Seznamka
Kardinál Józef Glemp
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
Ve věku 83 let zemřel ve středu večer ve Varšavě kardinál Józef Glemp, jenž jako primas vlivné polské katolické církve sehrál důležitou roli v boji proti komunismu v Polsku. Jeho úmrtí podle agentury AP potvrdil mluvčí církve Józef Kloch.
Glemp churavěl řadu let a podle polské tiskové agentury PAP měl rakovinu plic. Ve středu varšavský arcibiskup Kazimierz Nycz vyzval věřící, aby se za Glempa modlili, protože se jeho stav zhoršil.
Primasem katolické církve v Polsku se Józef Glemp stal v kritickém roce 1981. Poté co byl v zemi vyhlášen výjimečný stav, byl Glemp jedním z hlavních aktérů komplikovaného vztahu mezi církví, politickou opozicí a režimem. Po pádu komunismu zůstal respektovanou autoritou, vyjadřující se k řadě společenských problémů. Bývalý polský primas ve středu zemřel ve věku 83 let.
Józef Glemp se funkce primasa ujal po zesnulém Stefanu Wyszyńském v létě 1981. V polovině prosince téhož roku byl po vlně stávek v Polsku vyhlášen výjimečný stav a moc převzala Vojenská rada národní záchrany v čele s generálem Wojciechem Jaruzelským. Ve vypjaté situaci Glemp varoval před bojem "Poláka proti Polákovi" a pokoušel se zprostředkovat dialog mezi opozicí a představiteli režimu. Zároveň založil Primasovský výbor pro pomoc osobám zbaveným svobody, jehož cílem byla podpora uvězněných členů nezávislého odborového hnutí Solidarita a jejich příbuzných.
V průběhu osmdesátých let se Glemp snažil uchránit církev před přímým zásahem ze strany státu, což se neobešlo bez občasného lavírování. I přes opatrný postoj vedení však církev skýtala útočiště pro ilegálně působící opoziční odborové hnutí Solidarita. Samotnému Glempovi ale kritici vytýkali, že vůči Jaruzelského režimu zaujal příliš kompromisní postoj a že měl rázněji podporovat zástupce církve, kteří se dostali do potíží.
Podle polského kléru Vatikán tehdy Glempův umírněný postoj schvaloval. "Byla to doba historických událostí, průlomů a nástupu svobody. Na bedrech primase spočívala velká odpovědnost, které se zhostil," prohlásil dnes polský biskup a někdejší Glempův spolupracovník Tadeusz Pieronek. "Chyb se dopouští každý, i Glemp. Svou roli však naplnil a s tímto přesvědčením i zemřel," dodal.
Glemp za svého života připouštěl, že jednou z jeho chyb mohl být nedostatečný zápas za záchranu kněze Jerzyho Popieluszka, duchovního blízkého hnutí Solidarita, kterého zabili příslušníci polských tajných služeb v roce 1984.
Drtivá většina Poláků však Glempa hodnotila kladně, soudě alespoň podle toho, že se primas na počátku 90. let umisťoval na předních pozicích žebříčků popularity. To mu také umožnilo, aby se jako hlava katolíků vyjadřoval nejenom k tradičním tématům jako potraty a svazky osob stejného pohlaví, ale třeba i ke vstupu země do Evropské unie. V březnu 2001 veřejně odsoudil účast Poláků na masakru v Jedwabnem v létě 1941, tedy události, která je velmi citlivou částí polské novodobé historie. Byl znám také jako výrazný kritik levicového prezidenta Aleksandera Kwaśniewského.
Glemp byl kritizován za to, že nezabránil vzniku ultrakonzervativního křídla uvnitř polské katolické církve, reprezentovaného kontroverzním členem řádu redemptoristů Tadeuszem Rydzykem. Tato skupina, která své názory hlásá prostřednictvím rozhlasové stanice Radio Maryja, je známá svými netolerantní postoji, jež obsahují i prvky antisemitismu.
Józef Glemp se narodil 18. prosince 1929 v Inowroclawi v Kujavsko-Pomořanském vojvodství. Po absolvování střední školy vstoupil na počátku padesátých let do semináře v Hnězdně, kde byl o šest let později vysvěcen na kaplana.
V letech 1958 až 1964 studoval Glemp kanonické a civilní právo na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Po návratu do Polska zastával mimo jiné funkci tajemníka hnězdenského semináře. V roce 1967 přešel do úřadu primase, kde pracoval jako referent a sekretář kardinála Wyszyńského.
Na jaře 1979 byl Glemp ustanoven biskupem a počátkem července 1981 jej papež Jan Pavel II. povýšil na arcibiskupa varšavského a hnězdenského a polského primase. O necelé dva roky později obdržel Glemp kardinálskou hodnost.
Po novém vymezení diecézí na počátku 90. let byla zrušena personální unie mezi varšavskou a hnězdenskou arcidiecézí. Glemp zůstal varšavským metropolitou a zároveň mu byl ponechán titul primasa, který však bude po jeho odchodu z funkce nadále svázaný s arcibiskupstvím v Hnězdně.
V roce 2004 se Glemp vzdal vedení polské biskupské konference, jejíž hlavou byl od počátku osmdesátých let, a v prosinci 2006 papež přijal jeho rezignaci na funkci varšavského arcibiskupa. Počátkem následujícího roku však byl Glemp vedením varšavské arcidiecéze pověřen znovu. Jeho nástupce Stanislaw Wielgus totiž neočekávaně rezignoval kvůli informacím o údajné spolupráci s komunistickou tajnou policií.
V prosinci 2009, kdy dosáhl věku 80 let, předal Glemp funkci polského primase do rukou Henryka Muszyńského. V témže roce mu tehdejší prezident Lech Kaczyński udělil nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice.
