Česká reformace u nás v cizině

Jan Hus a česká reformace pohledem nizozemského církevního historika

Na pravou míru / Peter C. A. Morée / 6. července 2011

Na Evangelické teologické fakultě UK učím spolu s kolegou Davidem Holetonem kurz v angličtině o české reformaci. Chodí na něj především studenti z programu Erasmus, tedy studenti z Německa, Anglie, Nizozemí nebo Francie, kteří stráví v Praze jeden nebo dva semestry. Jelikož se o těchto dějinách na zahraničních univerzitách obvykle nenabízí žádný kurz, je poměrně oblíbený. Z pohledu zahraničního studenta se týká (církevně) historického pozadí českého (náboženského) kontextu, ve kterém stráví několik měsíců.

Vždy na začátku provádíme jakýsi test, kdo co ví o české reformaci. Většinou někde slyšeli aspoň jméno Jan Hus. Zpravidla toho vědí nejvíce studenti z Německa: Hus jako předchůdce Martina Luthera, Luther, který se na Husa odvolává, přijímání pod obojí, a možná ještě užití lidového jazyka v liturgii místo latiny. Pokud něco ví student z Anglie, tak především to, že Hus a Wyclif měli něco společného. Někdo odkáže na mylný názor, že oba přeložili Bibli do lidového jazyka.

Je to jasné. O Mistru Janu Husovi není za hranicemi republiky mezi studenty teologie nebo příbuzných oborů mnoho známo. Stejně jako se u nás moc neučí o nizozemské reformaci, tak se v Utrechtu nebo Kampenu učí o Husovi jen v poznámce pod čarou. Je to zajímavý fenomén, ale ta pravá reformace musela ještě přijít - s Lutherem a s Kalvínem. Česká reformace je pouze jakýmsi předstupněm té opravdové reformace.

V 80. letech 20. století proto přišel prof. Amedeo Molnár s pojmem první reformace. Hnutí od husitství až po Bratry nebylo jen reformní hnutí ve stínu luterské reformace, ale reformace sui generis, totiž první. Samozřejmě byl v tom lehce šovinistický tón, ale Molnár především chtěl zdůraznit úplnost české reformace.

Termín první reformace Molnára samotného nepřežil, ale jeho motivace ano. I my se v našem kurzu snažíme obraz české reformace jako předstupně té světové zpochybnit tím, že ukážeme na různé aspekty české reformace, které jsou z toho či onoho důvodu zajímavé ve světovém měřítku. Reformní program Milíče z Kroměříže, význam eucharistie v české reformaci, vyspělost liturgické produkce (rukopisy), rozmanitost předbělohorské situace atd. Snad se studenti vrátí domů s jiným obrazem: žádní předchůdci, ale vlastní příběh s evropským významem.

Za hranicemi českých zemí je několik ložisek, kde se pěstuje studium české reformace v širším kontextu. Patří sem např. Xavier University v americkém Cincinnati, kde učí David Mengel, nebo McGill University v kanadském Montrealu, kde působí Michael van Dussen. První je znalec českého 14. století, druhý se zabývá vazbami mezi Čechami a Anglií v 15. století. Jmenuji zástupně tyto dva badatele za ostatní desítky další, protože u nich se projevuje zapálenost a odbornost v zájmu o českou reformaci snad nejvíce.

Už přes deset let existuje mezinárodní struktura, která tyto lidi propojuje. Je to síť Bohemian Reformation and Religious Practice (www.brrp.org), kterou iniciovali už zmíněný David Holeton a Zdeněk David (žije od r. 1948 v Americe). Jako nikdo jiný se tito pánové zasloužili o systematické zvýšení mezinárodního zájmu o českou reformaci a to pomocí konferencí a publikací. Tato struktura je jak líhní mladých badatelů, tak i seznamkou historiků, teologů a jiných vědců se zájmem o českou reformaci.

Na druhé straně je často až zarážející, jak malá je mezi českými badateli znalost o práci jejich kolegů za hranicemi. Je celkem běžné, že autor publikace o české reformaci nebo její části neuvádí důležité studie k tomu tématu, které vyšly v zahraničí. Stalo se tak dokonce i v prestižní řadě Velké dějiny zemí koruny českých, kde ve svazcích k 15. a 16. století výrazně chybí poznatky jiných než českých autorů.

Dnes už to opravdu není tak, že by se čeští autoři mohli stěžovat na neexistující zájem v cizině. Ten je, roste a je čím dál kvalitnější. Dokonce bych očekával, že v záplavě publikací k mistru Janu Husovi a české reformaci, která bezpochyby přijde k výročí Husovy mučednické smrti v r. 2015, budou ty v zahraničí lepší a přínosnější. Souvisí to s tím, že badatelé za hranicemi republiky vidí českou reformaci v širších souvislostech, než je zvykem v České republice.

Pro studenty a badatele ze zahraničí je příběh české reformace lákavý a zajímavý. Dokazují to studenti programu Erasmus v Praze nebo badatelé v jiných částech světa, mj. v rámci sítě Bohemian Reformation a Religious Practice. Teď je na čase, aby se jejich kolegové z České republiky odhodlali k společnému rozhovoru o Mistru Janu Husovi a jeho reformaci. Jinak budou nadále obrazy o Husovi v Česku a v cizině velmi odlišné. Ke škodě věci.

Peter Morée je nizozemský církevní historik působící na Evangelické teologické fakultě v Praze.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Jste spokojeni s výsledky voleb?
Ano, bude líp!
0%
 
Ne, ale neuhneme!
0%
 
Komunistům odzvonilo!
100%
 
Klidná síla se Starosty!
0%
 
Pustili jsme je na ně!
0%
 
(Počet hlasů celkem: 1)