po světě videa a fotografie, které pořídili svými mobily a kamerami.

Například redakce Gazette de Mandalay se sídlem v Kalifornii obdržela desítky fotografií a videozáběrů zaslaných z Barmy, která od roku 1962 žije pod útiskem vojenského režimu a kterou OSN zařadila mezi 20 nejchudších zemí světa. Podle organizace Reportéři bez hranic (RSF) se sídlem v Paříži je Barma rájem cenzorů a jednou ze zemí světa, kde je nejmenší svoboda tisku.

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) dnes vydala komuniké, v němž žádá Radu bezpečnosti OSN, aby okamžitě do Barmy vyslala misi, která by pomohla řešit tamější krizi. Slovy své generální tajemnice Irene Khanové AI žádala RB OSN, aby pomohla vyřešit "naléhavou krizi v oblasti lidských práv, která hrozí přerůst v krveprolití".

Ozývají se však i hlasy, které tvrdí, že pokud barmský režim nezačnou sankcionovat i Indie a Čína, nic se nezmění. Indie, která s Barmou sousedí a patří mezi její hlavní obchodní partnery, dnes vůbec poprvé vyjádřila oficiálně "znepokojení" nad postupem junty. "Indická vláda je znepokojena a bedlivě sleduje situaci v Barmě," uvedlo v prohlášení indické ministerstvo zahraničí. "Doufáme, že všechny strany vyřeší své problémy mírovým způsobem a cestou dialogu."

"Mezinárodní společenství odsuzuje vojenský režim v Barmě a uvaluje na něj sankce již přes 12 let. V roce 1995 přijala tehdejší Komise OSN pro lidská práva rezoluci, která se vyslovila proti porušování lidských práv v zemi. O rok později USA zakázaly všem představitelům barmského vojenského režimu vstup na své území, v témže roce sankce vyhlásila i Evropská unie.

USA i EU sankce v průběhu let postupně zpřísňovaly: například někdejší americký prezident Bill Clinton před deseti lety zakázal jakékoli nové americké investice v Barmě s poukazem na vážný stupeň represí. Hlavním požadavkem západních států i nadále zůstává svoboda pro zadržovanou opoziční vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij a další politické vězně.

Foto: REUTERS/ČTK