Husní Mubarak a otázka nástupnictví

Je-li pravda, že utrpení posiluje ve víře, oslavili egyptští pravoslavní koptové své Vánoce se zvláštní horlivostí. Oplakávali své mrtvé a v hojné míře navštěvovali alexandrijský kostel, kde v noci na Nový rok udeřila náboženská nenávist. Buďme jim nablízku, protože pronásledování křesťanských menšin v mnohých muslimských společnostech nás nemůže a nesmí nechávat lhostejnými, napsal italský deník Corriere della Sera. V případě Egypta tu však je podle deníku ještě jiný aspekt: kamikadze z Alexandrie, který měl nepochybně v úmyslu zasáhnout kopty, chtěl zřejmě umístit časovanou bombu pod prezidentský trůn Husního Mubaraka.

Parlamentní volby měly zajistit hladké předání moci

Abychom toto nebezpečí ozřejmili, musíme se vrátit k egyptským parlamentním volbám z přelomu listopadu a prosince. Panovník, nemocný dvaaosmdesátník, vyčerpaný třiceti lety vlády, věděl, že prezidentské volby plánované na letošek nebudou pouhou formalitou. Je třeba si vážně klást otázku nástupnictví. Z parlamentních voleb díky prozíravé režii prezidentových mužů vzešlo shromáždění ovládané jedinou virtuální stranou, která je schopna bez otřesů řídit brzké předání moci. Přejde žezlo z otce Husního na syna Gamála, jak to dělávali faraónové? Nebo se stařičký prezident nechá znovu zvolit a Gamál by po něm automaticky nastoupil, pokud by zemřel nebo nemohl úřad vykonávat? Anebo budou-li mnozí soudit, že má Gamál příliš blízko ke světu velkého obchodu, vynoří se mocný, avšak věrný generál Umar Sulajmán? Ve hře je stále ještě mnoho, ale Husní Mubarak dal v prosinci jasně najevo: nástupnictví je moje věc a demokratické či pluralitní zasahování se tolerovat nebude.

Západ se bojí nestability Egypta a mezináboženských konfliktů

Pro Západ je vnitřní stabilita Egypta velmi důležitá. Jeho role ve zprostředkování blízkovýchodní krize je nezastupitelná, přestože konkrétní výsledky chybějí. Velmi důležitá je také hráz, kterou Egypt tvoří vůči fundamentalismu živenému víceméně členy Al-Káidy, která se nyní usazuje v zemích Maghribu a subsaharské Afriky. A pokud jde o Muslimské bratrstvo, byl jeho vývoj mírně povzbudivý, je to však stále druhá ruka Hamasu.  Pragmatismus tak nutí západní demokracie, aby si ucpaly nos a doufaly, že si vládce Egypta zvolí příhodného dědice. (Po vypuknutí nepojů v Egyptě, západní media Muslimské bratrstvo již nehodnotí tak kriticky a dokazují to jeho ochotou spolupracovat s "ikonou" opozice Muhammadem Baradejem.)

Je škoda, že při tomto složitém manévru mají Husní Mubarak a jeho mocenská skupina odkryté křídlo: jde o možnou destabilizaci kvůli mezináboženským konfliktům. Počínaje radikálními muslimy, kteří se především dnes stavějí proti Muslimskému bratrstvu, protože projevuje solidaritu s kopty. Přes bojovníky Al-Káidy, kteří chtějí zasáhnout křesťany jako symbol Západu. A konče galaxií tvořenou menšinami a zfanatizovanými skupinami, které nezřídka v historii Egypta vytvářely destruktivní spirály, jako byla ta, která vedla k vraždě Anvara Sadata. Dnes jde o to dědit, nikoli zabíjet. Tím však bude boj jen více vyhrocený a mezináboženské šarvátky by mohly uvést v pokušení toho, kdo chce přiložit doutnák k sudu prachu. (ČTK 5. ledna 2011).

Mubarak nebude znovu kandidovat, chce ale zůstal u moci až do voleb

Ani né měsíc, od hodnocení vývoje v závěru volebního období prezidenta Mubaraka italským deníkem, se situace v Egyptě zřetelně vyhrotila. Prezident pod tlakem masových protivládních demonstrací oznámil, že nebude znovu kandidovat v podzimních volbách hlavy státu. Chce prý ale zbývající měsíce ve funkci strávit nerušenou přípravou na předání moci. Svůj krok zdůvodnil potřebou přednostně zajistit stabilitu a bezpečnost země a jejích občanů. Mubarak to řekl v televizním projevu, jehož záznam večer odvysílalo několik domácích i zahraničních zpravodajských televizí.

Mubarakovi končí řádný mandát koncem roku. Prezidentské volby se mají podle současného harmonogramu konat v září.

Podle amerických médií americký prezident Barack Obama Mubarakovi důrazně doporučil, aby už neusiloval o další prezidentský mandát. S Mubarakem se dnes sešel zvláštní americký emisar Frank Wisner. Jestliže obsah jejich rozhovoru není oficiálně znám, diplomatické zdroje se shodují, že mu právě přednesl toto poselství.

Organizátoři demonstrací a formující se politická opozice v čele s bývalým vysokým diplomatem v OSN a nositelem Nobelovy ceny za mír Muhammadem Baradejem požaduje prezidentovu okamžitou demisi. Ultimátum platí do pátku, který byl už nazván "Dnem odchodu".

Za svržení Mubaraka dnes v Egyptě demonstrovalo více než milion lidí

Za svržení Mubaraka první únorový den v Egyptě demonstroval podle policie více než milion lidí. Jen v ulicích Káhiry se shromáždilo půl milionu protestujících v rámci "milionového pochodu". Zhruba stejné množství lidí bylo také v Alexandrii, desetitisíce demonstrantů zaplavily ulice dalších měst zejména v deltě Nilu.

Mubarakovo váhání s odchodem se může podle některých pozorovatelů vysvětlit snahou zachovat zdání legitimity současného režimu, jehož špičky by v klidu sečkaly na vrcholu moci do řádného termínu dalších voleb.

Podle listu Le Monde je v tomto ohledu důležitá i další role armády. Ačkoli je spojená s Mubarakem, dokázala si uchránit pověst síly nakloněné demonstrantům. Nestřílí do nich, ale ani se nepřidává k volání po Mubarakově odchodu. Mohla by to tedy být ona, kdo zajistí přechodné období. Armáda se může stát po vzoru Turecka garantem určitých hodnot, zejména sekularismu, a bude schopná čelit požadavkům fundamentalistů. (ČTK 1.2.2011)

^{Ilustrační foto: Koptští diákoni při slavení Velikonoc, Wikipedia.org / Husní Mubarak při jednáních o situaci na Blízkém východě, The White House}