Stát bude platit církvím celkem ještě 30 let

Zástupci církví a státu se dnes na společném zasedání shodli na délce přechodného období vzájemné majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou, tedy 1,445 miliardy ročně. Od čtvrtého roku se částka každoročně sníží o pět procent, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr kultury Jiří Besser. Jednání komisí církví a státu vyjednáním přechodného období skončilo, výsledek je podle něj historický.

Podle předpokladů Bessera by stát dotace na platy mohl přestat vyplácet v roce 2030. Řešení, které bylo nalezeno, je podle pražského arcibiskupa Dominika Duky oboustranně přijatelné a "částečně optimální". Duka uvedl, že finanční odluka církví od státu vyhoví těm hlasům, které po ní ve společnosti volaly.

Délka přechodného období byla posledním nedořešeným bodem, který zbyl k projednání od minulé schůzky v polovině srpna. Původní návrh přechodného období byl dvacet let. Dnešním odsouhlasením 17 let bylo završeno vyjednávání mezi vládní a církevní komisí. Nyní se přípravou patřičných právních norem budou zabývat vláda a sněmovna.

"Stačily tři týdny, aby se vládní a církevní komise dohodly na posledním bodu, který zůstal otevřený, a to je návrh takzvaného přechodného období, to jest na době, po kterou bude stát vyplácet na základě zákona...církvím náhrady na mzdy církevních hodnostářů," řekl Beser po jednání zástupců vlády, stran a církví. Přechodné období má začít prvním rokem účinnosti zákona, podle předpokladů nejspíš 1. ledna 2013.

Návrh vládní komise o majetkovém vyrovnání církevní hodnostáři přijali už na předchozí schůzce. Vedle navrácení 56 procent majetku se zástupci vlády předběžně zavázali také k finanční kompenzaci ve výši 59 miliard korun, jež se bude vyplácet po dobu 30 let. V úvahu má být brána inflace.

K návrhu, který má za cíl napravit majetkové křivdy na církvích během komunismu, měly ovšem výhrady koaliční Věci veřejné a odmítá ho i opoziční ČSSD a KSČM. Rozsah převodu majetku a výše doprovodné finanční kompenzace podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky neodpovídá aktuálním rozpočtovým možnostem země.

O vyrovnání s církvemi usiloval už kabinet expremiéra Mirka Topolánka. Původní plán počítal s vrácením 39 procent majetku a vyplácením 83 miliard korun po dobu 60 let. I s úroky mělo jít o 270 miliard korun, přičemž hodnota původního majetku církví a náboženských společností byla stanovena na 134 miliard korun.

Výběr událostí kolem vyjednávání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi v posledních letech:

Vláda Miloše Zemana (1998-2002)

Zeman (ČSSD) v červenci 1998 před jmenováním premiérem řekl, že jeho menšinová vláda hodlá zastavit církevní restituce s výjimkou arizovaného židovského majetku. ČSSD také nechtěla prosazovat odluku církve od státu. Vztahy státu a církve se pak zabývala komise ustavená v lednu 1999, které předsedal ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). V dubnu 1999 přišla se dvěma možnostmi řešení. Podle první by se financování církví vyřešilo na základě výčtového zákona o navrácení majetku. Při druhé, Dostálem preferované, by vláda nárokovaný majetek shromáždila ve fondu, z jehož výnosů by byly církve placeny.

V září 2000 se předsednictvo Zemanova kabinetu shodlo na tom, že k vyřešení problému by měl být vytvořen fond, ve kterém by byl majetek nárokovaný církvemi. Zástupci České biskupské konference (ČBK), Federace židovských obcí (FŽO) a Ekumenické rady církví s postupným osamostatněním od státního rozpočtu souhlasili, proti ale byly čtyři církve (pravoslavná, československá husitská, starokatolická a apoštolská církev), jež chtěly zachovat dosavadní model financování státem.

Koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006)

Majetkovým vyrovnáním mezi státem a církvemi se zabývala koaliční církevní komise, která v březnu 2004 dospěla k návrhu, podle kterého by si stát ponechal sporný majetek za zhruba 100 miliard korun a církvím za něj vyplatil náhradu. Otázkou zůstalo, zda by stát sumu církvím vyplatil najednou, nebo splácel jako rentu. Také podle tehdejšího pražského arcibiskupa Miloslava Vlka by pro katolíky byla nejlepší výplata peněz, protože majetek byl ve špatném stavu. Na přelomu let 2004 a 2005 ale vláda opakovaně přerušila jednání o majetkovém vypořádání s církvemi kvůli neshodám mezi koaličními partnery.

Ministr kultury Dostál pak přišel s kompromisem, dle něhož by část majetku stát vydal podle výčtového zákona a část na základě obecného restitučního zákona, proti byli lidovci. Zástupci církví zase navrhli rentu vyplácenou státem po několik desítek let, v únoru 2005 nakonec Dostál představil nový návrh, podle kterého by stát po několik desítek let zajistil financování všech církví, pokud se do budoucna vzdají majetkových nároků. Definitivní řešení se ale nepodařilo ani tentokrát nalézt.

Vláda Mirka Topolánka (2007-2009)

Nevyřešeným vyrovnáním s církvemi se vážně začal opět zabývat až druhý, koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS). V květnu 2007 zřídil příslušnou komisi. V jejím čele byl ministr kultury Václav Jehlička (za KDU-ČSL). V říjnu 2007 oznámil, že stát se s církvemi dohodl. V lednu 2008 pak vláda schválila návrh, podle kterého by stát vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úrokem by částka činila asi 270 miliard korun a po přechodném dvacetiletém období by stát přestal církve platit.

Paragrafované znění ale ztroskotalo na odporu opozice a části poslanců ODS. V březnu 2009 sněmovní církevní komise doporučila sněmovně nepřijmout vládní návrh zákona o vyrovnání a vyzvala vládu, aby s církvemi zahájila nové kolo jednání. Nedlouho předtím Topolánkova vláda padla.

Vláda Jana Fischera (2009-2010)

Úřednický kabinet se majetkovému vyrovnání s církvemi příliš nevěnoval, v září 2009 premiér po setkání s vatikánským státním sekretářem řekl, že pro katolickou církev v ČR není s ohledem na ekonomickou krizi vyrovnání prioritou.

Vláda Petra Nečase (od 2010)

Během povolebního vyjednávání se zástupci ODS, TOP 09 a VV shodli na tom, že otázka vztahů a majetku mezi státem a církvemi musí být vyřešena v co nejkratší době, aby mohly být církve a náboženské společnosti nezávislé na státu. Letos v březnu vláda jmenovala tým pro vyjednávání s církvemi, v květnu partnerskou komisi ustavily i církve a náboženské společnosti.

V červnu vládní komise představila návrh, podle něhož by církve získaly zpět 56 procent svého bývalého majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard, a to po dobu 30, 20 nebo 15 let. Později, 11. srpna, církve návrh přijaly ve variantě výplaty po dobu 30 let.

Dnes se zástupci církví a státu shodli na délce přechodného období vzájemné majetkové odluky. Bude trvat 17 let. První tři roky bude stát na platy duchovních a církevní administrativy přispívat ze svého rozpočtu plnou částkou, tedy zhruba 1,4 miliardy ročně. Od čtvrtého roku každoročně o pět procent méně.

^{Foto: Vít Luštinec}