Seznamka
Jak stát sčítá náboženskou víru? Co ho zajímá při sčítání lidu, domů a bytů? Co vyčteme z informace skryté v otázkách dotazníku? Stát zjišťuje, zda jsem se rozhodl pro náboženskou víru a pokud ano, tak pro kterou. V jakém smyslu otázku víry nebo vyznání odpovím? Vyznávám, že znám nebeského Otce a vím, že Bůh je? Nebo jsem „věřící“ v jeho existenci? Vyplním v otázce vyznání jednu nebo víc správných odpovědí? Napíšu jednoduše „křesťan“, nebo „církev“? Nebo vypíšu více „církví“, se kterými spolupracuji a hlásím se k nim? Co chci státu a společnosti vyplněním dotazníku říci?
Otázka č.12
Do 25. března bude pošta doručovat dotazníky do domácností. Rozhodný okamžik sčítání bude 25. březen 2011 ve 24:00. Otázka č. 12 náboženské vyznání nabízí tři možnosti: 1)„věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti“, nebo 2)„věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti“, nebo 3)„bez náboženské víry“. Ve vysvětlivkách dotazníku je přehled 32 státem registrovaných církví a náboženských společností. Mám uvést členství v jedné z „církví“, v podstatě křesťanské „občanství“? To pravděpodobně stát očekává, soudě podle uvedeného přehledu. Takto se nechává mnoho křesťanů rozdělovat. Mohou být tříděni a procentuálně vyhodnocováni. Je podstatná církevní registrace? Církev u státu registrovaná není. Stát registruje pouze početné církevní skupiny. Kolik bychom napočítali registrovaných křesťanů třeba v prvním století? Žádné. Ze dvou důvodů. Neměli církev registrovanou a církev neregistrovala svoje členy. Jsou registrovaní a neregistrovaní křesťané? Je rozdělování církve fair?
K otázce víry a vyznání si mohu položit i jiné otázky. Stát se na ně neptá. Jaká je má křesťanská „národnost“? Patřím do rodiny všech křesťanů? Jaké vykonávám křesťanské „zaměstnání“, službu, povolání? Nad rámec dotazníku bychom si mohli odpovědět na tři doplňující otázky: 1. Jste křesťanem? Ano/Ne; 2. Žijete v církvi? Ano/Ne; 3. Pracujete v církvi? Ano/Ne.
Stát nám dává dotazník až do domácnosti. Připomíná, že vyplněním formulářů si splníme povinnost uloženou zákonem. Ježíš nám také dává otázky. Jak jsme odpověděli Ježíši na otázky, na kterých závisí náš život? Kdy je náš rozhodný okamžik?
Nabízím malý dotazník nejen pro křesťany.
Dal/a jsi najíst a napít tomu, kdo neměl? Ano/Ne
Přijal/a jsi člověka na cestách nebo bez domova? Ano/Ne
Uzdravil/a nebo navštívil/la jsi nemocného nebo vězně? Ano/Ne
Hledal/a jsi, co je správné? Ano/Ne
Vytvářel/a jsi smíření? Ano/Ne
Předal/a jsi zprávu o Božím Království, které přišlo s Ježíšem? Ano/Ne
Zachránil/a jsi člověka před smrtí? Ano/Ne
Řada křesťanů v církvi žije, přijímá její pohostinnost a dělá křesťanskou práci. Mám možnost poznat více církevních skupin. Mohu se zapojit se do jejich činnosti, např. čtení textů z Písma při mši svaté v katolickém kostele, evangelizace apoštolské církve na ulici ve městě, biblické hodiny, charitní práce apod.
Nemusíme kopat jen za domácí klub
V dotazníku se v případě dvojího státního občanství uvádí obojí. V případě národnosti je přípustné uvést více národností. V případě náboženského vyznání možnost více odpovědí dotazník výslovně neumožňuje ani nezakazuje. Proč neuvést více církevních skupin najednou? Je možné, aby křesťané byli jedním tělem a církví? Formulář dotazníku to neví a ani to nenabízí. Možná proto, že na to, že jsme jedna církev, sami křesťané zapomínáme. Řada církevních skupin si dala do názvu církev. To je pro křesťany a pro mnohé zmatečné. Církevní skupiny např. evangelická, katolická, apoštolská, atd. ještě samotné nejsou církví. Církev, která je tělem Kristovým, nemá víc těl a nemá víc hlav. Má víc orgánů, které mají různé buňky, různou funkci a různou velikost.
