Prezident republiky Václav Klaus se dnes rozloučí s kardinálem Miloslavem Vlkem, který opouští úřad pražského arcibiskupa. V sobotu Vlka na jeho postu nahradí Dominik Duka, dosavadní biskup královéhradecký.  Miloslav Vlk se úřadu pražského arcibiskupa ujal 1. června 1991. Jeho rezignaci přijal papež Benedikt XVI. letos v únoru a v pořadí 36. pražským arcibiskupem jmenoval Duku.    Za dobu svého působení v čele pražské diecéze i v čele České biskupské konference (ČBK) v 90. letech Vlk několikrát vyjednával s prezidentem a dříve premiérem Klausem. Například v otázce majetkoprávního vyrovnání mezi státem a církvemi ale nenašli shodu.  Vlka již na konci března přijal také premiér Jan Fischer. Udělil mu čestnou plaketu předsedy vlády a ocenil jeho působení v čele katolické církve ČR.

Novým arcibiskup dominikán Dominik Duka se zítra oficiálně stane 36. pražským arcibiskupem. Své funkce se ujme při liturgické slavnosti v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, která oficiálně začíná od 10:00 hod. Duchovní program bude však započat již od 8:45 hodin. Podle informací Arcibiskupství pražského je připraven společný růženec, četba z Písma svatého a dokumentů II. vatikánského koncilu, je zde také možnost zpovědi. Do pražské katedrály bude nový pražský arcibiskup Dominik Duka vstupovat za zvuku zvonů celé pražské arcidiecéze v 10:00 hodin. Do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha přijde po boku kardinála Miloslava Vlka a v průvodu duchovních, který vyjde z paláce pražských arcibiskupů, a uvítán bude sborem kanovníků Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

Do katedrály bude vstup volný. Z organizačních důvodů je podle pořadatelů doporučeno dostavit se v dostatečném předstihu. Pražská katedrála se otevře v 8:00 hodin. Veřejnost bude vstupovat hlavním vchodem v průčelí mezi útlými věžemi. Nebude-li kapacita chrámu dostačovat je připravena velkoplošná obrazovka, která bude dění uvnitř přenášet také pro účastníky mše na třetím hradním nádvoří před Zlatou branou.

Samotné převzetí diecéze se uskuteční obřadem při eucharistické liturgii za přítomnosti zahraničních hostů, prezidenta republiky Václava Klause, papežského nuncia, českých a moravských biskupů, významných představitelů politického života, ostatních duchovních a nejširší veřejnosti. Poté, co nově jmenovaný arcibiskup uctí lebku sv. Vojtěcha, předloží papežskou jmenovací listinu sboru poradců. Text buly bude veřejně přečten a kardinál Vlk předá novému arcibiskupovi symbolicky biskupskou berlu a stolec pražských arcibiskupů.

Po proslovech probošta Metropolitní kapituly biskupa Václava Malého, který promluví za kněze, prezidenta republiky Václava Klause  a zástupce laiků, bude následovat bohoslužba slova a bohoslužba oběti. Liturgie bude po projevu apoštolského nuncia arcibiskupa Diega Causera zakončena Svatováclavským chorálem a společnou modlitbou arcibiskupa s ekumenou. V odpoledních hodinách se pražský arcibiskup Dominik Duka vydá do Břevnovského kláštera. V klášteře, který sv. Vojtěch založil roku 993, se Dominik Duka mimo jiné setká také s novináři.

Vlk a jeho doba

Kardinál Vlk, ve funci arcibiskupa působil od roku 1991 a patřil mezi deset nejdéle sloužících pražských arcibiskupů.  Ve funkci pražského arcibiskupa třikrát hostil v ČR papeže. V letech v letech 1995 a 1997 to byl Jan Pavel II., loni pak Benedikta XVI.; jeho volbě byl Vlk v dubnu 2005 ve Vatikánu přítomen jako jediný český volitel.  Ke svému působení v Arcibiskupském paláci na Hradčanech byl v poslední době spíše kritický. Církev totiž podle něj nebyla připravena na svobodu, kterou přinesl pád komunistického režimu, a nestihla se otevřít lidem z vnějšku, píše ČTK.

