Papež Benedikt XVI. přijme v listopadu ve Vatikánu stovky prominentních umělců z celého světa. Cílem mimořádného setkání je obnovit tradiční alianci mezi církví a uměleckým světem, a vylepšit současné konfliktní vztahy s uměním, napsal na konci září britský deník The Guardian. "Doufáme, že půjde o velké usmíření, následující po velkém rozvodu," řekl šéf vatikánských muzeí Antonio Paolucci. "Jde nám o dosažení nové a plodné spolupráce víry a umění," dodal. Setkání je podle listu naplánováno na 21. listopadu v Sixtinské kapli. Pozvánku obdrželo na 480 malířů, sochařů, architektů, spisovatelů, hudebníků, filmařů, divadelníků a tanečníků. Ti všichni vyslechnou koncert a po něm přednášku nejvyššího představitele katolické církve. Benedikt XVI. si vytkl za jeden z hlavních cílů pontifikátu upevnění kořenů západního křesťanství. Na toto téma promluvil již v přednášce k francouzské intelektuální elitě loni v září v Paříži.

Vatikán v oficiálním tiskovém prohlášení připustil, že kapacita Sixtinské kaple omezuje účast a seznam nevyhnutelně vynechává některá slavná jména. "Hosty jsme samozřejmě vybírali bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení," řekl šéf pontifikální rady pro kulturu a arcibiskup Gianfranco Ravasi. V první reakci se pontifikovi ozvalo sto pozvaných, z toho 76 účast potvrdilo. Mezi potvrzenými účastníky jsou Giuseppe Tornatore a skladatel Ennio Morricone, oba držitelé Oskara. Chybět nebude ani americký divadelní režisér Robert Wilson či zpěvák Bono, pro kterého to bude setkání již s druhým papežem. Pozvaní se musí vyjádřit do 30. září. Setkání se uskuteční k 45. výročí podobné akce, kterou v Sixtinské kapli uspořádal papež Pavel VI., a k desátému výročí slavného Listu umělcům Jana Pavla II. Benediktův předchůdce v dopise hovořil o "hladu církve po umění". Pavel VI., který stál v čele církve v letech 1963 až 1978 se intenzívně zajímal o moderní umění, a v roce 1973 otevřel ve Vatikánu galerii avantgardní náboženské a soudobé tvorby. Získal pro ni díla Augusta Rodina, Vasilije Kandinského, Pabla Picassa i Marka Chagalla.

Moderní umění ovšem obsahuje i výstřelky typu Ukřižovaného psa Martina Kippenbergera a Miss Kitty Paolo Schmidlina, který vytvořil sochu papeže v homosexuálním oděvu. Socha byla před dvěma lety stažena z výstavy v Milánu poté, co rozhořčení katolíci vyhrožovali umělci žalobou za hanobení hlavy státu. "Úplný rozchod církve s uměním si ovšem neumíme představit, už jenom kvůli tradici, která zde od renesance existuje," říká Paolucci. Vatikán se ve snaze o usmíření také rozhodl zúčastnit v roce 2011 bienále v Benátkách, jedné z největších světových uměleckých událostí. Arcibiskup Ravasi až dosud odmítal účast kvůli některým vystavovaným provokativním dílům, dnes však připouští, že "sakrální umění nehovoří současným jazykem, a to je třeba změnit".

Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6, resp. www.nabozenstvi.com)