Členství v církvi má povahu členství ve velké rodině spíš než „občanství ve státě“. Můžeme být zároveň členem různých skupin uvnitř ní. Mít více rolí. V jedné „rodince“ mohu být pro 2 lidi syn a zároveň v druhé „rodince“ pro 3 lidi otec a v třetí pro 8 lidí děda. V rodině křesťanů můžeme být v jedné „rodince“ i v několika „církvičkách“. Křesťané jsme svého druhu záchranáři. Zachránění Ježíšem jsme posláni zachraňovat. Můžeme být záchranářem v Praze i v Brně, když tam zrovna jsme, v té „církvi“ i v té druhé. Podobni sportovcům nemusíme „kopat jen za svůj domácí klub“, ale můžeme „hrát i za nároďák“.
Existují důvody proč při sčítání vypsat přesný název jedné z „církví“. Slyšel jsem několikrát názor, že sčítání může mít vliv na financování církve. Výsledky sčítání by mohli využít někteří zástupci „církví“ jako argument při jednání se státem. Vedení některých „církví“ asi dá doporučení co v dotazníku přesně napsat a řada křesťanů toho ráda využije. Ze státních prostředků jsou financovány platy církevních zaměstnanců pracujících ve farnostech, charitě, školách, atd. Máme zájem o jejich činnost a tedy i o jejich financování? Chceme, aby stát činnost jmenovité „církve“ finančně podporoval? Vážíme si snahy zástupců církví při zajištění financování „církví“ a jejich služeb pro společnost? Zajímá nás kolik je vlastně aktuálně křesťanů v jednotlivých „církvích“?
Zaujalo mne, že otázka č. 12 je svého druhu „Babylon“. Stručný a výstižný příklad zmatení pojmů. Otázka do sebe plete tři rozdílné věci: „vyznání“, „víru“ a „hlášení“. Otázka se jmenuje a začíná u náboženského vyznání. Ale už vůbec se na vyznání neptá. Místo vyznání nabízí možnost víry a nevíry. Nakonec sklouzává k „náboženskému hlášení“. Z podstatného vyznání zbylo v otázce nepodstatné hlášení. Co zbylo nám?
Jak se liší vyznání, víra a hlášení? Pokusím se uvést vlastní příklady. Znám osobně např. tátu, bráchu a nebeského Otce. Ne osobně, ale znám např. Obamu, Máchu a Červenou Karkulku. Věřím, že existuje např. starosta Plzně a hlavní představitel Austrálie, ale vůbec je neznám. Nevěřím na černou kočku nebo vodníka. Vyznávat lze i lásku, hodnoty atd. Kdo zná, může „svědčit“ o tom, koho zná. Kdo v existenci někoho věří, může o něm druhým lidem „věřit“. Kdo v něčem je, může „hlásit“, že v tom je. Co napíše na otázku náboženského vyznání ten, kdo Boha nezná, nevěří v něho, je zaregistrován v církvi, ve které být nikdy nechtěl, ale církev si ho zaregistrovala? Výsledkem státního sčítání náboženského vyznání bude asi „Babylon“. Dáme státu „vyznání“ nebo „hlášení“. Co dáme lidem?
Je zajímavé, že dotazník sčítání lidu se ptá zrovna po náboženských vyznáních. Proč se neptá, kdo se hlásí ke kterému druhu sportu (fotbal, hokej, plavání, …)? Proč nezjišťuje „hudební“ vyznání (rock, jazz, folk, …)? Vyjde nám z otázky náboženského vyznání zas jen to, že křesťané jsou rozdělení a nic víc? Anebo ne?
Do dotazníku asi vyplním „křesťan“. Možná bych mohl připsat dva nebo tři názvy „církví“, ale myslím, že je to zbytečné. Mohu taky napsat, že znám nebeského Otce, Ježíše Krista a Ducha svatého.
Autor je ekolog a bývalý člen Vysokoškolského katolického hnutí v Brně. Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
Foto: Facebookový profil Sčítání lidu 2011
