Katedrála svatého Víta na Pražském hradě patří státu. Potvrdil to Nejvyšší soud (NS), který odmítl dovolání katolické církve, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Petr Knötig. Po téměř 17 letech sporů tak církev vyčerpala všechny opravné prostředky, které jí české právo k znovuzískání památky nabízelo. Boj o chrám však pro ni nekončí, hodlá podat ústavní stížnost s tím, že proces nebyl spravedlivý. V případě neúspěchu se chce obrátit i na štrasburský soud.

Církev se snaží katedrálu na státu vysoudit od roku 1992. Obecné soudy stály na její straně až do doby, kdy do sporu zasáhl před dvěma lety Nejvyšší soud. Podle něj náleží památka všemu československému lidu, tedy státu. Od té doby církevní představitelé v čele s kardinálem Miloslavem Vlkem tvrdí, že bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces. Argumentují zejména přítomností bývalého komunistického funkcionáře v senátu NS.

"Ani druhý rozsudek Nejvyššího soudu není výsledkem spravedlivého procesu. Metropolitní kapitula se proto obrátí na Ústavní soud," sdělil ČTK mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Podobně argumentuje i církevní právník Petr Zderčík, podle něhož nebylo poslední usnesení nikterak překvapivé. "My jsme toto kolo u Nejvyššího soudu absolvovali, protože jsme museli. Jinak bychom si uzavřeli cestu k ústavní stížnosti," řekl ČTK.

Knötig uvedl, že soud se nyní nezabýval podstatou sporu ani tím, zda stát v 50. letech katedrálu církvi odňal v souladu se zákonem. Důvodem pro odmítnutí dovolání bylo podle něj to, že "soudy nemohou libovolně, bez příslušných zákonů vracet cestou projednání určovacích žalob majetek odňatý církevním subjektům komunistickým režimem".

S tímto argumentem však Zderčík nesouhlasí. "Když použiji eufemismus, je to značně nepřesná informace," řekl. Podle něj otázka určovací žaloby nebyla předmětem řízení. "Podstata našeho dovolání směřovala proti tomu, že se NS při odůvodnění odvolával i na marxistické, respektive socialistické, chápání práva," vysvětlil.

Zároveň však chce otázku určovacích žalob otevřít u Ústavního soudu (ÚS). Tvrdí, že vylučovat církve z možnosti domáhat se vlastnictví žalobou, je diskriminace, protože ostatní tak učinit mohou. Tento názor ale například právník Aleš Pejchal nesdílí. V České televizi řekl, že podle dřívějších usnesení ÚS se takto nemohou domáhat vrácení majetku ani jiní.

Verdikt NS neuvítal ani předseda koaliční KDU-ČSL Jiří Čunek. "Já osobně se s rozhodnutím neztotožňuji, ale respektuji ho," řekl ČTK. Podle jeho názoru by chrámy měly zůstat těm, kterým vždy patřily. Zdůraznil, že je to jeho názor a lidovci jako strana se případem zabývat nebudou.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) nechtěl rozhodnutí Nejvyššího soudu hodnotit. "O tom, jestli něco někomu patří, nebo nepatří, rozhoduje v demokracii soud," řekl pouze. K rozsudku se odmítli vyjádřit také další představitelé KDU-ČSL, místopředseda sněmovny Jan Kasal, který stojí v čele poslanecké komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi, a ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda.

"Rozhodnutí jsme předpokládali, pro Správu Pražského hradu se nic nemění," řekl mluvčí prezidenta Radim Ochvat. Dnešní rozhodnutí Nejvyššího soudu jen potvrzuje pravomocný rozsudek předchozí instance, připomněl.

Pravomocně totiž přiřkl památku státu na konci loňského dubna pražský městský soud. Při svém rozhodnutí byl však vázán právě prvním názorem NS, který se opřel o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu. Podle něj chrám náleží všemu československému lidu. Již tehdy to církev ostře kritizovala s tím, že ani komunistické právo nedovolovalo znárodnit památku jen nařízením, ale pouze zákonem.

Katedrála je nejnavštěvovanějším českým chrámem a jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.

