Stát dával v letech 1948 až 2007 církvím podstatně méně ze státního rozpočtu, než by církve získaly za 60 let ze svého majetku, kdyby jim nebyl odejmut. Shodli se na tom experti z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří se dnes účastnili zasedání sněmovní komise pro vypořádání státu a církví. Rozdíl činí podle děkana fakulty Jiřího Schwarze více než 168 miliard korun.

Členové komise opět požadují po ministerstvu kultury, aby zpřesnilo odhad majetku církví. Podle místopředsedy sněmovny Jana Kasala (KDU-ČSL) by ho mělo předložit do dvou měsíců. Zakázku v hodnotě asi dvou milionů korun opět dostane konzultační firma Ernst & Young.

Komise požádá sněmovnu o prodloužení svého mandátu minimálně do března příštího roku. Na některém z mimořádných jednání sněmovny, z nichž první se uskuteční příští úterý, by chtěl Kasal informovat zákonodárce o dosavadní práci a výsledcích komise. Ta vznikla letos v červnu kvůli neúspěchu vládního návrhu ve sněmovně a do konce roku měla připravit návrh majetkového vypořádání s církvemi. K němu ale ještě nedospěla. Komise by se měla znovu sejít asi v únoru.

Kabinet chce církvím vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného po roce 1948, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úroky by to za 60 let bylo přibližně 270 miliard korun. Roční splátka vychází na 4,275 miliardy korun a po dobu prvních 20 let by stát vyplácel ještě "přechodový" příspěvek. Vládní návrh zákona bude sněmovna znovu projednávat až příští rok.

Jak uvedl Schwarz, tým ekonomů posuzoval, zda v období 1948 až 2007 byly výdaje státu na církve v této zemi vyšší, rovny nebo nižší, než by byly výnosy z církevního majetku za šedesátileté období, kdyby církvím jejich majetek po roce 1948 nebyl znárodněn. Komisi zodpověděli otázky ohledně výdajů státního rozpočtu na církve, potenciálního výnosu z církevního majetku a patronátu čili závazku, které vůči církvím měly světské instituce, jež ovšem padly po znárodnění církevního majetku.

"Na příští zasedání komise máme připravit modely, které by měly odpovědět na otázku, jaký způsob finančního narovnání by byl nejméně zatěžující pro státní rozpočet České republiky," řekl ČTK Schwarz. Začali jsme také debatu, zdali je pro stát i církve optimální doba 60, 40 nebo 30 let. Nedospěli jsme k žádnému závěru, dodal Kasal.

Opozice i část koaličních poslanců s návrhem zákona nesouhlasí. Tvrdí, že vláda operuje s chybnými čísly a tvůrci zákona nedostatečně vysvětlili, jak došli k sumě, kterou má stát církvím vyplatit. Podle nich by církve také byly zvýhodněny oproti ostatním restituentům.

"Tady jsou stále ještě ve fázi marné snahy prosadit původní vládní návrh, a to přesto, že ve sněmovně nemá šanci na přijetí," řekl ČTK odpůrce návrhu zákona Vlastimil Tlustý (ODS). Na dotaz, zda má již připraven vlastní návrh zákona, jenž před časem avizoval, neodpověděl.