Maminka

Omšelá a tolikrát oprášená cesta
k tvým kamnům na dřevo,
s obyčejnou houbovou bramboračkou
a lívanci se skořicí a cukrem.

Krabice od banánů připomínající automobilové jízdy
dvou hašteřivých bratří,
kteří nedokážou chvíli mlčet,
po krátké rvačce
přijatí ve tvém nekonečném náručí.

Pamatuji si důvod pro každou z Tvých vrásek,
úsměv i pohlazení
a kdybych se nestyděl,
znovu bych padl do objetí,
ze kterých jsem se tak rád,
celý život vysmekal…

Tato báseň je věnovaná všem maminkám...