Seznamka
Proč se podle Vás k tradičním církvím přihlásilo pětkrát méně lidí než v roce 2001? Jak by církve měly reagovat?
Církve, zejména jejich vedení, si libují v minulosti, trapně napodobují minulou (domnělou) slávu, blýskají se v krajkách a brokátu tak, kde je na místě prostá krása a zdrženlivost. Jsou beznadějně včerejší, odpovídají na otázky, které nikdo neklade, chtějí u každého jedinečný a neopakovatelný duchovní život spoutat institučně. Předkládají lidem, kteří si už zvykli na svobodu a demokracii obraz Boha jako kosmického totalitního diktátora s podobnými pozemskými reprezentanty. Duchovní život potřebuje prostor pro svobodu. Výjimky v církvích z toho jsou vzácné. Do budoucna očekávané podrobné výsledky ukáží, které církve jsou ostrovy vitality i uprostřed tohoto obecného zkomírání. Možná to nejsou jednotlivé denominace, ale jednotlivá společenství a neformální skupiny.
Dnešní člověk potřebuje spíše sesterské a bratrské společenství než církevní administrativu, než úřady a tribunály. Dramatický pokles lidí, kteří se přihlásili k římskokatolické církvi na pouhou desetinu obyvatel ČR, činí z této náboženské organizace u nás bezvýznamnou minoritu. Její pozice v úvahách o takzvaném "vyrovnání" bude teď mnohem těžší. Ultrakonzervativní nacionalistické, autoritativní politické síly, které s ní v poslední době koketují, se pravděpodobně od ní začnou odvracet. Možná něktreří v v této církvi objeví zcela jinou podobu občanské angažovanosti křesťanů, tentokrát v duchu evangelia. "Ježíš, ne Caesar", jak říkal Masaryk.
Nic nevyřeší úvahy o misijních a apoštolátních strategiích a taktikách. Církve by měly sloužit lidem jako příznivé prostředí pro jejich hledání smyslu života. Měly radikálně přestat ve službě současné totalitní mocí finančního sektoru a měly by ve smyslu klasické křesťanské sociální etiky důsledně usilovat o sociální spravedlnost ve svobodě.
Je tak masivní úbytek věřících dlouhodobý jev, nebo se v něm spíš odráží vliv aktuálních událostí zveřejňovaných v médiích?
Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifukují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alterntivní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným trempem od ztačátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení jde o zásadní civilizačné změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci.
Je tato situace srovnatelná s nějakým jiným státem v Evropě?
Mírný pokles církevní příslušnosti se zaznamenává všude v západní civilizaci. Česká republika je podle posledních údajů evropskou i světovou anomálií. V závěsu za ní jsou Estonsko a Nizozemí. Civilizačně vyspělejší země jako sousední Německo jsou velmi odlišné. V Německu se k náboženským organizacím hlásí kolem poloviny obyvatel. Na Slovensku, kde byly v minulých desetiletích stejné poměry, počet lidí hlásících se k církvím podle dostupných sociologických studií pomalu roste.
Přes 15 000 lidí odpovědělo, že vyznává morální hodnoty rytířů Jedi z filmové ságy Hvězdné války, jedná se pouze o recesi, nebo by se tento jev měl brát na náboženské scéně vážně?
Pokud snad budou novináři nebo úředníci hledat takovou náboženskou organizaci, zjistí, že neexistuje. Mnoho z těch, kdo si v dubnu napsali tuto příslušnost, už si to asi nepamatují. Je to součást panoptika typického pro komerční náboženství současnosti. Náboženství vnucené filmovými producenty si zaslouží vážné pozornosti jen z hlediska ekonomické úspěšnosti. V příštím sčítání bude rytířů jedi zlomek letošního stavu. Nechtěl bych však zpochybňovat ušlechtilou motivaci některých špatně informovaných příslušníků tohoto neformálního okruhu. Vedle nich jsou tam zřejmě i recesisté, kteří se potřebovali vysmát státu obtěžujícímu otázkami na hluboké soukromí a v tom s nimi sympatizuji.
Foto: Wikipedia.org
Souvisejí:
ČBK k výsledkům sčítání: Pozorujeme stabilní zájem o návštěvu nedělních bohoslužeb i počet křtů
K náboženství se odmítla přihlásit skoro polovina Čechů
