Seznamka
Motto oblátů: „Duch Hospodinův je nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Hospodinovo.“ (Lk 4, 18-10).
Letošní dovolenou jsem prožil v oblasti Kožlan, Kralovic, Plas, Kaznějova, Manětína..., které patří do Plzeňské diecéze. Navštívil jsem řeholní společenství „Kongregaci misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné“ v Plasích, kde kdysi byl činný velký cisterciácký klášter, který Josef II. v letech 1785-1786 zrušil. Obláti se starají o více než dvacítku chrámů a kaplí v regionu, který se vyznačoval velkým odpadem od katolickém víry a kde byla postavena po roce 1920 řada kostelů Československé církve husitské. V srpnu tohoto roku jsem měl možnost se zúčastnit poutní mše svaté u příležitosti svátku Panny Marie v Plasích. Mši svatou slouži P. Pavel Zahradníček; u oltáře mu asistoval stálý jáhen Ladislav Lego se spoustou ministrantů. Všechna místa v lavicích byla zaplněna. Během bohoslužby zpovídal P. František Liška, arciděkan em. z Manětína. Homilie a celková bohoslužba mě oslovila. Požádal jsem proto P. Pavla o exklusivní rozhovor pro Magazín ChristNet.eu.
Otče Pavle, jak jste došel k rozhodnutí státi se knězem?
Narodil jsem se 28.3.1966 v Brně, mám tři mladší bratry, od malička jsem byl vychováván v katolické víře, ale teprve ve čtrnácti letech jsem objevil, jak Bůh lidi úžasně spojuje. Společenství ve farnosti, skupina ministrantů byla něčím rozhodně jiným než např. Svazarm či vztahy mezi spolužáky. Přes tuto zkušenost jsem pak došel k tomu, že se mi začal líbit i Bůh. O kněžství jsem začal uvažovat v okamžiku, kdy tři moji kamarádi, úplně "normální" kluci – jeden z nich je současný ministr Josef Dobeš – se přihlásili do kněžského semináře. Do té doby jsem viděl v kněžství nějaké předurčení, jako by se tak někdo již musel narodit - sorta lidí, kteří by nic jiného nemohli dělat. Najednou jsem si uvědomil, že jde o poslání, které člověk přijímá svobodným rozhodnutím. Bůh volá a na tuto výzvu má člověk odpovědět... Po maturitě v roce 1984 jsem se hlásil do semináře, ale nebyl jsem přijat, a to dokonce ani na odvolání. Měl jsem zpočátku pocit, že se mě to netýká, tím jsem se asi podvědomě bránil proti rozhodnutí církevně-státní komise, ale potom jsem byl povzbuzen panem prelátem Ludvíkem Horkým, ordinářem Brněnské diecéze, abych to nevzdával, že se to třeba za pár let podaří. Nastoupil jsem do zaměstnání jako mechanik sdělovacích a zabezpečovacích zařízení u Čs. drah. Od pana preláta jsem se později dozvěděl, že důvodem pro mé zamítnutí bylo, že můj otec byl v padesátých letech policejně vyšetřován a že moje tetička žije v Kanadě. Následujícího roku jsem se opět pokusil a tentokrát jsem byl přijat. Po třetím ročníku jsem nastoupil na 20 měsíců na vojnu. Poslední dva roky jsem dokončil v olomouckém semináři: mezitím nastala náboženská svoboda. Po kněžském vysvěcení jsem působil čtyři roky v Bystřici na Pernštejnem a potom dvanáct let ve farních týmech FATYMu Vranov nad Dýji, Přímětice-Bítov (www.Fatym.com). Abych byl nucen dál studovat, přihlásil jsem se do doktorandského studia a svou disertaci na téma "Kopos" – v Pavlových listech a ve starověkém kontextu jsem obhájil v roce 2004.
Jak na Vaše rozhodnutí státi se knězem reagovali rodiče?
Velmi dobře. I když mě upozornili, že to nebude jednoduché. Jak jsem se dozvěděl až později, rodiče vždy doufali, že by se některý z jejich synů mohl rozhodnou pro duchovní povolání. Také proto mě a mé bratry podporovali ve studiu, abychom si všichni udělali alespoň maturitu. Věděli, že to později velmi usnadní realizaci případného rozhodnutí pro kněžství. Myslím, že to bylo velmi moudré...
Cítite se více farářem či misionářem?
Ještě za mého působení v Brněnské diecézi jsem pracoval v týmové práci v pohraničí, kde vlastně byly misijní podmínky; spravovali jsme až dvacet farností. Základem naší práce bylo se seznámit s lidmi. Organizovali jsme např. tábory a potom na základě lidského kontaktu jsme se snažili vést mládež k Bohu. Většina občanů tamních obcí byla věřící, jen ale měli velmi špatnou docházku do kostela... S obláty jsem se seznámil tím, že v roce 1996 jsme hledali nějaké řeholníky misionáře, kteří by mohli vykonat v moravsko-rakouském pohraničí lidové misie. Do té doby se žádný řád či kongregace tomu u nás vůbec nevěnovala. Obláti v Itálii a Polsku se pak nabídli, že náš pastorační tým s problematikou lidových misií seznámí. Později jsme mohli vyzkoušet tento model ve farnostech jako např. v Kroměříži. Řekl bych, že podle prostředí, ve kterém žiji a pracuji, jsem rozhodně více misionářem než tradičním farářem. Mojí teologickou specializací je Nový zákon; jsem praktický člověk, každý den musím připravovat kázání, a tak se mi tato průprava velice hodí.
Zakladatel oblátů sv. Evžen de Mazenod (1789-1861)
Jak postupujete ve Vaší misijní práci?
Do 5000 domácností pravidelně rozesíláme asi čtyřikrát za rok malý zpravodaj pod názvem „Nebojte se“. Vlastníme tiskařské stroje, na kterých vzniká většina našich publikací, jichž je opravdu velmi velké množství. Tím se snažíme navázat první kontakt. Poslední misijní novinkou bylo obnovení duchovní služby po mnoha letech v dělnickém městě Kaznějov, kde je malá kaplička. Vyskytuje se tam několik místních věřících a řada jich přichází z okolních obcí a snaží se mi v práci pomoci. I takové pozvání na večeři či svačinu ze strany místních občanů má svůj velký význam v navazování a prohlubování kontaktů. Na podzim nyní připravujeme zvláštní akci pro mládež. Kromě toho jsem šéfredaktorem misijního časopisu „Milujte se“ (www.milujte.se) , který vychází přibližně ve čtyřicetitisícovém nákladě a žije pouze z darů našich čtenářů a dobrodinců. Tento časopis je určen převážně věřícím, aby prohloubili svoji náboženskou formaci a dokázali kolem sebe působit a vydávat svědectví. Závěrem chci zdůraznit, že dnes církev má daleko větší možnosti než v minulosti, ale stále je málo využíváme.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám mnoho darů Ducha svatého a pomoci Boží ve Vašem poslání.
Foto: autor a wikipedia commons
Informace o kongregaci oblátů zájemci mohou najít na webových stránkách: http://www.oblati.cz
Foto: It.arautos.org
