Soudce Nejvyššího soudu (NS) František Ištvánek, jenž byl před rokem 1989 členem KSČ, smí znovu rozhodovat ve sporu státu a katolické církve o katedrálu svatého Víta. Ištvánkovi kolegové na Nejvyšším soudu odmítli námitku podjatosti, kterou proti soudci podala pražská svatovítská kapitula, a to právě kvůli jeho komunistické minulosti. Námitka je součástí dovolání proti verdiktům, podle nichž patří katedrála státu. ČTK to zjistila z internetového archivu soudu.

Církev na informaci o neúspěchu námitky reagovala prohlášením o "začarovaném kruhu". Mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora kritizoval dalšího soudce NS Jiřího Pácala, který byl předsedou senátu při rozhodování o námitce podjatosti. Podle Pištory má podobnou minulost jako Ištvánek. "Dělá to dojem, že jeden komunistický soudce rehabilituje druhého," řekl dnes ČTK Pištora.

Mluvčí NS Petr Knötig kritiku odmítl. "Veškeré tyto invektivy nejsou na místě a vycházejí pouze od osob neznalých problematiky, tudíž je Nejvyšší soud nebude nijak komentovat. Každopádně si NS za svým rozhodnutím si stojí, a to bez jakýchkoliv debat," uvedl Knötig. Rozhodnutí nezávislého soudu podle něj musejí respektovat všichni účastníci řízení, a to bez ohledu na osobní postavení a názory.

Senát s předsedou Ištvánkem již o katedrále rozhodoval předloni, a právě jeho názor je ve sporu klíčový a přelomový. Tehdy už chrám spravovala církev, ale po zásahu NS musela katedrálu znovu předat státu. NS opřel svůj postoj o vládní nařízení z roku 1954, podle kterého chrám náleží všemu československému lidu. Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze se pak musely tímto názorem řídit. Nyní spor doputoval znovu k NS.

Církev kritizovala Ištvánka už předloni, ostře se vyjádřil například kardinál Miloslav Vlk. Ištvánek prý rozhodoval politicky. Kapitula chtěla, aby Nejvyšší soud napodruhé jednal v jiném složení.

Ištvánek, jehož senát dostal případ katedrály podle rozpisu práce znovu na starost, přeložil námitku podjatosti kolegům. Připojil vyjádření, v němž tvrdí, že se jako člen KSČ nijak nepodílel na utlačování lidí z politických, sociálních ani náboženských důvodů. Nebyl prý "funkcionář, organizátor ani podněcovatel" v politické či ideologické oblasti.

Kolegové Ištvánka podpořili. "Z hlediska rozhodování NS o námitce podjatosti je politická angažovanost soudců před rokem 1989 sama o sobě právně irelevantní. Členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci," stojí v usnesení senátu s předsedou Pácalem. Nejvyšší soud se Ištvánka zastal i v minulosti. Zdůrazňoval například to, že senát je tříčlenný, názor jednotlivce tedy není rozhodující.

Mluvčí arcibiskupství Pištora tvrdí, že i Pácal byl před listopadem 1989 člen KSČ a vojenský prokurátor. "Zdá se, že je tomu tedy tak, jak při posledním stání uvedl kardinál Vlk: 'Církev se zde za celou naši společnost soudí s komunismem'," dodal Pištora.

O dovolání církve ve sporu o katedrálu zatím Nejvyšší soud nerozhodl. "Bylo nutné počkat na to, jak dopadne námitka podjatosti," řekl Knötig.

Spor o katedrálu patří k nejsledovanějším kauzám české justice. Církev podala určovací žalobu o vlastnictví katedrály a dalších přilehlých nemovitostí už v roce 1992. Katedrála po staletí sloužila nejen k nejdůležitějším náboženským obřadům, ale také jako významné politické centrum. Byli v ní například korunováni čeští králové.