Farní knihovna jako pilíř pastorace i života farního společenství

Několik poznámek k farním knihovnám

Praktická víra / Michal Černý / 19. září 2012

Jsou farní knihovny za svým zenitem?

Farní knihovny mají ve většině míst již svůj vrchol za sebou a dalo by se říci, že postupně skomírají. Přesto si myslím, že v oblasti pastorace, vzdělávání i celkového klimatu farnosti hrají mimořádně důležitou roli. Osobně se domnívám, že mohou být projevem dynamické, živé, rostoucí církve, která má stále co říci dnešnímu světu. Moderním jazykem řečeno – představují zdroj sociálního i intelektuálního kapitálu, ze kterého by farnosti měly růst.

Podle nedávno provedeného průzkumu po farních knihovnách je jejich počet rozhodně stále nezanedbatelný – ve větších diecézích jich existuje obvykle okolo tří desítek. Z výzkumu také vyplynulo, že pro čtenáře je nejdůležitější, aby byl fond knihovny pravidelně aktualizován. Naopak se neprokázala souvislost mezi velikostí a počtem čtenářů.

Při pohledu na tato data by se mohlo zdát, že význam farních knihoven postupně upadá. Dokonce se často rozvíjejí úvahy nad tím, že by se měla spojit s knihovnou obecní, aby byl posílen výběr a kvalita služeb, které jsou čtenářům poskytovány. To by ale předpokládalo, že církev bude chtít hospodařit jako soukromá instituce, že primárními cíli bude optimalizace, ziskovost, kvalitní management (v tom klasickém, dnes již téměř nevyučovaném slova smyslu) a inovace. Tím nechci říci, že by něco podobného církvi uškodilo (spíše naopak), ale rozhodně by to nemělo být první a nejdůležitější kritérium, které bude sledovat.

Myslím, že z toho, že se uvažuje o slučování (a někde reálně proběhlo či probíhá) farních knihoven a těch obecních či městských, ukazuje, že ti, kdo se o ně starají, nechápou význam knihovny a už vůbec ne farnosti jako takové. Pokud se dnes podíváme na internet, máme k dispozici mnohem více knih, než nám může nabídnout ta nejlepší knihovna. Přesto není cestou učinit z knihoven místo konzervativního dochovávání seniorů, kteří si nebudou umět knihy na webu koupit či zdarma přečíst v elektronických čtečkách. Takové knihovny by totiž neměly žádný smysl.

Skutečná role knihoven je ale mnohem hlubší – měly by být místem vzdělávání a dialogu. Prostorem, kde se setkají odborník a čtenář se zájmem a vymění si své pohledy, názory, myšlenky, postoje. Doporučí si navzájem něco ke čtení a přemýšlení. Místem, kde se bude o knihách a nad knihami hovořit s kávou či čajem.

Farní knihovna jako pilíř pastoračního působení

A zde se již objevuje význam farních knihoven v pastoraci. Mělo by jít o místo intelektuálního růstu a vzájemného setkávání se různých lidí, osob či pohledů. Jistě již dnes bude těžké vytvořit místo, jakým byla Stará Říše na Vysočině, ale to neznamená, že by katolický intelektualismus nemohl být pěstován v menší míře. Jsou to právě farní knihovny, kde mohou být diskutovány místní literární díla, pořádána autorská čtení či výstavy. Jde o prostor dialogického pěstování katolického (či protestantského) intelektualismu.

Role farních knihoven se tak v tomto kontextu zdá být více než zřejmou. Samozřejmě, že je zde rozměr půjčování knih a pěstování vzdělanosti (díky nim) široké vrstvy věřících. Dobrý knihovník může, v rámci koordinace s knězem, v této oblasti učinit velký kus práce. Druhým pilířem činnosti je sociální rozměr. Farní knihovny jako místa, kde se lze potkat, hovořit spolu a vytvářet farní společenství, které se často odbývá jen bytím spolu na bohoslužbách. Dobrý knihovník může v tomto ohledu odvést velký kus práce.

Třetím pilířem je setkávání se zajímavými osobnostmi. Ať již jde o přednášky a besedy s lidmi, kteří působí uvnitř farnosti, nebo naopak těmi, již jsou z jiných míst či církví a mohou do daného prostředí přinést svůj intelektuální kapitál. Knihovna, která bude vnímat svoji roli jako prostor pro dialog, autorská čtení nebo obecné diskuse mezi lidmi, kteří mají druhým co říci, může být pro život farnosti skutečným požehnáním a bohatstvím, ze kterého lze čerpat.

V neposlední řadě by měly knihovny zajišťovat jakési zázemí pro vědeckou a odbornou činnost farníků a jejich vzdělávání. Farní časopisy nemají být postaveny na subjektivních emocích farníků, ale na jejich fundovanosti, vzdělanosti a sečtělosti. Jen církev, která bude vnímat rozměr učícího se společenství, má šanci na budoucnost ve společnosti, která má adjektiva jako informační či vzdělanostní.

Farní knihovna se v tomto kontextu bude jistě jevit jako pilíř pastoračního působení. Místo, kde může získat pastorace odborný i sociální základ a ze kterého může čerpat. Proto je nemožné a chybné z nich činit jen skladiště knih, ale měly by sloužit jako nástroj na posílení a rozvoj sociálního kapitálu farnosti, ale také místo ekumenismu, odborné fundovanosti a vzdělanosti.

Jistě není nutné, aby se do knihoven vkládaly desetitisíce korun ročně. Spíše by mělo jít o záležitost komunitní, která bude jedním z projevů živé a funkční farnosti jako dynamického společenství lidí, bohatého a pestrého ekosystému. Farní knihovna tak není anachronismem, mrtvým dědictvím josefinismu, ale naopak svěží výzvou pro budoucnost a růst církve jako takové.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Půjdete k volbám?
Ano
95%
 
Ne
3%
 
Ještě nevím
1%
 
(Počet hlasů celkem: 87)