Únos biskupa plánovaný 8.3. před českobudějovickou katedrálou se nezdařil. Překazili to lidé, kterým nedošlo, že jde o skutečný únos, začali se smát a únosce si fotografovat.

"Měl bych nápad, jak to provést jinak," navrhl otec biskup neúspěšným únoscům. "Finančně to bude sice trochu nákladnější, ale o to se už postará pan generální vikář Havelka."

Po těch slovech vystoupil na Černou věž a začal kázat. Celé náměstí naslouchalo s úžasem, protože k nim mluvil jako ten, kdo má moc. Zaujati jeho impozantním zjevem a silou hlasu ani nezaregistrovali, že kolem věže krouží helikoptéra, z které vypadl provazový žebřík.

Biskupa Pavla s největší pravděpodobností unesl stroj Praga XE-II OK-FYA pilotován Františkem Jančou.

"Nevím, jestli se zrovna tohle hodí na pomocného biskupa českobudějovického, ale moc času na uvažování nemám. Doufám, že mě kvůli tomu nepřeloží do jiné diecéze." Po těch slovech přeskočil zábradlí a obratně se zachytil provazového žebříku. "Tak se tady zatím mějte," zamával na rozloučenou.

"Tohle má být biskup?" zhrozili se zbožní budějovičtí věřící. "Vždyť to je nějaký hazardér a kaskadér!"

"A kdo jiný by podle vás šel dělat biskupa do litoměřické diecéze než právě hazardér a kaskadér?" oponovali litoměřičtí katolíci.

Pak byl před jejich zraky vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel. A když upřeně hleděli k nebi, jak odchází, zjevili se na věži dva muži v bílém rouchu. "Lide budějovický i mimobudějovický, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento biskup, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet."

Církevní hodnostáři truchlí vedle prazdného sedes, potom co jim byl vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel.

"Prosím vás, nemohli byste trochu stranou, mám tady něco něco důležitého. Právě jsem kvůli tomu uprchl z operačního stolu." Na věži se objevil biskup Paďour v županu, s megafonem v ruce. "Pozor pozor, mimořádné diecézní hlášení! Možná jste si všimli, že jsme zase bez pomocného biskupa. Budu stručný, protože můj ctěný spolubratr už tady kázal celé hodiny. Kdyby ho neunesli, bude tady kázat do soudného dne. Mám informaci, že za tímto únosem stojí vysoké vatikánské špičky!" Lid shromážděný na náměstí zabouřil svatým hněvem.

"Vyskytly se spekulace, že se hledá nástupce budoucího papeže a konzultoři doporučili zrovna biskupa Posáda," pokračoval biskup Paďour. "To si nemohli vyhlédnout někoho jiného? Já ho tady nutně potřebuji!" Lid bouřil čím dál víc.

"A já nemohu dopustit, aby na něho naložili takovou tíhu!" zvolal rozhořčeně biskup Duka, vždy věrně stojící biskupu Pavlovi po boku. Také ostatní členové ČBK se přidali, ale svá jména neuvedli, protože si přáli zůstat v anonymitě.

"A kdo mu to jeho papežování bude financovat?" ohradil se Mons. Havelka. "Snad ne litoměřická kurie?"

"Tak se táži, je toto opravdu přání Svatého otce?" ukončil biskup Paďour svůj ohnivý projev. "Ale víte co, přátelé, mám nápad. Co kdybych Svatému otci zatelefonoval? Třeba se jedná o drobné nedorozumění, které se rychle vysvětlí, a my zde shromáždění se rozejdeme v poklidu do svých diecézí ke své každodenní práci." Sáhl do kapsy županu pro mobil.

Během telefonátu začal měnit barvy, oči mu div nevyletěly z důlků. "Cože, vy mě odmítáte spojit? Že papež nemá čas na takové hlouposti bavit se s budějovickým biskupem? Ujišťuji vás, že si na tu hloupost čas brzy udělá a velmi ochotně!" Po těch slovech mrštil mobilem a megafonem z věže. "Tímto vyhlašuji křížovou výpravu na osvobození biskupa Pavla ze spárů vatikánských byrokratů!"

"Ano! Stůjte za svým biskupem, aby Bůh stál za vámi!" vyzval biskup brněnský a davy souhlasně zabouřily.

Biskup Paďour se oděl do železného brnění, skočil do sedla válečného oře a vztyčil nad hlavou svatý kříž. Všichni následovali jeho příkladu, připínali znamení kříže, sedlali koně, osly, mezky, zapřahali povozy, šlapali na plynové pedály nebo spěchali na nádraží a letiště zakoupit jízdenku nebo letenku do Říma.

