Ekonomika stojí a padá s důvěrou

Je běžnou věcí, že svět funguje v cyklech. Čtenáři Starého zákona toto pravidlo znají od dob Josefa v Egyptě – tučná léta střídají hubená léta. Je pravda, že v moderní době jsou tučná období mnohem delší a tučnější a hubené časy jsou kratší a jsou méně hubené než v minulosti. Proč k tomu dochází, na to je mnoho teorií a žádná z nich není úplně komplexní a žádná teorie nedokáže přesně předpovědět, kdy recese začne a kdy skončí. Značná hloubka současné krize (zejména na Západě) je dána tím, že jsme v průběhu tučných let netvořili „sýpky“ a nespořili jsme. Například státní finance jsou omezené v možnostech pomoci. Současná krize je opravdu hluboká, a to, že to mnozí Češi příliš nepocítí, je jen kvůli tomu, že stát se velmi zadluží.

Proč tato krize přišla tak náhle a s takovou rasancí? Václav Klaus ještě před rokem při předvolební diskusi v senátu tvrdil, že v ekonomice máme „modrou oblohu s pár mráčky“.

Takovouto hospodářskou krizi v tomto rozsahu skutečně nikdo nečekal. Mnozí předpovídali, že dojde ke zpomalení hospodářského růstu, ale takto hlubokou krizi nikdo nepředpokládal. Zřejmě se nasčítalo mnoho menších hříchů, které jsme si zvykli dělat v minulých tučných letech. V těchto dobrých letech jsme také mnoho věcí zaspali a nevyužili jsem tento čas, abychom spláceli dluh a podstupovali bolestivé reformy. To platí pro drtivou většinu vyspělých ekonomik. Příliš jsme si zvykli na blahobyt a toto je jakási studená sprška, která každému člověku, který dlouho spí, prospěje.

Víte, co znamená řecké slovo KRISIS?

Ano, soud.

Máte k tomu nějaký komentář?

Krize je velmi starodávný fenomén jak v našich kulturách, tak v minulých kulturách. Na krizi se vždy pohlíželo jako na katarzi. Ať už vzpomeneme na potopu, či jiné krize, je to vždy položení na prubířský kámen, zda naše fungování je takové, jaké má být. Moudrý člověk se z krizí poučí. Moje modlitba nesměřuje k tomu, aby tato krize byla krátká a mělká, ale abychom se poučili a až by pak přišla příští recese, aby se nemusela proměnit v krizi.

Čím se tato krize liší od běžného ekonomického cyklu, který se střídá podobně jako roční období?

Předně období růstu bylo velice dlouhé, například v Americe. Světové hospodářství obecně rostlo rychleji, než jsme byli zvyklí. Jakým způsobem jsme se s tímto bohatstvím vypořádali, to nechám na úvaze každého čtenáře, zda je naše civilizace lepší v bohatých letech, či v dobách mírného nedostatku. Tato krize je jedinečná tím, že je skutečně globální, že postihla téměř všechny země.

Dále pak dnešní vlna znárodňování nemá v moderních dějinách obdoby, k takto velkým zásahům státu nikdy nebylo třeba přistupovat. To, že tato krize pronikla z amerického hypotéčního sektoru až do českých luhů a hájů, je také do značné míry jedinečné. Dobrou zprávou je, že v této krizi se národy navzájem semkly a pomáhají si. To je také jedinečné. Krize se dotýká skutečně všech a všichni mají tendenci si pomáhat. Kdyby to byla pouze záležitost americká, bylo by testováno euroamerické partnerství a přátelství mnohem více než nyní.

Ve svých článcích kritizujete dosavadní technicistní a matematickou ekonomickou teorii, která zjevně selhala, když nedovedla krizi předpovědět. Jakou k ní ale vidíte alternativu?

Nekritizuji to proto, že je to špatně. Kritizuji skutečnost, že jsme do velké výše stavěli stavbu, která byla do značné míry na písku. Určitě je dobré mít vyprecizovanou matematickou ekonomickou metodologii - přirovnal bych to k ornamentům na domu, nicméně ekonomie by neměla být pouze matematickou vědou. Svojí kritikou jsem chtěl poukázat na to, že ekonomie je do velké míry filosofie, antropologie či psychologie, není tedy pouze aplikovaná matematika. Z tohoto hlediska bych byl rád, kdyby ekonomie byla otevřenější vědou, kdyby komunikovala více se sesterskými vědními obory. Dnes i ekonomové mluví například o odpuštění dluhů, což je výsostně religiózní pojem, používají slovo důvěra a nedostatek důvěry, což je sociologický pojem, používá se termín panika, což je psychologický pojem a tak dále. Ekonomové by tedy měli přiznat, že ryze matematické ekonomické modely nestačí na vysvětlení ekonomického života jako celku. Na matematických modelech můžeme dále pracovat a zachovat si je, ale zároveň si musíme dát pozor na to, abychom necedili komára a zároveň nepolykali velblouda, jak se píše v Novém zákoně. Dokonale vyprecizované modely nám mohou zastínit skutečnost, že ekonomika bude vždy velkým tajemstvím. Matematický model má tu nevýhodu, že se zdá být jednoduchý, všeříkající a vyřešený, ale nic není tak jednoduché a každý model je pouze modelem. Při jeho aplikaci na realitu bychom měli být pokornější.

