Většina Němců věří v jednoho Boha. V této otázce ovšem existují rozdíly mezi západem a východem země. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap z Berlína, který byl uskutečněn na zakázku Středoněmeckého rozhlasu (MDR). Důvodem zadání je připravovaný Německý evangelický kongres (Kirchentag) v Drážďanech, který se má konat od 1. do 5. června tohoto roku.

Podle zmíněného průzkumu 58% obyvatel Německa věří v jednoho Boha, zbytek – 38% - pak v jednoho Boha nevěří, 2% neví a 2% neuvedlo žádný údaj. Na západě Německa věří v jednoho Boha dvě třetiny dotázaných (67%). Na východě je to jenom čtvrtina (25%) a 73% při otázce na víru odpovědělo záporně. Společný názor ovšem mají Němci na západě i východě země na to, že křesťanské hodnoty, jako je láska k bližnímu či milosrdenství, mají velký význam. 91% západních Němců považuje tyto hodnoty za „velmi důležité“ či „důležité“, u respondentů z nových spolkových zemí je to 86%. Křesťanské hodnoty jsou také důležité pro většinu dotázaných , kteří uvedli, že v Boha nevěří (82%). Zde se prakticky neodlišují protestanti (92%) a katolíci (94%).

Méně vlivné církve

Jak z průzkumu dále vyplývá, považuje 44% občanů Německa vliv církví na politiku a společnost za „naprosto přiměřený“. Naproti tomu 39% dotázaných si přeje menší vliv a 13% pak větší vliv. I u konfesně ukotvených Němců si jen menšina přeje větší působení církví na politiku a společnost (u protestantů je to 16%, u katolíků 13%). Většina z této skupiny považuje vliv církví za „zcela přiměřený“ ( 51%, resp. 47%). 28% evangelíků a 37% katolíků by se však přimlouvalo za menší moc církve.

Průzkumu se zúčastnilo na tisíc obyvatel Německa starších 18 let. Římskokatolická církev má v zemi 24,9 milionů členů, EKD (evangelická církev) pak 24,2 milionů členů. 1,5 milionu lidí se hlásí k pravoslavným církvím a asi 800 000 věřících ke svobodným církvím.

Podle agentury IDEA zpracoval Jan Uhlíř