Seznamka
Novela z roku 2005 zasáhla do pravomocí církví zřizovat podle vlastních norem duchovní a jiné instituce, třeba charity, diakonie, školy či zdravotnická zařízení. Spory vzbuzovala její část, podle které stát eviduje církví zřízené právnické osoby. Podle kritiků ale v nové úpravě již nejde o pouhou evidenci, ale o registraci, tedy nepřípustný zásah státu. Pregnantně to před časem vyjádřil aricbiskup Jan Graubner: „Nám na celém zákoně vadí to, že úředník ministerstva dostává příliš velké pravomoci. On rozhoduje o tom, jestli mohu zřídit farnost...Anebo dokonce z vlastního rozhodnutí – bez rozhodnutí soudu - by mohl ministerský úředník takovou farnost zrušit.“
Zastánci zákona, především sociální demokraté a komunisté, při projednávání uváděli, že i církve musejí jednat a zakládat své organizace podle právního řádu České republiky. Odpůrci naopak tvrdili, že povinnost evidence narušuje nezávislost církví, je nedemokratická a protiústavní a situaci náboženských společenství navrací před rok 1990. Úřady by prý mohly prostřednictvím obstrukcí při registraci církve šikanovat.
Proti novele se postavila Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví i Česká katolická charita. Představitelé církví se odvolávali na ustanovení Listiny základních práv a svobod, podle kterého "církve a náboženské společnosti (...) ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech", a také na starší nálezy Ústavního soudu.
"Správné to není, ale není to na to, abych vyhlásil nějaký smutek nebo abych propadl skepsi. S tím se dá žít. Je to ale projev malosti Ústavního soudu nebýt velkorysý," řekl ČTK a ČT k dnešnímu nálezu ÚS šéf legislativní rady vlády a bývalý předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Sporná norma v roce 2005 neprošla Senátem, ale levice v Poslanecké sněmovně horní komoru parlamentu přehlasovala. Zákon podepsal i prezident Václav Klaus, což kardinál Miloslav Vlk označil za neústavní krok.
Pod návrh na zrušení novely podaný Ústavnímu soudu v lednu 2006 se podepsalo 25 tehdejších senátorů. Kromě všech 14 lidovců připojili podpisy i čtyři zástupci ODS, šest lidí z Klubu otevřené demokracie a Jitka Seitlová z frakce SNK.
Jak uvedl včera odpoledne Český rozhlas 1, tak charity a diakonie musejí podle potvrzeného církevního zákona vydávat počet ze své činnosti nad rámec toho, co mají za povinnost obdobné subjekty, jako jsou nadace, fondy a podobně. Jadrně se zde vyjádřil ministr a předseda legislativní rady vlády Cyril Svoboda: „Charity a diakonie se musejí vysvléct do naha. Je to úplně zbytečné, mělo by být rovné zacházení mezi církevními organizacemi a jinými organizacemi stejného typu.“
Bývalý prezident České katolické charity P. Miloslav Fiala zdůraznil, že ve hře jsou emoce a také nedůvěra – nedůvěra ke všemu církevnímu, která je v této zemi hluboce zakořeněna. „Emotivní stránka ovlivňuje tu politickou jistou nevůlí nebo určitou nedůvěrou udělat krok správným směrem.“ Jak dále zdůraznil, tak „křesťanské církve nemohou dělat nic jiného, než znovu a znovu opakovat, že v jejich ústavní listině, kterou je evangelium Ježíše Krista, je nezadatelná povinnost (nejen právo) se starat o své bližní - staré, nemocné, bezdomovce atd. A z toho samozřejmě vyplývá právo církví zřizovat ústavy a sociální zařízení tohoto typu a pochopitelně i korespondovat se státními zákony.“ Náměstek ministra kultury Jaromír Talíř pro ČRo 1 uvedl, že s tímto zákonem je sice možné fungovat dál, ale na druhou stranu tento zákon v této podobě nepatří do právního řádu demokratické společnosti, protože požaduje příliš mnoho věcí, které se jinde nepořadují. „Zjednodušení tohoto zákona by bylo na místě,“ dodal. Pro totéž médium zdůraznil předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý, že i pro laika, který není právník, je na novém zákoně něco podezřelého. „Jestliže to jednou v roce 2003 Ústavní soud zruší a potom, když se připraví stejná věc v novele a Ústavní soud to nyní schválí, tak je jasné, že tam něco není v pořádku, Jakoby jeden Ústavní soud byl proti druhému Ústavnímu soudu, jenom se vyměnilo pár soudců. Myslím si, že je tady ve hře i určitá politická situace, vystupňovat tlak na církve, omezit náboženskou svobodu.“
Jak uvedl předseda ERC ve svém večerním Vyjádření k vyhlášení nálezu Ústavního soudu, „církvím se jeví jako nepřijatelné odtrhovat od jejich existence diakonie, charity a církevní školství. Sociální služba potřebným a vyučování jsou neoddělitelnou součástí života církve od dob Ježíšových. Nelíbí se nám, že úřednický aparát dostává do rukou nikoli pouze evidenci, ale rozhoduje o registraci těchto zařízení. Je zde potenciální možnost k rušení těchto zařízení a zamlžování církvního charakteru právnických osob založených církvemi ke službě.“
Prohlášení ČBK ze včerejšního odpoledne shrnuje současnou situaci a v závěru zdůrazňuje, že podrobné odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu není dosud k dispozici. „Česká biskupská konference očekává, že písemné odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně připojených stanovisek shora zmíněných 7 soudců (kteří byli proti novele, pozn.red.) bude obsahovat jasná vodítka, jak má být zákon č. 495/2005 Sb vykládán, aniž by to umožňovalo znevýhodňování církví a náboženských společností.“
Jak uvedl včera odpoledne ČRro 1, soudce zpravodaj Vladimír Kůrka skutečně v ústním odůvodnění vyslovil i závazný výklad zákona, který by, zjednodušeně řečeno, měl údajně zamezit vzniku úřadu „nejvyššího církevního tajemníka“.
Soudce zpravodaj Vladimír Kůrka (1948) působil téměř po celou dobu normalizace v komunistické justici jakou soudce (od ukončení studií v roce 1974). Nikdy nebyl v KSČ.
S použitím materiálů ČTK, Aktuálně.cz a včerejšího odpoledního vysílání Radiožurnálu - ČRo 1
