Polská národní banka (NBP) školí duchovní, jak si mají poradit v době ekonomické krize. Se získanými znalostmi se posléze mají kněží podělit se svými "ovečkami". Zvláště v menších městech a na venkově se totiž lidé obracejí s prosbou o radu právě na faráře.
    Školení zaměřené na základy ekonomiky je určené pro duchovní, řádové sestry, mnichy a lidi, kteří řídí různé katolické instituce. Tříměsíční kurz je bezplatný, většinu nákladů hradí Polská národní banka a část doplácí Katolická informační agentura. "Kněžím chybí ekonomické vzdělání, které je dnes nutností," vysvětlila Hanna Žaczková.
    Do prvního kurzu nastoupilo 50 kněží z Krakova a okolí. "Na tácech (v kostelech) je peněz stále méně a účty jsou stále vyšší. Investice stojí. Stále více lidí se nám svěřuje s finančními problémy. Horalé si například stěžují, že turisti méně utrácejí, ptají se, co mají dělat," nastínil situaci kněz Leszek Mirek, který vede v Zakopaném, lyžařském centru na polské straně Tater, dům duchovní pomoci.
    Kurzy plánuje NBP po celém Polsku. "Záleží nám na tom, aby duchovní nešířili takové mýty, jako že privatizace je zlodějstvím, a dovedli poradit těm, kteří mají finanční problémy," vysvětlil Marcin Staniewicz z NBP. "Příčinou vzniku krize bylo mimo jiné to, že lidé neuměli odhadnout riziko a investovali do toho, čemu nerozuměli," dodal.
    Ekonomové předávají duchovním základní znalosti z mikro- i makroekonomie, oblasti investic, účastníci kurzu se naučí, jak si vzít nejlepší půjčku, dozví se něco o daňovém systému, etice v podnikání či o tom, jak vydělat na ztrátě. Školí se probošti a také katechetové, kteří jsou v kontaktu s mladými lidmi.
    Farnost musí podle mluvčího krakovské kurie Roberta Nencka být v současnosti nejen duchovním společenstvím, ale i dobře prosperující firmou. "Kaplani nemusejí být odborníky na ekonomii, ale v současné hospodářské situaci by měli vědět, co mají radit lidem," zdůraznil mluvčí.
    Národní banka chce školit nejen katolické duchovní, ale rozhovory o podobných kurzech vede i s pravoslavnou církví a židy. "Z hlediska ekonomického vzdělání patří Polsko mezi země třetího světa. Chceme předat široké společnosti vědění, aby nás příště krize minula obloukem," doplnil Staniewicz.
    Poláci patří k národům, kde církev hraje stále ještě důležitou roli v životě společnosti. Ke katolické víře se hlásí podle statistik přes 90 procent obyvatel. Ačkoliv věřících v kostelech ubývá, lavice bývají každou neděli plné.