Církev ve sporu zastupovala Metropolitní kapitula u svatého Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Vlk několikrát ostře kritizoval českou justici za přístup ke kauze. Vadilo mu například to, že u Nejvyššího soudu o katedrále rozhodoval mimo jiných i František Ištvánek, soudce s komunistickou minulostí.

Církev spolu s posledním dovoláním podala také námitku podjatosti proti Ištvánkovi. Požadovala, aby kauzu řešil jiný senát. NS námitku odmítl, ke změně senátu prý nebyl důvod. "Navíc je třeba dodat, že rozhodoval tříčlenný senát, a ne jeden soudce, jak bylo v minulosti veřejnosti cíleně podsouváno," uvedl Knötig.

Výběr událostí ve sporu o vlastnictví katedrály svatého Víta

30. prosince 1992 - Náboženská matice podala proti Kanceláři prezidenta republiky (KPR) určovací žalobu o vlastnictví katedrály svatého Víta a dalších nemovitostí v areálu Pražského hradu. K žalobě se přidaly další náboženské organizace.

19. prosince 1994 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že vlastníkem chrámu je Katolický metropolitní kostel u sv. Víta. Prezidentská kancelář se spolu se Správou Pražského hradu (SPH) proti rozhodnutí obvodního soudu odvolala.

30. října 1995 - Městský soud v Praze vrátil kvůli procesnímu pochybení případ obvodnímu soudu.

2. března 1998 - Skupina 44 poslanců se obrátila na Ústavní soud (ÚS) se žádostí o zrušení tří norem z 50. let, na jejichž základě byl chrám církvi odebrán. ÚS zákony nezrušil.

24. května 2001 - Metropolitní kapitula u svatého Víta stáhla žalobu na Správu Pražského hradu. Kapitula se od té doby soudila již pouze s KPR.

23. července 2004 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že oprávnění žalovat stát ve sporu o katedrálu mají dva subjekty - Metropolitní kapitula u svatého Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Městský soud rozhodnutí potvrdil.

Prosinec 2004 - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který ve sporu jedná za KPR, oznámil, že proti rozhodnutí soudů podá dovolání k Nejvyššímu soudu (NS).

Srpen 2005 - NS rozhodl, že církev bude ve sporu o katedrálu zastupovat Metropolitní kapitula u svatého Víta.

25. října 2005 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že katedrála patří církvi. Proti rozsudku se ÚZSVM odvolal.

16. června 2006 - Pražský městský soud znovu rozhodl, že katedrála s přilehlými nemovitostmi patří církvi. ÚZSVM proti verdiktu podal dovolání k NS.

5. září 2006 - SPH předala katedrálu církvi.

31. ledna 2007 - NS zrušil rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 i Městského soudu v Praze, které rozhodly, že katedrála patří církvi. Případ se vrátil obvodnímu soudu.

20. února 2007 - Kardinál Miloslav Vlk odmítl návrh, aby církev a stát spravovaly katedrálu společně s tím, že je napřed třeba vyřešit vlastnictví. Společnou správu nabídl ministr a předseda Legislativní rady vlády Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

6. března 2007 - Začala jednání KPR a Metropolitní kapituly o postupu při předávání chrámu.

- NS zveřejnil stanovisko, podle něhož by církev měla bez otálení předat katedrálu státu.

30. března 2007 - KPR a katolická církev se dohodly na provozním režimu katedrály.

24. dubna 2007 - Stát katedrálu definitivně převzal od církve; Hrad obdržel podepsané předávací protokoly ke katedrále.

27. září 2007 - Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že katedrála svatého Víta zůstane státu; církev se odvolala.

24. ledna 2008 - Zástupci katolické církve a Pražského hradu podepsali dohodu o společném užívání katedrály svatého Víta.

30. dubna 2008 - Pražský městský soud potvrdil verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1 ohledně katedrály. Katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi tak patří státu. Verdikt je pravomocný. Církev se dovolala k Nejvyššímu soudu.

5. března 2009 - Nejvyšší soud oznámil, že odmítl dovolání církve; chrám patří státu.

Foto: Poslední soud, mozaika z katedrály svatého Víta na Pražském hradě, Wikimedia Commons