Ekumenická bohoslužba v pražském malostranském kostele sv. Tomáše, která se konala 18. ledna 2010, otevřela 4. ročník Noci otevřených kostelů v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů.

Týden modliteb za jednotu křesťanů se koná pravidelně od roku 1968 pod patronací Světové rady církví a Papežské rady pro jednotu křesťanů. Kořeny akce sahají ale až do roku 1910, kdy se ve skotském Edinburghu zrodilo moderní ekumenické hnutí. Tématem letošního ročníku je verš z Lukášova evangelia "Vy jste toho svědky" (L 24, 48) a v duchu tohoto poselství byla navržena i liturgie ekumenické bohoslužby.

Ta začala krátce po 18. hodině zpěvem písně Otče náš, milý pane. Kardinál Miloslav Vlk uvítal přítomné hosty, kněze a biskupy římskokatolické církve a představitele české ekumeny. Mezi zúčastněnými byli například římskokatoličtí biskupové F. Radkovský, V. Cikrle, V. Malý, Ekumenickou radu církví zastupovali J. Ruml (ČCE), T. Butta (CČSH), D. Hejbal (SKC) a další. M. Vlk v úvodu zmínil důležitost a ochotu ke společnému shromáždění, to, že jde praktické naplňování jednoty, za kterou se často ve svých církvích modlíme a o které mluvíme.

Bohoslužbu slova zahájil plzeňský biskup F. Radkovský čtením z evangelia Lukášova, 24. kapitoly, 1. - 35. verš, na které navázal Předseda Ekumenické rady církví v ČR, synodní senior ČCE Joel Ruml kázáním.

Před zaplněným kostelem zazněla silná výpověď o svědectví, inspirovaná právě již zmíněným veršem z Lukáše "Vy jste toho svědky". Z milosti Boží jsme svědky našeho Pána, ale přesto za ním zaostáváme, náš Pán je stále před námi. I na tom ale stojí struktura spásy člověka, kdy až dodatečně budeme litovat, proč nám naše srdce nehořela, proč jsme zaostávali, řekl mimo jiné J. Ruml. Kdyby tomu ovšem bylo jinak, naše lidství a jeho podstata, bude rozbouráno, Ježíš Kristus k nám tak spěchá, podává nám svou ruku, umí čekat na své učedníky a dává jim nový způsob přemýšlení. Z toho všeho pak plyne hlavně naděje, určení pro budoucnost, že my jsme toho svědky, tudy vede cesta k plnosti života, setkání s Pánem je živé a jednou provždy proměňující. Nemůžeme se tvářit, jako že se nic nestalo. Lidské představy o naději jsou omezené, a tak bychom měli přijmout víc a na naději neškudlit uvedl mimo jiné Joel Ruml. Důležitým rozměrem je také to, že při dosvědčování Krista, při svědectví, nejsme dnes již nuceni pokládat naše životy, dosvědčování Krista s sebou nutně nenese martyrský rozměr.

Po kázání následovalo pozdravení pokoje a sbírka, která bude věnována částečně na konto potřebným na Haiti, postiženém nedávným zemětřesením, dílem také na provoz neziskového sdružení boNGO, pomáhajícího v africkém státě Malawi. Nicejsko-cařihradským vyznáním víry všichni přítomní společně vyznali, v co a jak věří a v duchu spojili své hlasy také v přímluvných modlitbách, které zazněly z úst katolických bohoslovců a ekumenických představitelů. Modlitba Páně, vyslání a požehnání zaznělo na závěr společného večera. Kdo měl zájem, mohl poté zavítat na několik míst v Praze, kde (a nejen tam) probíhala Noc otevřených kostelů.

Fotografie z bohoslužby najdete zde