"Jan Pavel II. zahájil novou éru papežství a stal se hlasem těch, kteří potřebovali pomoc - také proto byl proces vedoucí k jeho blahořečení tak nezvykle rychlý," řekl ČTK pražský arcibiskup Dominik Duka. Polský rodák, vlastním jménem Karol Wojtyla, byl prvním slovanským papežem. Navíc se jím stal v době, kdy byla střední a východní Evropa za takzvanou železnou oponou. Papežství Jana Pavla II. bylo důležité nejen pro Poláky, ale i pro Čechoslováky. Jan Pavel II. bude blahořečen v neděli 1. května.

Jan Pavel II. přijel v roce 1990 do tehdejšího Československa jen pět měsíců po pádu komunismu. Československo se tak po Polsku stalo druhou zemí bývalého východního bloku, kterou Jan Pavel II. navštívil. Papeže pozval spolu s církví tehdejší prezident a symbol sametové revoluce Václav Havel. Během Havlovy éry Jan Pavel II. navštívil pak Česko ještě dvakrát. Oba se několikrát setkali a sblížili, Havel v roli prezidenta byl ve Vatikánu třikrát.

„Raduji se z blahořečení Jana Pavla II. Byl to skvělý muž, z něhož vyzařovala dobrota. Jsem šťasten, že jsem měl tu příležitost a čest se s ním vídat. Vždy jsem z takového setkání odcházel zvláštním způsobem povznesen. Kdo jiný by měl být blahoslaven než takový člověk ? A to nemluvím o jeho významu pro změny nejen v Polsku a v celé naší části Evropy a vlastně v celém světě,“ uvedl na dotaz ČTK Havel.

Před šesti lety, kdy někdejší krakovský kardinál zemřel, ho Havel označil za svého moudrého a chápajícího zpovědníka. Podle Havla také zásadním způsobem ovlivnil budoucí osud a politický řád dnešního světa. Velmi mu ležel na srdci osud zemí v regionu, odkud pocházel. „Jan Pavel II. se k situaci v těchto zemích (střední a východní Evropy) často vyjadřoval, a i tím následně přispěl k pádu železné opony,“ řekl při diskusi pořádané tento týden Českou biskupskou konferencí historik Jaroslav Šebek.

Jan Pavel II. se stane nejrychleji blahořečeným papežem v dějinách. Zemřel 2. dubna 2005 a proces beatifikace byl zahájen 13. května. Blahořečení (beatifikace) je předstupněm pro svatořečení (kanonizaci). Na blahořečení se do Říma chystá několik vrcholných představitelů české církve, ale i stovky poutníků z České republiky. Českou biskupskou konferenci zastoupí arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner a plzeňský biskup František Radkovský.

„Blahořečení papeže Jana Pavla radostně vítám. Je to jen vnější potvrzení toho, co jsem zakoušel při každém setkání s ním. On byl tak krásně rozvinutým člověkem, protože byl naplněný Bohem,“ řekl ČTK Graubner. „V jeho blízkosti člověka zakoušel blízkost Boha. Proto ho brali mladí i staří a nejen věřící, ale i lidé vnímaví pro dobro a lásku,“ dodal olomoucký arcibiskup.

Historik Šebek připomněl, že pontifikát Jana Pavla II. byl třetím nejdelším v dějinách církve. Byl prvním papežem, který se setkal s římským rabínem, vešel do mešity v Damašku a svolal první mezináboženské modlitební setkání do Assisi. V roce 2000 se omluvil za viny, které katolická církev způsobila v průběhu dějin. Pro české prostředí je také podstatné to, že se Jan Pavel II. zasadil o objektivní zkoumání osobnosti Jana Husa.

Ještě více než v Česku je ale papež Jan Pavel II. uznávanou osobností v sousedním Polsku, kde se v roce 1920 narodil. V Lanškrouně působící kněz polského původu Zbigniew Czendlik při diskusi biskupské konference vzpomínal na bouřlivé reakce, které vyvolala volba Jana Pavla II. v polské společnosti v roce 1978. „Děti ve školách tehdy dostaly volno, věřící se spontánně scházeli v kostelích. Poláci poslouchali rádio a kupovali si barevnou televizi, aby mohli sledovat přenosy z Vatikánu 'v barvě',“ řekl Czendlik. Z Polska do Říma na proces beatifikace míří tisíce lidí. Celkově se ve Vatikánu očekává účast zhruba 2,5 milionu poutníků z celého světa.

foto: archiv Magazínu ChristNet.eu