kardinál SchönbornPro účastníky Světových dní mládeže v Madridu mohla být tato událost opravdovou inspirací. Bylo to skutečné setkání se živým Kristem, projevujícím se skrze církev vedenou papežem Benediktem. Pokud by problémy, kterým církev čelí po celém světě, mohly být řešeny v tomto duchu, je zde rozhodně naděje. To platí zejména v případě pokračující krizi rakouské církvi. Pokud nebude řešena s rozvahou, mohla by přerůst ve schisma a rychle se rozšířit. Muž, který má tomuto katastrofickému scénáři předejít je ale naštěstí vídeňský kardinál Christoph Schönborn, jenž je považován za jednoho z nejschopnějších představitelů římskokatolické církve a zároveň za jednoho z možných nástupců současného papeže Benedikta XVI.

Důvodem, proč je opoziční hnutí v rakouské církvi (Rakouská iniciativa kněží) tak přesvědčivé, je skutečnost, že ve většině toho co prosazují je nepopiratelný kus pravdy. Kněží z iniciativy se snaží poukazovat na rostoucí rozpor mezi nařízeními oficiální církevní nauky a každodenním životem laiků a duchovních. Mezi nejčastěji zmiňovaná témata se řadí antikoncepce, přijímání eucharistie znovu sezdanými věřícími, kněžský celibát a zacházení s homosexualitou. Rozdíl mezi teorií a praxí je nepopiratelný, ať se na věc díváme z jakéhokoliv úhlu pohledu. Pro některé jsou různá kompromisní řešení v pastorační praxi na hranici únosnosti.

Iniciativa má pravdu také v tom, že katolíci nejen v Rakousku žízní po bezúhonné nepokrytecké církvi, která se dokáže jasně vyjadřovat a která se nebojí poprat s nepříjemnými zkušenostmi. A mladí z madridského setkání jistě hledají to samé. Církev, která vidí pouze to, co vidět chce, není v dobré kondici. Pokud se tedy bude kardinál Schönborn snažit čelit výzvě iniciativy pouze prosazováním poslušnosti, mohl by brzy hájit neudržitelné postoje.

Iniciativa by ale na druhou stranu neměla stavět kardinála Schönborna do bezvýchodné situace. V mnoha ohledech je kardinál totiž na jejich straně. Zbrklost není v současné situaci na místě. Pravidla Říma se nedají přepsat během jednoho dne. Církevní historie ale dokazuje, že myšlenky odmítnuté jednou generací mohou být bernou mincí generace následující. Co dnes hlavně chybí jsou důkazy toho, že se církev dokáže posunout kupředu. Naopak existuje celá řada znamení poukazujících na opačný trend.

Grazský biskup Egon Kapellari nabádal duchovní z Iniciativy k trpělivosti s poukazem na to, že „zmíněná témata jsou výzvy, které leží před námi a na které musíme najít odpovědi z dlouhodobého hlediska“. Pragmatické jednání a přivírání očí během pastorace může dočasně fungovat. Následující generace by ale dala patrně přednost něčemu lepšímu, upřímnějšímu. Nebylo by správné dát jim na vybranou pouze mezi lhostejným vystoupením z církve a akurátním následováním konservativismu.

Článek vyšel 3. září 2011 jako editorial The Tablet, přeložil Jiří Procházka.

Související článek - Rakouští opatové: Kardinál Schőnborn nemůže sám předejít rozkolu v církvi

 

Foto: Flickr.com