Seznamka
Projev prezidenta Václava Klause na středeční Svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi ocenila konzervativní iniciativa D.O.S.T. v čele s předsedou Ladislavem Bátorou. Volání po návratu k vlastenectví a konzervativním hodnotám je podle kontroverzního státního úředníka Bátory nosným politickým programem a realistickou státnickou vizí. Podle katolického kněze a dlouholetého Klausova kritika Tomáše Halíka prezident zneužil náboženskou slavnost. Biskupové by se měli bránit oživování rakousko-uherské "jednoty trůnu a oltáře", řekl dnešnímu Právu.
Halík také uvedl, že církev se musí rozhodnout, zda bude v duchu austrokatolicismu "okuřovat panovníka, který se jí snaží populisticky vlichotit", nebo zda bude umět lidem Klausova typu odporovat.
Bátora a další představitelé D.O.S.T. v tiskové zprávě míní, že Klaus "nenabízí utopickou multikulturní budoucnost, nesnižuje se k lacinému sociálnímu populismu, v době hospodářské krize tak oblíbenému, nýbrž staví před českou veřejnost obraz budoucnosti založené na kontinuitě státní a národní existence". A také na přirozených ekonomických vztazích, na fungující rodině a občanských ctnostech odpovědnosti, pracovitosti a vlastenectví. Podle D.O.S.T. prezident oslovil většinu národa.
"Vše tradiční a konzervativní je vydávané za nemoderní, je zesměšňováno a vylučováno ze společenského dialogu," řekl Klaus. Podle něho je třeba za tradiční hodnoty bojovat. Zdůraznil také nutnost vlastenectví. Vyzval církev, aby více a hlasitěji uplatňovala svou autoritu v celospolečenské debatě, a vzal si na mušku ideu sociálního státu.
Podle Halíka to, jaké Klaus zastává "konzervativní hodnoty"jasně reprezentují hradní vicekancléř Petr Hájek a prezidentův chráněnec Bátora. Už dříve uvedl, že považuje hnutí D.O.S.T. a Bátoru, který přes nesouhlas části vládních politiků zastává funkci na ministerstvu školství, za skutečné nebezpečí, které se "velmi blíží druhorepublikovému fašismu". Podle něj Bátora i Hájek svým odkazem na křesťanství toto náboženství diskreditují, protože nereprezentují inteligentní konzervativismus, ale soubor extrémních, provokativních a hloupých výkřiků.
Hájek se proti Halíkovi ohradil na serveru Parlamentní listy. "Jeho ambice jsou vysoce politické, nikoli duchovní, a to po celý jeho život," uvedl na Halíkovu adresu s tím, že pod rouškou útoku na prezidenta útočí na arcibiskupa Dominika Duku. Podle Hájka, který se označuje za hluboce věřícího katolického laika, není Halík mluvčím katolické církve, nýbrž pouze soukromou osobou.
Vedoucí osobnosti české katolické církve se ke Klausovým výrokům podle Práva stavějí opatrně. Arcibiskup Dominik Duka, který udržuje dobré vztahy s prezidentem, uvedl, že s Klausem souhlasí v tom, že církev se má jako relevantní součást společnosti účastnit veřejné diskuse, protože "občanská zúčastněnost patří ke ctnostem křesťana". Litoměřickému biskupovi Janu Baxantovi se nelíbí, pokud stát rozdává sociální dávky na dluh. Zároveň ale dodal, že odmítá sobecký individualismus. "Katolická církev ve své sociální nauce vybízí k etické sociální spravedlnosti, tedy aby se přálo každému člověku, a navíc, abychom byli vždy solidární s opravdu potřebnými," uvedl.
Mluvčí olomouckého biskupa Jana Graubnera Jiří Gračka v Právu konstatoval, že katolická církev hledá východisko mezi sobeckým individualismem a kolektivismem. "Zmínka pana prezidenta o sociálním státě je doplněna slovy o nezaslouženém blahobytu, což poukazuje na jistou extrémní podobu tohoto pojetí, jejíž slabiny se v současné době projevují v celé Evropě," uvedl.
Foto: Wikipedia.org
