Ježíš přišel do Galilee a kázal Boží evangelium : Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.

Marek 1,14-15

 

Co se stalo adventem, příchodem Páně? Tady máte stručnou odpověď : „N a p l n i l  s e  č a s“. Ne ten náš čas, který se aněkdy vleče a jindy tak rychle utíká, že ho máme málo. Naplnil se B o ž í čas. Bůh má svůj čas, který mu nikdy neuteče a o kterém rozhoduje jen On. A v tom svém čase Bůh stanovil termín: „ Příjdu a zasáhnu, všechny klesající podepřu a všechny sehnuté napřímím“ (Žalm145,14).

Trvalo to dlouho, předlouho. Nyní však přišel Ježíš a vyhlašuje: ten Boží čas už se dostavil. Všichni se dočkali, ti trpělivě čekající i ti, kteří už to vzdali a nic od Boha nečekali. Bůh plní své sliby. I ty se dočkáš. Neboj se, nebudeš zklamán.

Boží čas už se naplnil. Vláda tmy a zla je adventem Páně už přemožena. Jistě: ještě nás potrápí mnoho mrazivého chladu, zpupnost a sobectví se ještě budou roztahovat, ale světlo, které v Kristu Pánu už vzešlo, žádné tmy nepohltí. Nastal „čas radosti, veselosti“.

Když přišel Ježíš, tak „se přiblížilo Boží království“. On přišel na svět, abychom už nebyli sami, abychom se už nemuseli bát žádných pánů tyranů. Abychom dnes nemuseli přistupovat na to, že vším vládnou peníze, hodně peněz a ještě více peněz … Ne, není tomu tak: i vy, kteří penězi neoplýváte, a právě vy můžete rozdávat – o Vánocích a vždycky. Můžete rozdávat to, co se za žádné peníze nedá koupit: vlídný úsměv, přívětivé slovo, ruku, která pohladí, která pomůže. A to už vane svěží, nádherný vzduch Božího království. A hvězda dovede hledající až do Betléma i z té největší dálky. A vy už se nebudete klanět mamonu, ale budete se klanět tomu narozenému dítěti. A pak se s radostí vrátíte domů a nikdo vám tu vaši radost nevezme.

To je první a za tím následuje to druhé: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“. Pěkně popořádku: nejdříve POKÁNÍ. Ale není to konec radosti? Není pokání něco těžkého a smutného? Naprosto nikoli! Pokání je také radost, protože pokání je z m ě n a. Protože přišlo Boží království, protože se tady na tomto našem světě Bůh začíná ujímat vlády, pak se všechno staré, všechno, s čím nejsme spokojeni, co nás trápí, to všechno se může změnit. I ty – ano, především ty – se můžeš změnit. Už se nebudeš muset bát o sebe, o svou existenci, o svou budoucnost, o svou prestiž a kariéru. Bůh, který za námi přišel ve svém Synu ti dává jistotu, takovou tichou ale pevnou jistotu: „ Neboj se, já jsem s tebou, já jsem Bůh tvůj, já spomáhati budu tobě a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své“.( Izaiáš 41,10 )

A až o tom zase začneš pochybovat – pak uslyšíš to Ježíšovo: „Věřte evangeliu!“ To je ten největší vánoční dar, který nám Ježíš přinesl – EVANGELIUM. To je řecké slovo a česky znamená: d o b r á  z p r á v a. A dobrou zůstane – Bůh se o to postará. Když budeš evangeliu naslouchat, pak se ti bude dařit dobře. Ve všem – v malých i velkých věcech – se začneš spoléhat na Ježíše Krista a ve chvíli nouze a strachu, až už si nebudeš vědět rady a nikde nebude pomoci, pak k Pánu Ježíši zavoláš: „ Věřím, Pane, spomoz nedověře mé!“ A někdy hned a někdy pomalu, jen krůček za krůčkem se začne měnit, co tě dosud trápilo. A ty začneš Pánu děkovat a tvá sklíčenost začne ustupovat a ty začneš být dobré mysli.

Tak to je Advent a to jsou Vánoce: Boží čas se naplnil a to už nikdo nezvrátí. Narozením Krista Pána za námi přišel sám Bůh. A už nám zůstane blízko. Nic nemusí zůstat při starém. To je to adventní evangelium – tomu věřme a pak už se jen radujme. A „sláva na výsostech Bohu!“ Amen.

Svým Synem jsi nás, Bože, velice obdařil. Se zástupy andělskými tě za to chválíme a oslavujeme. Ujmi se vlády nad námi a nad celým dnešním světem. Amen.


ThDr. Jiří Doležal je emeritním farářem Českobratrské církve evangelické v Pardubicích. Dlouhá léta se podílel na vzdělávání mladých duchovních své církve.