Ve středu 27. července byl do nebeského domova odvolán ve svých devadesáti letech John R. W. Stott. Jednou napsal: „Musíme být globálními křesťany s globální misií, protože náš Bůh je globálním Bohem.“ John Stott skutečně globálním křesťanem byl, jak naznačuje i velká dvousvazková biografie jeho života, kterou pečlivě sestavil biskup Timothy Dudley-Smith. Jeho služba přesáhla Anglii, Evropu a postupně se dotkla všech kontinentů. V posledních letech se rozvíjela velmi silně se zaměřením na „Dvoutřetinový svět“.

John Stott prožil svou duchovní konverzi v šestnácti letech. To pro něj znamenalo radikální odevzdání života Ježíši Kristu. Začal studovat v Cambridge francouzštinu a rodina si představovala jeho uplatnění v diplomatické službě. Dále studuje teologii a rozhoduje se pro službu pastora v anglikánské církvi. V roce 1949 se stává rektorem kostela All Souls Church v centru Londýna. V padesátých letech spolupracuje s Billy Grahamem při velkých evangelizacích v Británii. Později je zván na službu při evangelizacích na univerzitách v mnoha zemích a na různých kontinentech. V roce 1975 předává farnost a stává se z něj rektor emeritus. Jeho služba dostává dimenzi globální. Vždy půl roku káže, přednáší a vyučuje v církvích, na konferencích a teologických seminářích. Druhou polovinu roku věnuje psaní knih, článků a teologických stanovisek. Je přesvědčen, že budoucnost má teologie založená na apoštolském učení s uplatněním dědictví církevních otců a ekumenických koncilů. Rozhodující roli v jeho službě kazatelské i spisovatelské hraje důkladná biblická exegeze a misijní hermeneutika.

Mnozí lidé z různých částí světa pověděli, že kdyby si evangelikálové měli zvolit papeže, byl by jím nepochybně John Stott. Jeho přesná a poctivá práce při výkladu biblického textu a radikální aplikace mu získala přirozenou autoritu. Jako pozorovatel ovlivnil některé dokumenty Světové rady církví. Byl architektem Lausannského kongresu v roce 1974 a editorem Lausannského závazku – moderní křesťanské konfese. Vedl rozhovory s různými křesťanskými proudy. Byl klíčovou osobou při jednáních evangelikálního hnutí se zástupci Vatikánu. Dal podněty k rozvoji Světové evangelické aliance. Za svůj život napsal padesát knih. Mnohé z nich vycházejí ve velkých nákladech dodnes. Byly již přeloženy do 65 jazyků.

V roce 1959 byl jmenován kaplanem anglické královny a v této čestné funkci zůstal do roku 1991. Dostal několik čestných doktorátů a nejrůznějších vyznamenání. V roce 2006 ho vyznamenala královna Alžběta II. a britská vláda mu udělila titul „Commander of the British Empire“ za služby ve prospěch rozvoje teologie a křesťanského světa. Časopis Time ho zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí dvacátého století.

John Stott několikrát navštívil Českou i Slovenskou republiku a přednášel na pastorálních i teologických konferencích. Do češtiny byly přeloženy některé jeho komentáře k biblickým knihám. John Stott pomohl k rozvoji a rozšíření evangelikálního proudu přes hranice křesťanských denominací. Dnes má následovníky mezi příslušníky všech konfesí. K jeho důrazům vždy patřila výzva k vyznání hříchu a přijetí Ježíše jako Spasitele. Křesťany vyzýval, aby se dívali za hranice liturgie a křesťanské tradice a angažovali se v záležitostech tohoto světa (v ekonomice, umění, politice a obecně v kultuře). Jako globální křesťan stále budoval most mezi církvemi Západu a dynamicky se rozvíjejícím křesťanským světem na jiných kontinentech. Založil řadu organizací a nadací. Mnoho finančních prostředků dodnes slouží pro magisterská i doktorská stipendia studentům z Dvoutřetinového světa. Jeho knihy probudily a zbudovaly víru milionů křesťanů po celém světě.

Stott

John Stott při návštěvě Prahy s Pavlem Černým, devadesátá léta.

John Stott se osobně věnoval mnoha teologům a pastorům. Dovedl povzbuzovat a upozorňovat na důležité věci. Různé probuzenecké a fundamentalistické proudy se pod jeho vedením proměnily v moderní a dynamické evangelikální hnutí. Bude trvat řadu let, než bude Stottův vliv reflektován a odborně zpracován.

John Stott zůstal celý život svobodný. Jako odpočinek mu sloužila ornitologie. Od svých studentských let se věnoval pozorování ptačí říše. Na jeho cestách do nejrůznějších zemí a kontinentů ho vždy provázel dalekohled a fotoaparát. Miloval přírodu jako Boží stvoření a dovedl o ní zasvěceně hovořit s odborníky. Dal podnět k založení organizace A Rocha na ochranu přírody, která má své pobočky v mnoha zemích světa, včetně České republiky.

27. 7. se Johnovi přitížilo. Přijeli za ním jeho přátelé z londýnské farnosti i z rodiny. Společně s nimi naslouchal Händlovu Mesiáši, zvláště árii „Můj Vykupitel je živ“. Poté si přál, aby mu četli jeho oblíbenou druhou epištolu Timoteovi. Během odpoledne v tichosti přešel do Božích příbytků. Po celém světě se připravují vzpomínková shromáždění k připomenutí odkazu člověka, který odzbrojoval svou pokorou a křesťanským životním stylem. Chtěl být vždy konzervativní v biblickém učení a radikální v jeho aplikaci. Jeho příklad a odkaz bude jistě ještě dlouho působit a inspirovat.

Za vděčné žáky Pavel Černý

Autor je kazatelem Církve bratrské v Praze 1. Bývalý předseda Ekumenické rady církví a Rady Církve bratrské. Po řadu let patřil k osobním přátelům Johna Stotta.