Seznamka
Jiří Dienstbier při prezentaci volebního programu (2013)
Autor: www.dienstbier2013.cz
Jaký model vztahů církví a státu preferujete - kooperaci, odluku, případně jiný model?
Optimální model bych hledal na pomezí kooperace a odluky.
Domníváte se, že na současném modelu církve - stát by se mělo něco měnit?
Myslím, že se něco měnit mělo. Jednak se jedná o otázku majetkového narovnání mezi státem a církvemi, s jehož současnou podobou nesouhlasím. Na druhé straně by jistá forma majetkového narovnání určitě proběhnout měla. S tím pak souvisí debata o tom, do jaké míry má stát přispívat na platy duchovních, to je potřeba řešit zároveň.
Zmínil jste zákon o majetkovém narovnání. Církve se ohradily proti způsobu, kterým sociální demokracie vyjádřila svůj protest proti tomuto zákonu. Církve tento způsob srovnaly se štvavou kampaní totalitních režimů, nacistického a komunistického. Jak se na tyto výhrady díváte?
Myslím, že reakce církví byla mnohem štvavější než naše kampaň, a byla navíc úplně zbytečná, protože to zcela zbytečně vyostřila. Chci zdůraznit, že naše kampaň nebyla vůbec zaměřena proti církvím, ale proti vládním stranám a proti způsobu, jakým prosazovaly konkrétní návrh zákona o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi. Navíc řada věřících z různých křesťanských církví také protestovala proti vládní podobě majetkového narovnání a považuje ho za nespravedlivé a nemravné. Takže to není vyhrocení vztahu mezi sociální demokracií a církvemi, naopak, my sdílíme názory celé řady křesťanů i v této otázce.
Církve se věnují i zdravotnické, sociální, charitativní či školské oblasti. Jak se díváte na řešení této problematiky ve vztahu ke státu?
Myslím, že každý uznává, že zde církve sehrávají prospěšnou roli a stát by tuto jejich činnost měl podporovat úplně stejně, jako podporuje jakákoli jiná zařízení, která se zabývají takovouto činností. Ostatně tak to nyní je, že stát přispívá srovnatelně na školy, zřizované jinými subjekty, zdravotnická a sociální zařízení, hospice atd. Považuji za naprostou samozřejmost, že stát se bude na jejich financování podílet stejně – bez ohledu na to, kdo je jejich provozovatelem.
ČSSD má ohledně majetkového narovnání zajímavý návrh na zřízení veřejnoprávního fondu. Proč sociální demokracie tento svůj návrh více neprezentovala?
Ale my jsme ho prezentovali mnohokrát. Jenom já jsem ho prezentoval na několika tiskových konferencích. Věcný záměr na zřízení tohoto fondu má i písemnou podobu. Myslíme si, že toto by bylo mnohem lepší řešení než vládní zákon, a to i s ohledem na historické souvislosti vlastnictví tzv. církevního majetku. Nikdy to nebylo zcela plnohodnotné vlastnictví, vždy tam bylo spolurozhodování církevního subjektu, který majetek užíval, a státu. Bez souhlasu státu nešlo zcizovat, případně zatěžovat majetek. A my si myslíme, že v dnešních právních poměrech by takovýto veřejnoprávní fond byl nejadekvátnější obdobou tohoto stavu. Církve by spravovaly majetek ve fondu, rozhodovaly by, jakým způsobem se s ním bude hospodařit, a stát by vykonával jakýsi dohled ohledně zákonnosti správy.
Ve vaší sesterské německé SPD působí ve vysokých funkcí řada křesťanů. Jak je tomu v ČSSD, zdá se mi, že tam jsou křesťané málo vidět...
Nevím, jestli jsou málo vidět. Ale například jedním z křesťanů je i náš předseda, který se hlásí ke katolické víře a je i členem křesťansko - sociální platformy naší strany. Dalším známým křesťanem je bývalý ministr vnitra František Bublan a znám i celou řadu dalších křesťanů, kteří jsou v sociální demokracii. Považuji to za docela přirozené, protože i oficiální církevní doktrína a některé papežské dokumenty mají velmi silný sociální rozměr a řada křesťanů uvažuje velmi sociálně. Nevidím proto nic divného na tom, že jsou členy nebo voliči sociální demokracie.
Zůstaňme ještě v Německu. Tamním prezidentem se stal na návrh sociální demokracie luterský pastor Joachim Gauck. Myslíte, že něco podobného by bylo možné i u nás?
Teoreticky to možné je, ale je to vždycky o konkrétní osobnosti, která je do takového úřadu navrhována.
Jinými slovy: Kdyby se našla podobná silná osobnost, dovedete si představit, že by ji sociální demokracie podpořila?
Umím si představit, že kdyby se našla silná osobnost se silným sociálním cítěním, která by zároveň byla věřící, tak by nic nebránilo tomu, aby byla podporována sociální demokracií do různých funkcí, třeba i do funkce prezidenta. Ale to je zatím zcela akademická debata.
Váš otec byl za minulého režimu ve vězení s dnešním kardinálem Dukou a byli osobními přáteli. Máte i vy mezi křesťany osobní přátele?
Zcela jistě mám osobní přátele mezi křesťany, a není jich málo.
Křesťané, jak známo, zastávají určité etické principy, například ohledně adoptování dětí homosexuálními páry, euthanasie či umělých potratů. Jak se na tyto etické otázky díváte vy?
Můj postoj k potratům je takový, že v zásadě jde o rozhodnutí ženy, aniž bych si myslel, že je to dobrá věc. Ale zakazování může vést ještě k horším koncům. Co se týče adopcí dětí homosexuálními páry, tak je známo, že jsem toto podpořil. Ale zdůraznil bych, že zde vždy jde v prvé řadě o právo dítěte, nikoli o právo homosexuálního či heterosexuálního páru na adopci. Jde o to, jaký způsob výchovy bude nejlepší pro dítě. Bude vždy lepší, pokud bude třeba u homosexuálního páru, kde bude mít zajištěny dobré podmínky, než v sebelepším ústavu. Co se týče euthanasie, myslím si, že se člověk sám může rozhodnout, jestli chce na tomto světě pobývat, či nikoli. Ale uvědomuji si, že je to složitý etický problém a je třeba se obávat zneužití. Ale pokud se člověk sám rozhodne, že chce svůj život ukončit, zejména v situaci, kdy je nevyléčitelně nemocný a trpí, tak myslím, že nikdo nemá ho soudit, pokud se tak rozhodne.
Jinými slovy, mohu označit váš postoj k těmto otázkám za liberální?
Můžete ho označit za spíše liberální.
V případě, že byste byl zvolen prezidentem, jaký vztah a jakou politiku byste uplatňoval vůči církvím?
Prezident republiky - jak ostatně zní jeho ústavní slib - má být prezidentem všech lidí v České republice. Měl by umět mluvit se všemi skupinami obyvatelstva, jak sociálními, tak reprezentanty různých zájmových skupin, naprosto korektně, a církve nepochybně mají své místo v české společnosti, takže i ony jsou přirozeným partnerem pro prezidenta – aniž by upřednostňoval jakoukoli víru, anebo třeba bezvěrectví.
A na závěr dovolte osobní otázku, kterou kladu každému: Jak se díváte na osobnost Ježíše Krista?
Pro mne jako nevěřícího nemá Ježíš Kristus náboženský význam. Ale zjevně to byla velmi výrazná osobnost své doby, která usilovala o morální stránku a sociální rozměr života.
Poznámka redakce: Rozhovor vznikl v září 2012
