Nemocniční postel potažená černým saténem
a touha po doteku
anděla,
který nás miloval

Odešel

Ach Bože,
zapomenuté babiččiny říkanky
teď rozkvetly v paměti
jak květnové jabloně
a já listoval knihou života,
kde jsem objevil
čaje s kolečky citrónů
pro malého chlapce
v horečkách blouznícího.

Žamberecké okno,
vryté do duše,
kde počítal jsem auta jezdící
na nádraží.

Utichl tlukot
ručně natahovaných hodin,
aby ho přehlušily
hlasité vzpomínky.