Centrum pro ekonomiku a politiku, instituce,(CEP), která je „dítětem“ našeho pana prezidenta Klause, pořádala 16. června v Praze seminář Jan Kalvín – pět set let od narození.

Je pozoruhodné, že první přednášející, ač teolog, prof. Jakub Trojan, přednesl nejsrozumitelnější referát, vstříc teologií „nezatíženému“ publiku, kdežto referáty jiných přednášejících by mohly být předneseny na teologické fakultě, bezmála v dějinách dogmatu. Civilnost Trojanova byla zřejmě dána jeho erudicí nejen teologa, nýbrž také ekonoma. Dotkl se problému, co že bylo údajným hnacím motorem hospodářského úsilí, spojovaného tradičně s kalvinismem. Kalvínovi nehrozil odvrat od věcí časných a veřejných, naopak byly předmětem jeho mimořádného zájmu. Vyplývalo to z jeho postavení před Bohem, jak je prožíval. Poněkud možná úzkostně, aby dostál svému vyvolení. V jeho pohledu je naše budoucnost jakoby zakryta rouškou; až budoucnost odhalí celou pravdu. Z toho plyne existencionální nouze po dovršení našeho života. Výsledkem není spočinutí v pasivitě, nýbrž enormní cílevědomost, pracovitost, odpovědnost, spořivost, nedostatek smyslu pro zábavu a jakékoliv výstřelky.

Jan Kalvín - student, humanista a posléze teolog

Miroslav Bednář z Filosofického ústavu Akademie věd ČR se ve svém příspěvku zabýval úlohou svobody, směřování k moderní demokracii, Kalvínovou niternou opravdovostí a svědomím, jež je podmíněno nábožensky. Stanislav Přibyl, církevní právník a katolický duchovní, spojil přesvědčivě přísnost Kalvínovu se strohostí bohoslužebného prostoru reformovaných i bohoslužebnou liturgií.

Zde navázal Marek Loužek (CEP). Neopomenul připomenout přísnou dohližitelnost a vymahatelnost řádného chování měšťanů Ženevy, povinnost náboženské vyznání stvrdit podpisem. O chování a hříších občanů byly podávány zprávy a dle těchto vůči nim zakročováno. Vylíčeny byly represe, případy mučení a poprav, zvláště vůči křtěncům, s čímž se ztotožnil i Luther. Teokratické tendence pak byly spatřovány i v dalším vývoji, včetně dneška, zvl. v USA. Tyto trendy pak mohou vést až k ohrožení svobody.

Poslední referáty dosti zjednodušovaly pohled na dění v Evropě, po 30tileté válce již rozdělené systémem „čí zem toho náboženství“. Bylo opomenuto, že v našich zemích Jednota bratrská, reformované/kalvínské církvi dosti blízká, přispěla k ojedinělému vývoji, ke svobodě vyznání až liberálního typu, stvrzené r. 1609 Rudolfoým majestátem.

Nakonec však bylo zmíněno, že ve vznikajícím USA kalvínští dědici přispěli k pojetí náboženské svobody v Evropě nevídané. Kouzelnou byla uvedená historka o puritánech dovezených do nového světa nepříliš zbožnými námořníky. I ti chtěli v Americe zůstat a nevracet se domů. Vposled bylo nezbytné uzavřít mezi oběma stranami kompromis, který zakládal prostor pro širokou svobodu všech zúčastněných. Nezbývá než ocenit včasnou iniciativu CEPu k významnému jubileu.

Jan Kašper je farářem Českobratrské církve evangelické v Brandýse nad Labem. Publikuje v církevním i denním tisku.