V den slavnostní prezentace nového překladu vydala ČBK poněkud kritické stanovisko. V něm vás předně podezírají, že při volbě názvu Bible – překlad 21. století „podle všeho převážila marketingová hlediska.“ Můžete se k této námitce vyjádřit?

Především mě zaráží, jak se teď mluví o naší „marketingové kampani“. My jsme nezadali jedinou placenou reklamu, jediný inzerát. Jediné, co jsem podnikli, byla tisková konference v den vydání a pak slavnostní večer v Betlémské kapli. Po celé republice se pak konala akce s názvem Celonárodní čtení Bible. Tu jsem ale neorganizovali, pouze jsme zveřejnili na webu nápad a toho se pak ujali nadšenci z místních církví. Akce měla často výrazně ekumenický rozměr, třeba v Plzni nebo Ostravě se zúčastnily prakticky všechny církve, včetně místních katolických biskupů. A co se týká názvu - je těžké zvolit pojmenování, které by se líbilo všem. Když to byla původně Nová Bible kralická, narazili jsem na velkou úctu ke kralickému překladu. Tuto kritiku jsme si uvědomili, vzali si ji k srdci a od tohoto názvu jsme upustili. Názvem Bible – překlad 21. století jsme jenom a pouze chtěli říci, že je pro současnou dobu.

Biskup Lobkowicz při prezentaci Bible21 v Ostravě

Dále se ve stanovisku ČBK zmiňuje, že v překladu chybí sedm biblických knih.

To je řečeno směrem do římskokatolické církve, která má starozákonní kánon, který se liší od protestantského a židovského. Jak známo, existuje tzv. Alexandrijský kánon, širší, založený na řecké Septuagintě, a pak užší, Palestinský kánon, který zahrnuje jen ty knihy, které byly napsány v hebrejštině a který považují židé za závazný (tzv. Hebrejská Bible). Už od dob reformace protestanté považují za Starý zákon jen tyto hebrejské knihy a ty jsme přeložili. Chci ale dodat, že jsme už před lety a znovu nedávno veřejně deklarovali zájem překládat i deuterokanonické knihy. V budoucnu bychom rádi vydávali náš překlad v obou variantách – širší i užší (protestantské). Ostatně podobně tomu bylo i u Českého ekumenického překladu.

Biskupové vás chválí za snahu o srozumitelnou češtinu, blízkou dnešnímu čtenáři. Zároveň však zdůrazňují, že Bible je bohoslužebná kniha užívaná prvořadě k liturgickému předčítání, a proto překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii. Domníváte se, že se vám to skutečně podařilo?

V naší zemi vlivem různých okolností je jiná situace, než v řadě jiných zemí, kde je běžně k dispozici celá řada biblických překladů, od studijních, přes liturgické až po lidové a parafrázované. Existují i překlady do slangu (např. německá Volxbibel). To v naší zemi nebylo. Ale přicházíme do doby, kdy vyjde několik dalších překladů Bible a já se na to velmi těším. Nevím, kde konkrétně by náš překlad měl být odlišný od liturgické terminologie. V prohlášení ČBK se jako příklad objevilo psaní jména Marie vs. Maria. Ale náš překlad je zacílen pro běžné čtení, ne nezbytně pro liturgii a nedělá si ambice stát se liturgickým překladem římskokatolické církve. Navíc tvar „Marie“ můžeme najít i v jiných českých překladech (Žilka, Slovo na cestu, Nová smlouva ČSP) a nevšiml jsem si, že by to bylo někdy nějak napadáno.

V poetických knihách se Bible21 snaží o zrýmování, ale toho nelze dosáhnout vždy a proto celek působí nevyrovnaně a rozkolísaně, říkají biskupové. Co říkáte vy?

Nevyrovnaně a rozkolísaně působí především původní texty Bible v hebrejštině a řečtině. Některé překlady jsou stylisticky koherentní, uhlazené a všechny biblické knihy vzájemně podobné. Ale Bible není jedna kniha, je to (nejméně) 66 knih a i v rámci nich jsou různé žánrové a stylistické rozdíly. My jsem se záměrně snažili tuto stylistickou rozrůzněnost původních předloh v překladu reflektovat. Například knihy Mojžíšovy překládáme vyšším stylem, zatímco vyprávění historických knih je už mnohem podobnější běžné próze. Pokud jde o poezii, u žalmů jsme si uvědomovali, že se jedná o písňové texty. Z hebrejské předlohy jednoznačně vysvítá rytmus a o zdůraznění tohoto rytmu nám šlo. Klasické rýmy jsou v našem překladu spíše výjimkou, většinou jde spíše o asonanci, která odráží hebrejskou předlohu. Co se týká Přísloví, tam jsme studovali, jak tento žánr funguje v češtině – například v Čelakovského Mudrosloví národa slovanského. Je zde potřeba zkratka, stručnost, údernost, často s vtipnou pointou – to vše je také přítomné v hebrejském originálu. Tyto stylistické prvky jsme se pak pokusili promítnout do překladu.

Na koho je váš překlad zacílen, komu je určen?

Bibli vnímáme jako naše společné civilizační dědictví, která patří obecně všem lidem, ať už věřícím či nevěřícím. Bible formovala nejen naši literaturu a kulturu, ale i naše chápání lidských práv, práva, politiky atd. Náš překlad chce toto reflektovat a představit Bibli současné generaci českých čtenářů jako knihu, která patří k výbavě běžně gramotného člověka. Proto to není překlad nijak konfesně vymezený, ale orientovaný na všeobecného čtenáře. To je také důvodem absence výkladových komentářů, které by překlad nutně spojovaly s určitou konkrétní teologií.

Práce na překladu byla velmi namáhavá a trvala řadu let. Co vám tento náročný čas práce dal?

Předně mi něco vzal, a to sice představu, že „znám Bibli“. Když jsem měl možnost se nořit hlouběji a hlouběji do biblického textu a studovat celou škálu komentářové literatury, viděl jsem, jak mnoho interpretací je možných, jak je to složitá a hluboká kniha. Ztratil jsem tedy pocit, že Bibli znám. Ale zároveň jsem nabyl silného pocitu, že Bible zná mne. Že je to kniha neuvěřitelně aktuální, která úžasně pasuje na moji individuální lidskou situaci, ale i na dnešní dobu obecně.

A úplně na závěr otázka, kterou kladu každému: Kým je pro vás Ježíš Kristus?

Ježíš Kristus mě miloval dřív, než já jeho. Je mým přítelem,..., chybí mi slova, abych vyjádřil, co pro mě znamená. Je to velmi intimní, v určitém smyslu milostný vztah a já nechci použít slova, která by mohla znít jako fráze. Je mým každodenním průvodcem a já chci jít za ním. Jsem mu vděčný za to, že mi otevřel cestu k životu – nevím, kde bych dnes byl bez něj….

První část rozhovoru najdete zde

K tématu viz též diskusní články P. Petra Hrušky a předsedy ERC Pavla Černého

Foto: Česká televize (A. Flek) a www.bible21 (F. Lobkowicz)