Vládní nabídka pro církevní restituce bude hotova 30. května tak, aby ji týž den zástupcům církví předložil ministr kultury Jiří Besser (TOP 09). Šéf vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi Besser pozve na společnou schůzku s církvemi také šéfa Asociace krajů a hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a předsedu Svazu měst a obcí ČR Oldřicha Vlasáka. Uvedlo to ministerstvo kultury na svém webu po dnešním jednání vládní komise, která připravuje zákon upravující podmínky pro nápravu některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody.

Komise se dnes zabývala rozpracováním návrhů o možných poměrech mezi navrácením nemovitého majetku a finančními kompenzacemi. Komise chce, aby stát církvím vracel hlavně zabavený majetek, bez odškodnění se však restituce neobejdou. "Na dnešním jednání byly projednány zásadní změny, které bude obsahovat nová nabídka církvím a náboženským společnostem v porovnání s návrhem vlády Mirka Topolánka z roku 2008," uvedl v tiskové zprávě Besser. Konečnou podobu získá vládní návrh předposlední květnový den na jednání vládní komise těsně před prvním společným zasedáním s církvemi. Podle Bessera se pak k jednání o vládním návrhu vyjádří zástupci státu i církví.

Ministerstvo zemědělství již dokončilo soupis pozemků a lesů, které může vrátit v rámci církevních restitucí. Podle serveru Aktuálně.cz by stát mohl do konce letošního roku převést na církve 95 procent jejich bývalých lesů, polností a pozemků. Z následného jednání s církvemi by mělo vyplynout, kolik majetku budou církve moci převzít a kolik by měly činit finanční náhrady. Peníze by mohly být vypláceny v případě, že navrácení nebude z nějakého důvodu možné. Podle některých informací by se mohlo jednat o desítky miliard korun.

Kabinet chce, aby se vyrovnání každopádně co nejméně dotklo státního rozpočtu. Restituce by měly být připraveny do roku 2012.

O vyrovnání s církvemi usiloval již Topolánkův (ODS) kabinet. Podle jeho návrhu se měla církvím navrátit asi třetina majetku zabaveného komunisty. Zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let, i s úroky mělo jít o 270 miliard korun. Tento návrh ale spadl pod stůl.