Americké jeptišky zatím mlčí k poslednímu hodnocení Vatikánu, podle něhož jsou neposlušné, vykazují známky „radikálního feminismu“, a dokonce odporují církevnímu učení v otázkách homosexuality, interrupce a ordinování žen. Ale jedna bývalá jeptiška nemlčí. Říká, že tvrdý zákrok vedení katolické církve je „urážka“, píše americký server Daily Beast. 

Sestry

Příběh dlouholeté řádové sestry

Mary Johnsonová sloužila dvacet let v řádu Misionářek milosrdenství, který založila Matka Tereza. Johnsonová působila 15 let v Římě a dalších pět let v severní Africe. Matku Terezu znala osobně. Do kláštera tato rodačka z Texasu přišla jako devatenáctiletá studentka. Inspiroval ji k tomu článek v časopise Time, který pojednával o práci Matky Terezy v indické Kalkatě. 

Jako misionářka milosrdenství Johnsonová slíbila dodržovat přísná pravidla. Se svými spolusestrami po vzoru Matky Terezy nosila sárí. Sestry musely slíbit, že nebudou vytvářet blízká přátelství mezi sebou ani s kýmkoliv jiným. Musely se distancovat od svých rodin, s nimiž mohly strávit pouze dva týdny během deseti let. Pomáhaly chudým, pracovaly v útulcích nebo učily katechismus. Johnsonová se rozhodla tento způsob život opustit, když si uvědomila, že potřebuje důvěrnější vztahy, než přísná pravidla řeholního života povolovala. 

Ještě za svého života v klášteře se blízce spřátelila s další sestrou, a dokonce došlo na fyzické důvěrnosti s jedním knězem. „Jen jsme se párkrát líbali,“ říká. Klášter pak opustila v roce 1997, vrátila se do školy a později napsala o své zkušenosti knihu s názvem Neuhasitelná žízeň. Vatikánským vyšetřováním amerických řádových sester dnes není překvapená. To začalo před třemi lety kvůli podezření, že sestry nedostatečně podporovaly názory církve. 

Vatikán zkoumá situaci v USA

Vatikán si objednal dvě studie. První řídila Kongregace pro nauku víry a zaměřovala se na zastřešující organizaci jeptišek ve Spojených státech. Tu založil Vatikán a sdružuje asi 80 procent amerických řádových sester. Poskytuje výcvik pro jejich představené a pořádá konference, během nichž se diskutují nejrůznější témata. Podle výsledků studie, která byla zveřejněna v dubnu, Vatikán uznává „velký přínos“ jeptišek ve „školách, nemocnicích a institucích pro chudé“. 

Vyčítá jim ale, že mlčí k problematice potratů nebo k otázkám „zásadní důležitosti pro život církve a společnosti, jako je biblický pohled na rodinný život nebo lidská sexualita“. Církevním hodnostářům se rovněž nelíbí zdrženlivý postoj některých sester k tomu, že ordinování na kněze je vyhrazeno pouze mužům. Vatikán zdůrazňuje, že všechny jeptišky slíbily poslušnost s tím, že „církevní učení volá ke zbožnému podřízení vlastního rozumu i vůle“. Aby Vatikán tento nežádoucí stav napravil, ustavil nad řádovými sestrami arcibiskupa, který na ně bude pět let dohlížet. Bude jim radit, posuzovat jejich plány, včetně témat konferencí nebo chystaných publikací. 

Druhá studie se zabývá způsobem života všech amerických jeptišek. Výzkum byl dokončen, ale podle informací serveru Daily Beast nebyly jeho závěry zveřejněny. Johnsonová uznává, že řádové sestry slibují poslušnost. Myslí si ale také, že přišel čas církev zmodernizovat. Mezi řádky je podle ní hlavním kamenem úrazu fakt, že sestry „samy přemýšlejí“. A to se prý církvi nelíbí. 

Poslušnost nade vše

„Letos je volební rok a biskupové se politizují. Když s nimi sestry nesouhlasí, někdy na ně zvyšují hlas. Katolická církev už dlouho uznává, že povinností každého člověka je poslouchat vlastní svědomí. Biskupové ale říkají, že svědomí, které je v rozporu s jejich učením, je na špatné cestě. Jakákoli otázka je chápána jako neloajalita, nebo dokonce hereze – biskupové nejsou zvyklí na otázky. Příliš snadno se nechávají unést vlastní důležitostí a nerespektují náboženskou svobodu svých sester,“ říká Johnsonová. 

S dohledem arcibiskupa bude svoboda sester vážně omezena. Johnsonová je s řadou z nich v kontaktu. První reakcí mezi nimi byl podle ní šok. Ale Johnsonová je optimistická. „Vím, že to jsou ženy s vizí. Nenechají se šikanovat. Zůstaly v církvi z opravdového přesvědčení a celoživotního závazku. Mají řadu zkušeností. Vědí, kým jsou,“ dodává bývalá řeholnice. Zastřešující organizace jeptišek ve Spojených státech se sejde na konci května, aby se v atmosféře modliteb, rozjímání a dialogu rozhodla, jak s rozhodnutím Vatikánu naložit. 

Snaha o životní pravdivost

Bývalá sestra z řádu Milosrdných sester, založeným Matkou Terezou, se o americké řádové sestry nebojí. Řekly jí, že jistě najdou způsoby, jak budou moci samy k sobě zůstat pravdivé. Bude to ale těžké navzdory tomu, že je ve Spojených státech asi o třicet procent více jeptišek než kněží. Průměrné americké řádové sestře je 65 let. „Zaslouží si, aby s nimi jejich představení zacházeli jako s dospělými,“ říká Mary Johnsonová. 

„Kdybych bývala vstoupila do pokrokovějšího řádu, možná bych řádovou setrou zůstala. Nemohla jsem ale zůstat ve společenství, které nechtělo nic než mou poslušnost. Začít po 20 letech znovu budovat svůj život nebylo snadné. Ale vím, že si mohu svobodně myslet, co chci, vytvářet si vlastní vztahy a být opět se svou rodinou – to je pravá láska, pravda a věrnost, které jsem neměla, když mou jedinou ctností měla být poslušnost,“ uzavírá Mary Johnsonová pro server Daily Beast.   

Noemi Holeková je spolupracovnicí Českého rozhlasu 6 (www.rozhlas.cz/cro6).