Babo raď. Hospodin měl nejednou podivné manýry. Tak se i stalo, že proroku Ozeášovi nařídil, aby si vzal za ženu prostitutku (!). Řekl mu: "Jdi, vezmi si nevěstku a ze smilstva měj děti. Země jen smilní a smilní, odvrací se od Hospodina." Každý, kdo to viděl a slyšel, tak si řekl, že prorok se zbláznil. Ale ten efekt: „Slyšeli jste to?!“ Bylo by ovšem laciné srovnání, že Ježíš také způsobil rozruch, když v chrámovém prostoru anarchisticky rozházel peníze penězoměncům a vztáhl na ně s bičem ruku. Nicméně oslovení veřejnosti těmito způsoby přinášejí mimořádný efekt.

Před převratem jsme jezdívali do Lipska, kde kostel (St. Nikolai Kirche) se stal zvláště jednou v roce azylem odpůrců režimu a 10 dní i nocí býval kostel otevřen pro modlitby za svobodu, ale i nejrůznější akce. Pravoslavná tradice je ovšem jiná, v užším spojení se samoděržavím. Ovšem i tam se našli mnozí svatí lidé, prosťáčci, vzdělaní, mniši i duchovní, kteří se nezaprodali KGB, zatímco jiní, i biskupové ano. Je zde i tradice starců, laických duchovních autorit, ale také jurodivých, až bláznivých „božích dětí“, jež upozorňují skandálním způsobem na nepravosti a pokrytectví. Takový jurodivý vběhl v době půstu nahý do chrámu s věncem klobás kolem krku. Jurodiví mívali nárok na zběsilé kousky. Byly-li punkerky právě jimi, je ovšem věcí, kterou nerozetneme. O jejich spiritualitě není mnoho známo. Nicméně zpívaly-li: „Bohorodičko, Panno, vyžeň Putina, Putina vyžeň, Putina vyžeň. Klerici v černém, zlaté nárameníky, farníci se plazí, aby se klaněli. Přelud svobody na nebesích... patriarcha Gundij věří v Putina“, rozhodně to stojí za srovnání s Martinem Jirousem-Magorem, držitelem literární Ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a Ceny Toma Stopparda za dílo Magorovy labutí písně. Své si ovšem také nadmíru odseděl. Hnidopichové naleznou v jeho díle, výrocích i činech neméně vulgarit než u ruských pěvkyň. Pohřbil jej salesiánský kněz Ladislav Heryán, při bohoslužbě se modlil ministr Schwarzenberg, mezi přátele patřil biskup Václav Malý, evangelický farář Svatopluk Karásek, spisovatel Jáchym Topol aj.; hlavní smuteční řeč pronesl básník Jiří Kuběna. Tato analogie nekulhá.

Je to u těch žen jen póza, nebo jsou chudé duchem? Prosťačky, sprosťačky, mdlé, nebo nadmíru horlivé? Pokud pro věc riskují vězení, v němž již spočinuly, těžko jim předhazovat povrchnost. Nezájem o společnost a církev jakbysmet. Vstoupily do chrámu a způsobily skandál.

Můžeme chápat slova metropolity Kryštofa o tom, že mnozí pravoslavní věřící pojímají „chrám jak nebe na zemi, nikoli místo pro aktivity umělecké a politické“. Mnozí jsou dle něj znepokojeni a dotčeni jednáním punkové skupiny, která narušila svátostný prostor. Metropolita vyjádřil naději, že ruská pravoslavná církev vyzve k tomu, aby byl ten dvouletý trest žaláře zmírněn. Církev se nakonec vyslovila pro udělení milosti, pokud se vězněné omluví - a přislíbí neopakovat podobné akce.

Nešťastná byla však tři vyjádření metropolity. Nejprve, když srovnal znesvěcení moskevského chrámu třemi ženami se zásahem SS, když „do našeho katedrálního chrámu vnikly v roce 1942 jednotky SS, porušily právo azylu, které má každý křesťanský chrám, a zabili tam naše československé parašutisty, které tam duchovní ukryli.“ Podruhé, když se dovolával toho, že „kdyby se to stalo v nějaké muslimské mešitě – ta děvčata by už nežila“(!). Zatřetí, když uvádí, že v zemi (jíž vládne agent KGB) je dost míst, kde mohou proti Vladimíru Putinovi demonstrovat (zřejmě i zpívat své modlitby). Tamní „demokratická společnost“ přece nabízí jiné příležitosti protestu.

Ruská pravoslavná církev se vyslovila pro udělení milosti třem ruským punkovým zpěvačkám (Pussy Riot), odsouzeným v pátek ke dvěma rokům vězení za zneužití pravoslavného katedrálního chrámu Krista Spasitele k blasfemickému vystoupení, ve kterém žádaly odchod ruského prezidenta z politické scény. Pravoslavná církev v tiskovém sdělení podotýká, že by jejich propuštění na svobodu mělo být podmíněno ochotou omluvit se a neopakovat podobné akce. Nějaká vada na kráse při udělení milosti? Bezesporu čertovo kopýtko je právě v onom „omluvit se a neopakovat podobné akce“. A v milosti samotné. Mají se žalářované ženy omluvit pouze za kontroverzní vstup na posvátnou půdu uvnitř chrámu, nebo především za modlitbu "Bohorodičko, Panno, vyžeň Putina". Vedle omluvy je požadován slib „neopakovat podobné akce“. Znamená to zřeknutí se veškerých, byť jen jim podobných politických aktivit? Přitom policie pátrá po sympatizantech skupiny. A rozhoduje o rozhraní mezi poezií, politikou, blasfemií, zbožností a vulgaritou.

Jan Kašper je farářem Českobratrské církve evangelické v Brandýse nad Labem. Publikuje v církevním i denním tisku.

Foto: www.pussy-riot.livejournal.com (oficiální web skupiny)