Připomeňme si nejen ono datum druhé májové neděle, letos 9. května. Stačí přitom sáhnout po okřídlených textech, kterak se tento svátek utvářel, jednak přijmout podněty k tomu, jak jej budeme slavit nyní. Traduje se přitom, že  Anna Jarvisová, která v roce 1907 zahájila kampaň za ustavení Dne matek jako národního svátku, zemřela v r. 1948 bez prostředků a zcela opuštěná ve starobinci. Den matek byl prohlášen v USA oficiálně za národní svátek - den veřejného vyjádření lásky a úcty matkám. Paradoxně se tak stalo v roce, kdy se rozpoutala l. světová válka, v níž i mnoho amerických matek ztratilo své syny. Je známou skutečností, že umírající vojáci v bitvě nejednou volají právě svou matku.

Jak ale obvykle rodiny druhou květnovou neděli slavily? Matky obvykle nepracovaly, nevařily, neuklízely. Všechno obstarávaly děti, které navíc maminky ochotně obsluhovaly. Dospělí posílali matkám pozdravy a blahopřání. Občané USA se zdobili květinou - bílou ten, kdo maminku už neměl, a červenou ti ostatní. Nápad oslavy Dne matek do Československa přišel kolem roku 1918, kdy zemi navštěvovalo hodně lidí z USA, mezi nimi i sociální pracovnice. Ideu šířila Čs. ochrana matek a dětí, Červený kříž, Sokol, Orel, katolické spolky i některé ženské komise při politických stranách. "Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech, proto půjdeme slavit pod heslem Hold matkám," tak začínala výzva v Českém slově z roku 1924. Noviny zvaly na oslavu do Stromovky, kde se konal jeden z prvních  Dnů matek u nás. O oslavu Dne matek v bývalém Československu se zasloužila Alice Masaryková. Ostatně není divu, protože její otec T. G. Masaryk na svou matku vzpomínal takto: "Matka na mne měla větší vliv než otec... Matka byla chytrá a moudrá... Matka byla zbožná. Ráda chodila do kostela, ale neměla k tomu kdy, protože musela dřít na rodinu..."

Matka, která vychovala a vypěstovala ve svých dětech ušlechtilé vlastnosti, zůstávala v minulosti často v pozadí a nepovšimnuta. Proto od samého zrodu tohoto svátku nikdo nepopíral, že by matkám měly být více nakloněny zákony a že stát by měl matkám a dětem hmotně pomáhat. Nejen v tento sváteční den by si každý měl připomenout úctu ke každodenní neviditelné péči matek o novou generaci, pěstovat smysl pro cenu dobrých vztahů mezi mužem a ženou a vytvořit ovzduší dobré vůle, které toto tisíciletí tolik postrádá. Zpronevěřit se vztahu k matce podle autora knihy Přísloví hrozilo již ve starověku: „Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.“ Přirozené pro každého má být přece již přikázání Desatera: „Cti otce svého i matku svou!“ A docela prostě bychom matkám v tento den měli přinést květiny, nebo způsobit jakoukoliv další radost. Ostatně, ne nadarmo kvete právě na Den matek nádherná květina: srdcovka.