Druhý den ráno Svatý otec jako vždy otevřel okno své kanceláře, aby se podíval, co nového ve světě. A hle, Mons. Paďour za oknem, udatný válečník, od hlavy k patě ověšený železem, koulí na něho očima. Sedí na vzpínajícím se oři zdobeném pestrou čabrakou, nad hlavou třímá svatý kříž. Svatopeterské náměstí přeplněné mračny českých a moravských křižáků, z nichž čiší hrůza a děs. Řinčí meči, buší kopími do štítů, řvou jako vzteklí lvové, hučí, duní a burácí jak tisíce rozbouřených oceánů.

Křižáci řinčí meči, buší kopími do štítů, řvou jako vzteklí lvové

To jsou k nám ale roztomilí hosté hned po ránu," zajásal Svatý otec. "Smím pro vás něco udělat? Okamžitě předneste vaše požadavky, jsou už předem splněny."

"Vydejte biskupa Posáda zpět do diecéze!" zahřměl válečník Mons. biskup Paďour.

"Ale milerád milerád! Jen takové malé upřesnění, do které diecéze?"

"Přece do naší!" začali se překřikovat křižáci z různých diecézí.

"Prosím o několik minutek strpení, hned se vám budu věnovat." Svatý otec přivřel okno a začal listovat v diáři, kam zařadit takovou hloupost vybavovat se s nějakým válečníkem. Vatikánští úředníci se pustili do prohledávání zásuvek, kam vlastně otce biskupa Pavla zašantročili. Štosy papírů poletují Vatikánem, zatímco křižáci se připravují na několikaleté obléhání, protože ty vatikánské minutky každý dobře zná.

Pouze jeden neukázněný bojovník, nějaký Havelka, tropí pod papežským oknem výtržnosti, vytrvale buší pěstí do okenní tabule a domáhá se audience ohledně cestovních výloh, pronájmu plochy před Vatikánem a ceny za den pobytu na osobu. V první řadě ho zajímá, kdo to bude platit.

Svatý otec se už naštval. "Člověče, to vás neinformovali, že mým vrchním bankéřem, ekonomem, účetním, pokladníkem je Duch svatý? Sjednejte si schůzku s ním, on vám to všechno uhradí!" Po těch slovech zabouchl okno a zatáhl závěsy. "Nemohu se vybavovat s kdejakým křižákem, takové hlouposti se přece nedělají."

Tuší otec biskup, že se fotografuje se svými budoucími únosci?

A zatím otce biskupa Pavla unáší komando podobně jako kdysi démoni svatého Antonína přes poušť. Mezi plujícími oblaky se vynořila věž litoměřické katedrály. "Tak jsme doma, šéfe! Pan emeritní biskup už vyhradil na Dómském náměstí místo k přistání a chystá v katedrále uvítací bohoslužbu. Má to jen jednu chybičku, že tam budete jen vy dva. Pan biskup Koukl nemá lidi, buď jsou v Českých Budějovicích nebo na křížové výpravě."

"Ale já jsem si objednal mezipřistání na Pražském hradě," rozzlobil se otec biskup Pavel. "No jo, už je mi to jasné. Mons. Havelka to mezipřistání odmítl zaplatit!"

"Tak že jste to vy, šéfe, my těch pár kilometrů nazpět obětujeme. Ale že jsme tak smělí, co budete dělat na Pražském hradě?"

"Ale, kardinál Vlk nemůže sehnat nástupce a konzultoři doporučili mě. Sestry Posádovy už vyrazily v předstihu vyzbrojené kbelíky, košťaty a hadry, že by tam trochu vygruntovaly. A já bych prý mohl, než usednu na kardinálský stolec, provést na arcibiskupství renovaci. A když nebudu mít co dělat, mohu si odtamtud skočit do královéhradecké diecéze."

"Jeho Eminence, nechceme vám do toho mluvit, ale proč byste zrovna vy měl skákat do královéhradecké diecéze? Biskup Duka se do té vaší zrovna moc nenaskákal."

"V tom se mýlíte, vždyť v ní nechal své zdraví! Už ani nezvládal řízení vlastní diecéze a konzultoři mu mě tam doporučili jako apoštolského administrátora. Biskup Duka sice tvrdí, že se už dávno uzdravil a nikoho tam nepotřebuje, také lidé v diecézi se bouří a žádají vysvětlení, ale to už spraví List biskupa Posáda věřícím královéhradecké diecéze."

 

Foto http://www.vrtulnik.cz/ a osobní web biskupa Pavla.

Redakci Magazínu ChristNet se podařilo získat i exklusivní Videozáznam z první fáze únosu