Pane kolego Leo Salvete,

nevím jaké zkušenosti máte s doprovázením umírajících, ale z mé dlouholeté zkušenosti s doprovázením starých lidí Vám musím napsat, že eutanázie nikdy nebyla, není a nebude akt lásky. Při kvalitní a dobré péči o umírající se podařilo díky pokroku paliativní medicíny velmi eliminovat problém bolesti. Přesto tuším jeden poslanec - ostatně ve stejném duchu jako vy - údajně řekl, protože nezvládá naše zdravotnictví zajistit kvalitní léčbu bolesti, bavme se o eutanázii. Ne, prosím, bavme se o zajištění kvality této péče.

Kromě zvládnutelné bolesti je závažnějším problémem nemocného pocit opuštění, beznaděje, úzkosti z budoucnosti, deprese z konce života, pocit zbytečnosti a odvrhnutí ze strany rodiny a společnosti. A je snad eticky správné ze strany společnosti - nemluvě vůbec ze strany křesťanského společenství - těmto lidem nabídnout jako řešení smrt? Staří lidé, které znám, při zprávách o možné legalizaci eutanázie byli zděšeni, že když je teď v nemocnicích nebudou chtít léčit, protože na to z důchodu nebudou mít peníze, tak jim nabídnou smrt. A začali mít strach jít vůbec do nemocnice. Samozřejmě, že jsou to emotivní a z části neopodstatnělé obavy, ale obecně je nelze brát na lehkou váhu. Jistě víte, v jaké problematické společnosti žijeme a jaká škála zneužitelnosti se objeví i při Vašich velmi striktních právních kritérií. A nemusím zde zrovna připomínat, že též Hitler uzákonil eutanázii ze soucitu s umírajícími s velmi jasnými kritérii. A kde skončilo otevření těchto "ďáblových" vrátek...

Vaše kritéria se jistě týkají velmi specifického případu nepřekonatelné bolesti v poslední fázi života, ale i zde je množství možností, jak by mohl člověk důstojně odejít, aniž by musel zrovna dostat jed. Eutanázie přece není případ, kdy lékaři eticky přehodnotí stav pacienta jako umělé prodlužování života na přístrojích a léčbou množstvím léků. Po citlivém rozhovoru lze nemocného nechat odejít, ale přirozenou cestou. Ono už stačí, kolik jen lidí zbytečně umírá v nemocnicích podvýživou s následným zápalem plic, trpí naprosto zbytečně podlitinami - potom mnoho lidí volí nežít a opravdu za krátký čas přirozeně umírají. Jim také nabídneme jako řešení místo zkvalitnění léčby smrt? To je barbarské, nikoliv křesťanské. Ostatně Vaše odvolávání se na evangelijní příběhy je vytrhování z teologického kontextu a sloužení si textem Písma pro předem vypracované závěry. K tomu se nemá smysl více vyjadřovat. Respektuji Váš názor, ale nezlobte se, nepovažuji ho za křesťanský. A abych pravdu řekl, ani se mi nelíbí - jako křesťanovi - že ho za takový vydáváte. Naše společnost nepotřebuje eutanázii, ale etickou obrodu. Podle dikce Vaší argumentace nemyslím, že svůj názor změníte, ale já budu raději dále doprovázet staré lidi a usilovat o jejich život, ne smrt. Usilovat o to, aby ti, kteří neměli to štěstí žít kvalitně své poslední okamžiky života, neměli jako alternativu od společnosti smrt.

Leo Salvet uveřejnil svoji reakci na názor Karla Sládka v diskuzním foru.