Emauzy hostí synod Českobratrské církve evangelické

„Má-li toto zasedání synodu přinést do církve potřebné změny a podněty, bude z lidského pohledu záležet na několika okolnostech," uvedl předseda synodu Jiří Gruber:

1. Příprava kvalitních předloh a moudré návrhy. Zde je třeba poděkovat Synodní radě, poradním odborům, konventům a kanceláři za jejich přípravu. Tisků je třicet a některé mají i deset stran. Návrhů je jistě přes sto, na minulém zasedání jich bylo schváleno 67.

2. Ochota k vzájemnému naslouchání. To by mělo být v církvi samozřejmé, ale ne vždy se to podaří a je k tomu dobrá vůle.

3. Rozvážné řízení synodu. Je důležité, aby poslanci synodu měli v každé chvíli jasno, o čem hlasují a jakými pravidly se jednání řídí. To je úkol předsednictva, které má šest členů. Někteří z nich budou v této roli poprvé.

Měřítkem úspěchu naší práce na synodu bude, zda toto třídenní jednání přinese něco dobrého a podnětného našim sborům,“ říká k jednání synodu jeho předseda Jiří Gruber.

^{na fotografii: předseda synodu Českobratrské církve evangelické Jiří Gruber, zdroj: www.e-cirkev.cz}

Synod má řadu obvyklých každoročních povinností, jako je schvalování zpráv a rozpočtu. Tradičně je navržena řada změn a zpřesnění církevních řádů. Některé jsou kosmetické, jiné zásadnější. K těm, které by se mohly dotknout života sborů, patří např. návrh na volbu na dálku, který - pokud bude schválen - umožní volit faráře a staršovstvo i těm členům sboru, kteří jsou staří a nemocní a nemohou se shromáždění zúčastnit. Pokud o to požádají, navštíví je členové staršovstva a jejich hlas doručí v zalepené obálce do volebního shromáždění.

Významné bude případné přijetí dokumentu o ordinaci, které mimo jiné vyjasní postavení ordinovaných laiků a možnost ordinace ke službě mimo sbor. Pokud bude přijat, dojde v příštím roce k řadě změn v Řádu pro kazatele.

„Budeme se zabývat také budoucností diakonátu a odpovědí předsedy vlády a obou parlamentů na dopis synodu, který se přimlouvá za lepší zákony na ochranu dlužníků. Budeme zvažovat rušení sborů, které jsou již deset let neobsazené, hlasovat o koncepci využití církevních středisek, lepší ochraně důležitých nemovitostí. Budeme volit a pověřovat nové faráře pro naše bohoslovce,“ doplňuje J. Gruber.

Druhé zasedání 33. synod si určilo k projednání tři zásadní témata a důležité mohou být i okrajové body

1. Malé sbory. Církev má takových sborů víc než jednu třetinu (88). Jsou to sbory, které mají podle výsledků průzkumu mezi seniorátními výbory: do 200 členů, na nedělní bohoslužby chodí méně než 20 lidí a z dalších pravidelných aktivit se koná většinou jen biblická hodina v týdnu. Tyto sbory se často cítí ohroženy a to buď postupným umenšováním členů, nedostatkem vlastních finančních prostředků, ale také malou podporou celé církve. Některé malé sbory to již řešily sloučením se sborem sousedním, jinde dva malé sbory uzavřeli unii a povolali společně kazatele, jinde statečně pracují a věří, že si udrží samostatnost.

2. Nový církevní zákon. Druhým velkým tématem tohoto synodu je očekávaný zákon, kterým chce stát řešit budoucí financování církví. Mimořádný synod v listopadu minulého roku vyjádřil souhlas s návrhem zákona, který by měl pomoci v budoucích třiceti letech církvím, aby se staly nezávislé na dotacích ze státního rozpočtu.

„Předpokládali jsme, že zákon bude v době konání synodu již schválen. Zatím se tak ale nestalo a jeho osud je nejistý. Má tedy smysl o něm vůbec jednat?  (Zákon by mohla poslanecká sněmovna schválit již příští týden - pozn. red.) V podobné situaci stála již církev spolu s ostatními několikrát a výsledkem je, že vše zůstává při starém. Církev však již nechce jen čekat, co jí bude nabídnuto. Smyslem návrhů je proto postupná příprava na větší míru samofinancování církve než dosud. Je-li to v našich možnostech, není otázka pro ekonomy, ale pro naši víru, naději a obětavost,“ dodává J. Gruber.

3. Prohlášení církve ke sjednocování Evropy. Materiál, který k tomu celospolečenskému tématu připravil poradní odbor Synodní rady, bude předmětem sobotní odpolední diskuse a Jiří Gruber doplňuje: „Bude zajímavé sledovat, do jaké míry tato otázka členy naší církve zajímá a chtějí-li toto politické téma zvažovat z pohledu své víry. V posledních dvaceti letech se naše církve globálními a politickými otázkami příliš často nezabývala, protože měla dost starostí sama se sebou. Výjimkou byl dokument k poválečnému odsunu.“

4. Zdánlivě okrajová témata a návrhy. „Často se ovšem stává, že pozornost upoutá zdánlivě okrajový návrh nebo podnět, který nakonec vyvolá velkou diskusi. Několik takových návrhů nás čeká i na tomto synodu. Jeden seniorát chce, aby se naše církev jasně vyslovila, zda je možné požehnat registrovanému partnerství. Jiné trápí kontroverzní obsah divadelních představení, které se konají v pronajatém sále v budově ústředí církve. Je možné, že synod bude muset jednat také o církevní konzervatoři (stanovisko synodu k otázce konzervatoře v Olomouci - redakčně doplněno 10.6.), kde byl nedávno odvolán ředitel. Ústředí Diakonie bude muset vysvětlit, zda nežádá od jednotlivých středisek příliš vysoké poplatky za své služby. Hned na počátku synodu bude rozhodnuto, zda se příští synod bude poprvé v historii konat mimo Prahu na Moravě. Pokud bude návrh schválen, sejdeme se za rok na Vsetíně - v oblasti, kde je největší koncentrace evangelických sborů. Smyslem tohoto návrhu je přiblížit jednání synodu více našim sborům,“ popisuje další témata jednání předseda synodu Jiří Gruber.

^{foto: e-cirkev.cz}