Užíváte často biblické příměry. Platí i pro ekonomiku ono okřídlené Voskovcovo a Werichovo „Čtěte Bibli, tam to všecko je“?

Určitě. Ale netýká se to jenom Bible, jsou i jiné příběhy jiných kultur, kde se člověk může poučit. Jak nás učí Carl Gustav Jung, tak archetypy, ve kterých přemýšlíme, jsou víceméně stejné. Jestli je dnes převlečeme do matematického hávu, tak příběh trochu změníme. Ale já tyto příběhy rád zase svlékám z matematického hávu a poukazuji na to, že je to podobný princip, který známe třeba ze Starého zákona či z Eposu o Gilgamešovi. Některé ekonomické poučky jsou blízké třeba i lidovým rčením. Na druhé straně ne každé podobenství lze aplikovat obecně, a tak je třeba věci do hloubky zkoumat, které podobenství kam sahá, do jaké míry je moudré se z něj poučit, případně do jaké míry by jeho aplikace byla bláznivá.

Jakou roli hraje v ekonomice poctivost a s tím související míra důvěry mezi lidmi či obchodními subjekty?

V českých zemích se etika či morálka považovaly za jakousi třešničku na dortu. Někdy dokonce za sprostá slova – a kdokoli o nich hovoří, byl považován za moralistu. Avšak ukazuje se, že je tomu přesně naopak: ekonomika stojí a padá s důvěrou. Čím je ekonomika sofistikovanější, čím je sofistikovanější specializace (což je zdroj bohatství národů – podle Adama Smithe), tím více se musíme vzájemně spoléhat jeden na druhého. V momentě, kdy bychom neměli důvěru, že nám v našich potřebách bude druhými více-méně poctivě poslouženo, tak bychom nemohli dělat to, co děláme, ale věnovali bychom se základním životním potřebám. V momentě, kdy svému obchodnímu partnerovi nevěřím, potřebuji na to mít armádu právníků, říká se tomu transakční náklady. Když to převedeme na složitou transakci, tak jsou potřeba objemné smlouvy, které sepíše množství právníků a stojí to mnoho času a peněz. Pokud by stačilo slovo muže a stisknutí ruky, vše by se urychlilo a ušetřilo by se . Obecně řečeno, čím méně etiky v dané společnosti je, tím hůře ekonomický motor funguje, tím více jakoby tam bylo písku.

Zmínil jste Adama Smithe, což byl morální filosof a zabýval se i etikou. Bere současná ekonomická věda stále jeho názory vážně?

Podstatná část otců–zakladatelů ekonomie byli morální filosofové. Adam Smith napsal dvě knihy – Bohatství národů a O morálních sentimentech (citech – Theory of Moral Sentiments). V jedné knize je vynikající moralista, ta druhá je považována za první ekonomický spis. Tyto dvě knihy je těžké skloubit dohromady a dodnes se vedou spory, jak to vlastně Smith myslel. Měl tak široký záběr, že si z něj lze vzít ledaccos, když člověk chce. Zřejmé je, že Adam Smith nebyl úplným libertaniánem, nepřipouštěl, že neviditelná ruka trhu vše vyřeší. Mimochodem, tento termín, který je jeho, použil pouze jednou. Jeho velkým přínosem do dějin ekonomického myšlení bylo to, že lidi není třeba ke spolupráci nutit, ale spolupracují dobrovolně a v této spolupráci je zdroj velkého bohatství. Když dělám to, co chci, ve svůj vlastní prospěch a druhý též, tak na tom bohatneme více, než kdybych já dělal cíleně něco pro prospěch druhého a on zase pro můj.

Druhou část rozhovoru uveřejníme do týdne.

Foto: Aktuálně.cz a Ekolo.cz

Tomáš Sedláček je hlavní makroekonomickým stratégem ČSOB a členem Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Jeho nová kniha Ekonomie dobra a zla již čtvrtým měsícem kraluje oficiálnímu žebříčku nejprodávanějších knih v kategorii non-fiction (www.sckn.cz). Celkový prodej k dnešnímu dni dosáhl 20 000 kusů a titul se tak stal českým a slovenským bestsellerem. Nyní se překládá do angličtiny.

Sedláčkův blog na serveru Aktuálně.cz najdete na adrese: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php