Seznamka
HN: Jak konkrétně se na převzetí majetku připravujete?
Už od roku 2008 máme jakési předběžné smlouvy či jednostranné dohody, kde každá církev podepsala, že se jí toto narovnání týká. Od té doby se na převzetí začaly připravovat. Každá církev se rozhoduje sama. O majetek, který je vracen naturálně, budou žádat jednotlivé farnosti a sbory. To znamená, že to bude na nich, jak se s tím bude hospodařit. Většinou se jedná o lesy a pole. Budou rozhodovat podle toho, v jakém stavu jej dostanou a co s ním bude možné dělat.
HN: A jak je to s penězi, které vám stát postupně vyplatí?
Finance, kterými stát nahradí majetek, jejž už nemůže vrátit, budou obhospodařovány komisemi odborníků. U nás už existuje základ tzv. investiční komise, kterou tvoří lidé, kteří se v tomto pohybují, a tito odborníci už vytvářejí modely, jak s penězi hospodařit.
HN: Po vyplacení vyrovnání skončí letitá praxe, kdy stát výrazným způsobem církve financoval. Ty si následně budou muset samy vydělávat peníze na svůj provoz. Jak se připravujete na toto?
V církevním prostředí to samozřejmě bude horší než v obchodní společnosti. Církev českobratrská evangelická hospodaří tak, že dvě třetiny financí na provoz pocházejí z darů jejích členů. Už teď se tedy z velké části financujeme sami. Jedna třetina je státní dotace na platy kazatelů a toto během sedmnácti let skončí. Tady je přesně odpovědnost těch investičních odborníků. Ti musí vědět, že tato náhrada není určená ke spotřebě. Je k vytvoření struktury, která by generovala prostředky, které ze státní dotace budou chybět. Je zřejmé, že je tato náhrada zcela nepokryje, takže příspěvky členů se budou muset zvýšit.
HN: Plánujete do spravování majetku zapojit soukromý sektor?
To zaleží na rozhodnutí konkrétního sboru. Někde mají dostat nějaké lesy a vědí, že s tím bude hrozná práce. Už teď podle odborníků rozpoznáte, který pozemek je určen k restituci, protože je vykácený, zaplevelený nebo neudržovaný. Zkrátka stát to bude někomu dávat, tak se o to již nyní nikdo příliš nestará, nebo z toho vytěží, co jde. Tohle je běžná praxe. Takže ve sborech vědí, že je zase nic moc nečeká. Čeká je jen příkaz vyčistit půdu, zasadit stromky, stříkat je. Členové farnosti se budou muset v rámci svého hospodaření rozhodnout, zda si majetek udrží, nebo ho pronajmou či prodají. To znamená: půjde o naprosto normální péči o majetek, který někdo dostal zpátky.
HN: A počítáte i s tím, že by se z restituce mohl stát jakýsi danajský dar a zatížit farnosti natolik, že by mohlo dojít k jejich krachu?
To víte, že taková obava existuje. V podstatě pro církve obecně je přijetí tohoto zákona, který mimochodem potřebuje především stát, naprosto nová situace. Státní dotace byla nejen posledních šedesát let. Nikdo z nás nezažil situaci, kdy se budeme muset dobrým hospodařením starat sami o sebe. Musíme se v podstatě naučit být velice opatrní a ostražití v majetkových věcech a dále doufat v to, že se nám nestane neštěstí toho typu, aby jedno špatné rozhodnutí všechno pokazilo. To se může stát na všech úrovních. I takový sbor může naletět a pronajmout majetek nějakému dobrodruhovi. Je to vstupování do sféry, ve které žije celá civilizace, a církve stály trochu chráněny stranou.
HN: Máte v církvi odborníky, kteří zvládnou tuto změnu hospodaření?
Ano. Je třeba říci, že církev nejsou jenom babičky. Věří lidé, kteří jsou investory, lidé ve vysokých pozicích ve státních orgánech, tedy i takoví, kteří vědí, o co jde. Takové vyhledáváme, oslovujeme a vytváříme z nich jakýsi sbor poradců. Důležité pro nás budou naše vztahy s církvemi v zahraničí, které už mají s takovým hospodařením zkušenost. Můžeme se tak připojit do existujícího systému, a ne vytvářet nějaké nové modely.
HN: Nakolik věříte tomu, že po všech těch letech se majetkové vyrovnání dotáhne do konce?
Člověk si iluze nedělá. Platí ale, že současná koalice má výjimečnou sílu a z řady důvodů to potřebuje dořešit (rozhovor se uskutečnil před aktuální krizí ve vládní koalici - pozn.red.). Když to nevyjde, nebudeme ale příliš překvapení. Když to naopak schválí, budeme rádi, že se něco uzavře. Zároveň budeme postaveni do nové situace, která nás může lekat i těšit. Tipoval bych tak na šedesát procent, že to tentokrát vyjde.
Autorem rozhovoru pro Hospodářské noviny je Miroslav Kynčl
