Kompendium sociální nauky církve se dostává k českým čtenářům. Souhrn, který v roce 2004 schválil papež Jan Pavel II., přibližuje toto učení v kontextu dosavadních encyklik a vatikánských dokumentů. Jejich výňatky tvoří přibližně jednu třetinu celého kompendia. Překlad z italštiny s přihlédnutím k anglické verzi pořídil profesor Ctirad Václav Pospíšil ve spolupráci s redakčním týmem profesora Lubomíra Mlčocha a vydalo jej Karmelitánské nakladatelství.

„Kompendium představuje v reakci na mnohé otázky „mainstream“ současného církevního hlásání,“ říká Albert Peter Rethmann, profesor křesťanské etiky a proděkan Katolické teologické fakulty UK. „Přitom je důležité, že se nejedná ani o dogmatické stanovisko ani o poslední slovo k diskutovaným tématům. To platí jak ve vztahu ke společenským a politickým diskusím, tak ve vztahu k diskusím vnitrocírkevním.“

 Kompendium je k dostání v Karmelitánském nakladatelství za 499,- Kč

Církev nebyla ani v minulosti lhostejná vůči společenským otázkám, ale moderní sociální nauku předkládá teprve Lev XIII. v encyklice Rerum novarum z roku 1891. Římský biskup tehdy upozornil na bludy působící sociální zlo, odmítl nápravu prostředky socialismu, důkladné analýze podrobil situaci dělníků a naznačil možnosti pastorace mezi nimi. Odtud se odvíjí celá řada sociálních encyklik, kterou zatím uzavírá prohlášení Centesimus annus, jež vydal Jan Pavel II. v roce 1991. Od doby Lva XIII. se pochopitelně rozšířila škála témat, a tak se v encyklikách i v kompendiu můžeme setkat s reakcí na problematiku antikoncepce, potratů a eutanazie i na bouřlivý vývoj biotechnologií. Na stránkách kompendia se církev vyjadřuje také k bodům trvale aktuálním, jako je užívání soukromého vlastnictví, k oblastem ekonomiky a politiky. Pojednává i o tom, jak projevit křesťanské jednání a smýšlení v době válečných konfliktů. Dále je zde zdůrazněna a popsána úloha věřících laiků, kteří se zapojují do života společnosti, „zabývají se časnými věcmi a upravují je podle Boha“ (II.vatikánský koncil LG 31).

V názvu kompendia chybí slovo „katolické“. Podle Pavla Mareše z Karmelitánského nakladatelství se kompendiu dostalo vděčného přijetí i mezi křesťany z dalších církví. „Ke čtení toho dokumentu jsou zváni věřící všech církví, ale i lidé více či méně vzdálení od církví, ale sympatizující s učením církve.“ Kompendium uvítali na Evangelické teologické fakultě UK v Praze a na fakultě husitské se s ním počítá jako se studijním materiálem. "Čtenář v něm najde na počátku každé kapitoly informace o ideových východiscích dokumentů, po nichž následují rozbory celospolečenské problematiky, která se soustřeďuje na témata, vzbuzujících pozornost i v postmoderní české společnosti. Lze se tak poučit o bohoslovecké perspektivě, v jejímž světle římské katolictví formuluje své postoje k lidské osobě, lidským právům, k společnému dobru, k zásadám subsidiarity, participace, solidarity", představuje knihu prof. Jakub Trojan z evangelické teologické fakulty.

Sociální etika bude také náplní seminářů a kursů na katolických fakultách a na pražské KTF UK bude v dohledné době otevřen studijní obor aplikovaná etika. „Akademické kruhy by se měly pokoušet zpřístupnit sociální nauku ostatním,“ říká profesor Lubomír Mlčoch. „Jinak je kompendium určeno především laikům, kteří se angažují ve veřejné sféře. Ve sféře sociální, politické, hospodářské. Dává jim to novou dimenzi pro jejich každodenní počínání. Pokud se  bude zdát, že v rámci své práce mnoho nezmohou, přinejmenším jim to nastíní novou perspektivu.“ Čtenáři mají k dispozici také populárně pojatý úvod do kompendia, který vychází pod názvem Pozvání na cestu.