Zakladatel kalvinismu, učení, jež spolu s luteránstvím a anglikánstvím tvoří tři základní směry protestantismu, se narodil v Noyonu v Pikardii jako Jean Cauvin. Pozdější latinskou formu svého jména Johannes Calvinus si zvolil podle vzoru humanistů. V Paříži a Orleánsu studoval teologii a právo a po seznámení s díly Martina Luthera a Ulricha Zwingliho přešel na stranu reformace. V roce 1534 musel Paříž opustit a uchýlil se do Basileje, kde ve věku pouhých 25 let vydal své stěžejní dílo Naučení o křesťanském náboženství, známé spíše pod názvem Instituce. Knihu pak celý život revidoval a podstatně rozšiřoval.

V letech 1536 až 1538 a 1541 až do své smrti v květnu 1564 žil v Ženevě. Pod tíhou zodpovědnosti za dílo reformace se tam z plachého profesora teologie stal bezohledný vládce městské republiky. Nastolil tvrdý netolerantní režim řízený konzistoří, která se skládala z městských radních a farářů a která měla za úkol dohlížet na chování všech členů obce. Biřici kontrolovali účast na bohoslužbách, kacíři byli bez slitování popravováni. Ženeva se nicméně pod Kalvínovým vedením stala evropským centrem reformace a jeho učení se ještě v 16. století rozšířilo kromě švýcarských měst také do Nizozemska, Francie, Skotska, Polska, Sedmihradska, Uher, části Německa a Čech.

Světová aliance reformovaných církví a Federace švýcarských evangelických církví zorganizovaly k výročí řadu sympozií. Překvapily však také bizarní dvojsoutěží, o níž se lze více dozvědět na internetové stránce www.calvin09.org . První klání je určeno hudebníkům, kteří jsou pozváni, aby složili hymnu kalvínského výročí, jakousi moderní neoficiální hymnu reformace. Druhým úkolem je svérázná soutěž kazatelská - duchovní a teologové jsou vyzváni, aby předložili co nejzajímavější a nejoriginálnější kázání, které by dokázalo obhájit aktuálnost Kalvínova učení i v dnešní době. O přínosu kalvinismu nicméně historikové nepochybují - například učením o boží svrchovanosti reformátor položil základy novověku, protože z jeho myšlenek vyrostla teorie o možnosti zpochybnit nedotknutelnost krále, pokud neplní řádně své vladařské úkoly. Kalvinisté ji radikálně aplikovali během anglické revoluce, když popravili krále Karla I. z dynastie Stuartovců, a symbolicky tak stáli u krvavého zrodu demokracie.

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6)