 Mezi neúspěchy, které přičetl i neochotě českých politiků, řadí Vlk odklad majetkového vyrovnání, církevní zákon, kauzu katedrály sv. Víta či neexistenci česko-vatikánské smlouvy.  Vlk byl často kritický i k politické situaci a politikům a svůj názor dával otevřeně najevo. Před dvěma lety například řekl, že jeho zkušenosti s Václavem Klausem jako premiérem i jako prezidentem nejsou příliš pozitivní. 

Kardinál Miloslav Vlk se výrazně zasloužil o ekumenickou spolupráci křesťanských církví v ČR. V roce 1993 stanul v čele komise zabývající se dílem a osobností Jana Husa. Přispěl tak k tomu, že Jan Pavel II. v roce 1999 vyjádřil lítost nad Husovou smrtí a přiznal mu místo mezi reformátory církve. Je nositelem řady českých i zahraničních vyznamenání, například německého Velkého kříže s hvězdou řádu za zásluhy, který mu byl udělen za zásluhy o česko-německé smíření (1999) nebo Řádu Tomáše Garrigua Masaryka (2002).

Cesty nového arcibiskupa

Mons. Dominik Jaroslav Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové a vyrůstal v rodině důstojníka, který se účastnil zahraničního odboje, kdy v roce 1944 přes organizovaný útěk vládního vojska P. Jiřím M. Veselým OP odešel do Itálie a přes Švýcarsko do Anglie, kde do konce války bojoval v Československé zahraniční armádě. V 50. letech byl vězněn spolu s důstojníky západní fronty.

Jaroslav Duka absolvoval školní vzdělání v Hradci Králové, v r. 1960 maturoval na Gymnáziu J. K. Tyla. Další studium mu z kádrových důvodů bylo zamezeno. Pracoval v hradecké továrně ZVÚ  a vyučil se strojním zámečníkem.  V r. 1965 byl po dlouhých průtazích a dvouleté vojenské službě na odvolání přijat ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil tajně do zakázaného, ilegálně žijícího dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik. 22. června 1970 přijal kněžské svěcení z rukou kardinála Štěpána Trochty a pět let působil v duchovní správě v pohraničních oblastech pražské arcidiecéze: Chlum svaté Máří, Jáchymov a v Nových Mitrovicích (dnes jde o oblast diecéze plzeňské). 7. ledna 1972 složil slavné sliby v dominikánském řádu.

V době totality

V r. 1975 mu byl odňat „státní souhlas k duchovní správě“, pracoval pak 15 let jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. Intenzivně žil ilegální řádový život a věnoval se studiu. Od r. 1975 do r. 1986 byl vikářem provinciála a od r. 1976 do r. 1981 magistrem kleriků. Současně spolupracoval na zřízení tajného řádového studijního centra a organizoval náboženskou činnost mladé generace na celém území Československa. V r. 1979 získal licenciát teologie na Papežské teologické fakultě sv. Jana Křtitele ve Varšavě.

V roce 1981 byl udán agentem StB, usvědčen a odsouzen za trestný čin maření státního dozoru nad církvemi podle § 178 trestního zákona k zákonu 218/49 Sb. Patnáct měsíců byl vězněn v Plzni – Borech pro řádovou činnost, organizování studia dominikánských kleriků, samizdat a spolupráci se zahraničím. V roce 1986 byl Magistrem Řádu dominikánů jmenován provinciálem Československé dominikánské provincie a byl jím až do r. 1998. Po listopadu 1989 byl předsedou Konference vyšších řeholních představených v ČR a viceprezidentem Unie evropských KVŘP (1992-1996). Přednášel jako odborný asistent biblistiku na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a byl v letech 1990-1998 členem Akreditační komise při vládě ČR.

