Uznávám, že list českých a moravských biskupů k novému „Překladu Bible pro 21. století“ se příliš nepovedl. Působí předpojatě a argumentuje s velkou naivitou. Motivům jeho tvůrců však rozumím, i když jde o argumentaci ad hominem. Hlavní garant nového překladu Bible pro 21. století Alexandr Flek je v katolickém povědomí stále spojován s působením značně kontroverzní charismatické skupiny Vody života (Flek ovšem tuto skupinu, která od té doby prošla značným vývojem a změnou názvu, v polovině devadesátých let opustil) a bohužel ani informace o jeho odborné lingvistická kvalifikaci nevyvolává příliš důvěry. 

Nicméně je pravda, že podstatné pro posouzení nového Překladu Bible pro 21. století by neměla být osoba překladatele, ale kvalita samotného překladu. Nový překlad je nesporně čtivý. Jeho čeština je srozumitelná a jednoduchá. Nicméně místy působí, jako by vznikal spíš srovnáváním různých stávajících překladů, než srovnáváním s originálním textem Bible. Nejsem ani hebraista ani biblista a řečtinu jsem měl naposledy na klasickém gymnaziu. O to víc jsem byl ale překvapen, když jsem při brouzdání textem B21 narazil hned na několik překladatelských podivností, které ve mně vyvolali skepsi ke všeobecnému jásání, které nad B21 probíhá.

Předně musím poznamenat, že B21 možná způsobí velkou radost všem popíračům evoluce. Nevím, zda jde o záměr nebo o nedopatření, ale B21 mění základní existenciální výpověď Bible o člověku, totiž že „je prach ze země“ (Gen 2,7), na kreacionistické, že byl „učiněn z prachu země“. Už více než čtyřicet let je upozorňováno na to, že tisíciletí trvající překlad „z prachu země“, který má svůj původ ve Vulgátě svatého Jeronýma, je chybný. Proto nejen Český ekumenický překlad, ale i vatikánská Neovulgata z roku 1977 reflektuje originální hebrejský text a mluví o „prachu ze země“, jak to ostatně činí třeba i interlineární překlad Starého Zákona do angličtiny(  http://www.scripture4all.org/OnlineInterlinear/OTpdf/gen2.pdf ) . Že radikální křesťané nemají rádi evoluci, je známo, a tak i když hebrejská Bible to neříká, to je možná důvod, proč Darwin ve Flekově překladu opět dostal do nosu – člověk byl „zformován z prachu země“ a basta.

Překlad Desatera (Ex 20) představuje další specifičnost překladu B21. O problematice hebrejského textu Desatera píše podrobně profesor Heller. Jde o to, že mezi biblisty není úplné shody v tom, zda Desatero představuje výhradně morální zákoník (jak je běžně lidově vnímáno) nebo spíše Hospodinovo zaslíbení života budoucího dokonalého věku ve svobodném mesiášském království. V originálním hebrejském textu Bible jsou jednoslovná přikázání Desatera v Exodu 20 formulována jinak, než je známe z katechismů. Totiž indikativem, oznamovacím způsobem (nebudeš vraždit, nebudeš cizoložit, nebudeš krást atd.). Desatero není formulováno jussivem, rozkazovacím způsobem, a to je také důvod, proč prof. Heller vnímá Desatero spíše jako zaslíbení k nové situaci vytvořené Božím vysvobozením, než jako prostý zákoník. Jako by Hospodin říkal: „V mém lidu, v zaslíbené zemi, v Božím království už nic takového nebude“. Je zde tedy otázka: Je Desatero prostým soupisem morálních příkazů, nebo je Božím zaslíbením? Respektive: Proč je Desatero formulováno v indikativu a ne v iussivu? Bohužel, indikativ neindikativ, překlad B21 v tomto ohledu originální text ignoruje. Kde má Bible oznamovací způsob, dává imperativ: „Nezabíjej. Necizolož. Nekraď. Nelži.“ Je to rázné, je to jednoduché, čte se to dobře. Ale dělá to z Desatera pouhou moralistní příručku.

Bohužel B21 si upravuje k obrazu svému i řecký text Nového Zákona. Někdy s matoucími teologickými a historickými důsledky. Například Pilát. Bible zaznamenává jeho rozhovor s Ježíšem a u Jana 18,37 píše: „Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král“. Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král ...“ Ale tu začínají problémy: Je pravda, že antická řečtina neznala interpunkci. Nelze tedy vyloučit, že Pilát v tomto dialogu nekonstatoval fakta, ale Ježíše se na ně ptal. Možná za jeho výrok skutečně nepatří tečka, ale otazník: „Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“.“ Tak to překládá Ekumenický překlad. Vzhledem k Ježíšově odpovědi, která by ztratila logiku, to ale není příliš pravděpodobné. Vyloučit se to ovšem nedá. Nicméně překladatelé B21 to zjevně vědí a následně – což je dosti skandální - k tomu uzpůsobují i slovní překlad originálního textu: „Pilát se ho otázal“. Proměna je to malá, většina lidí to nepozná, ale je zvláštní, že překladatelům nevadí, že tato proměna vrhá na Pilátův postoj k Ježíšovi specifické světlo. Jistě, Pilát už je dva tisíce let mrtev, ale podobně svévolně pracují překladatelé v souvislosti s Ježíšovým procesem i se slovem „Iudaioi“, Judejci, obyvatelé Judeje. To zase mění podle tlaku politické korektnosti buď na tradiční „Židé“ (např. Jan 19,13) nebo na politicky korektní „židovští představení“ (např. Jan 18,31).

Nejsem odborník přes staré jazyky a stále doufám, že se ve svém pohledu na kvalitu překladu B21 mýlím. B21 má vynikající reklamu, to je pravda. Možná je i „čtivý“ (podílela se na něm bohemistka). Ale bohužel zatím se mně zdá, že překladatelsky není moc povedený. Řečeno s určitou mírou nadsázky: Touha po čtivost může sotva nahradit přesnost starozákonní hebrejštiny a novozákonní řečtiny.

MUDr. et Mgr. Prokop Remeš je lékař a teolog

Titulek redakční

Foto: www.bible21.cz