Biskup královehradecký

6. června 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován 24. sídelním biskupem královéhradeckým a 26. září 1998 přijal biskupské svěcení z rukou arcibiskupa Karla Otčenáška a spolusvětitelů kardinála Miloslava Vlka a apoštolského nuncia arcibiskupa (dnes kardinála) Giovanniho Coppy v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

Navázal na velkorysou činnost a projekty svého předchůdce arcibiskupa Karla Otčenáška. Sv. Vojtěcha navrhl za třetího patrona diecéze. Založil Diecézní teologický institut a církevní gymnázium ve Skutči. Svolal druhý Diecézní eucharistický kongres v r. 2002. Za jeho působení byla dokončena rekonstrukce Nového Adalbertina a v jeho areálu vybudována nová Biskupská knihovna v salla terreně. Též byla rekonstruována historická Biskupská knihovna Biskupství královéhradeckého v rezidenci původně založená biskupem Trautmannsdorfem. 10. 11. 2004 vydal nový statut a jmenoval nové kanovníky Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové. Svatým otcem byl 6. 11. 2004 jmenován apoštolským administrátorem diecéze litoměřické. Tuto funkci vykonával do 22. 11. 2008. V letech 2007–2008 organizoval oslavy 700. výročí katedrály Svatého Ducha, kterému předcházela rekonstrukce vitráží a interiéru katedrály, včetně liturgické úpravy. V letech 2008 a 2009 inicioval „Týden vzájemného poznávání a porozumění“, pastorační aktivitu velkých měst mezi věřícími napříč konfesemi a hledajícími. K 1. 7. 2009 založil Diecézní církevní soud. Královéhradeckou diecézi spravuje dvanáctým rokem, systematicky vypracoval a naplnil diecézní Sedmiletý pastorační program s přípravou pastorace diecéze v novém století.

Primas český

13. února 2010 byl papežem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským.

V letech 2000-2004 byl místopředsedou České biskupské konference. V rámci ČBK je předsedou Komise pro nauku víry a předsedou Komise pro katolickou výchovu.

Je držitelem řady vyznamenání a uznání. 28. října 2001 byl vyznamenán prezidentem republiky Medailí I. stupně za zásluhy o Českou republiku a 2. června 2003 mu byl udělen ministrem obrany České republiky Záslužný kříž II. stupně a 3. června 2008 ministryní obrany České republiky Záslužný kříž I. stupně. 20. června 2007 byl vyznamenán Velkým křížem „Pro Piis Meritis“ Suverénního řádu Maltézských rytířů.

Je široce zapojen do společenského a kulturního života. Je členem Etického fóra ČR, Vědeckých rad KTF UK Praha, Technické univerzity Liberec, Univerzity Hradec Králové, Lékařské fakulty UK HK, je předsedou správní rady Českého katolického biblického díla, členem Centra biblických studií, je členem Konfederace politických vězňů, šéfredaktorem Salve – revue pro teologii, kulturu a duchovní život, členem redakce Mezinárodní katolické revue Communio a čestným předsedou Rodiny sv. Zdislavy o.s.

Z jeho rozsáhlé bibliografie vynikají monografie: Zápas o člověka, Úvod do studia Písma svatého, Škola vnitřní modlitby, Úvod do teologie. Mimořádný vědecký význam má jeho autorský podíl a třicet let trvající organizační práce na překladu Jeruzalémské Bible do češtiny, (která vyšla v r. 2009). V době nesvobody publikoval v samizdatu zahraniční studie, články v Sursum. Nyní publikuje v Salve – revue pro teologii, kulturu a duchovní život, v Monitoru, vedle toho je autorem desítek článků v domácích i zahraničních sbornících, časopisech, odborných i popularizujících, a v denním tisku.

Tomáš Halík: Co očekávám od nového pražského arcibiskupa
Ivan Štampach: Co čeká česká veřejnost od nového pražského arcibiskupa
Shrnutí: Arcibiskup pražský Dominik Duka, den první

Foto a životopis: Diecezehk.cz

Aktualizováno s využitím zpravodajství ČTK, Arcibiskupství pražského a článku Víta Luštince z 13. února t.r.