Benedikt XVI. a nová média

Benedikt XVI. byl tím, kdo začal užívat YouTube kanál, Facebook nebo třeba Twitter
Autor: Flickr.com / LeStudio1.com

Odcházející papež není ani v nejmenším člověkem, který by žil v minulostí a trpěl představou církve jako barokní instituce. Jde o osobnost intelektuálně mimořádných kvalit, kterou oceňují lidé z nejrůznějších oblastí a vědních disciplín. Jako teolog je přímý, jednoduchý, ale mimořádně hluboký. Dokáže vysvětlovat složité otázky víry dětem i dalším věřícím jasně, srozumitelně a zcela bez přípravy. Říká se, že pokud člověk něčemu skutečně rozumí, tak nemá problém o tématu hovořit popularizačně, ale skutečně správně a srozumitelně. A právě do tohoto teologického rámce bezesporu patří snaha Benedikta XVI. o užívání nových médií.

Zřejmě první výraznou sociální sítí, se kterou začal systematicky pracovat, byl YouTube. Vatikánská televize zde zveřejňuje nejrůznější oficiální záběry, přenosy, proslovy. Kolem se vytvořila mimořádně rozsáhlá komunita a kanál patří mezi ty nejsledovanější na YouTube vůbec. Vatikán rychle pochopil, že otevírání se světu není jen otázkou nějakých filosofických postojů, ale zcela konkrétních komunikačních prostředků.

V žádném případě nedochází ani k opomíjení Facebooku, který více než zpravodajským kanálem je prostředkem, který vytváří plastičtější obraz papeže s komentáři další osobností, kardinálů atp. V neposlední řadě je zde pak také Twitter, který se začal používat relativně nedávno. Podle aktuálních dat má asi 1,5 miliónů odběratelů. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti na Twitteru a přibližně polovina zmínek o něm je kladná. Je přitom zajímavé, že Benedikt XVI. (třeba na rozdíl od velké části českých politických stran) využívá jednotlivé sociální služby správným způsobem a nikoli jen na rozesílání tiskových zpráv či kázání.

Pokud nelze pontifikátu končícího papeže něco upřít, tak je to snaha o přiblížení se současnému světa. Ač stále platí, že diplomaté jsou obvykle ve Vatikánu nešťastní, protože většina kardinálů nepoužívá mobilní telefony či mail, otevření se novým technologiím je jednoznačným krokem směrem k modernímu světu, na které evidentně tlačil sám Benedikt XVI., člověk, který své knihy píše plnícím perem na papír.

V jeho podání jde nepochybně o určitou teologickou nutnost. Církev má hlásat evangelium celému světu. Kristus přijal tělo nikoli jen pro formu, ale aby se dokonale přiblížil člověku. Církev, tak jak ji chápe Benedikt, nemůže být středověkou institucí, ale musí být dokonale inkarnovaná. Vstupovat do kultury dnešního světa, mluvit současným jazykem o současných problémech. A do tohoto rámce nepochybně využívání nových médií zapadá. Nepoužívat je by bylo zpronevěření biskupského úkolu a evangelia.

Papež během svého pontifikátu ukazoval, že se moderních technologií nebojí. Církev vždy byla nositelkou vědy a výzkumu, ač je jistě jiráskovský pohled poněkud odlišný. Od stálé podpory observatoří v Chile, přes aplikace pro mobilní zařízení ke světovým dnům mládeže až třeba po rozsvícení vánočního stromu iPadem, se v pontifikátu táhne snaha ukázat církev jako soudobý živý organismus.

Jistě je možné namítat, že papež při užívání Twitteru vypadal spíše komicky, že sám zřejmě nezvládá ani základní práci na počítači atp. Ve své teologické reflexi světa ale jednoznačně chápe, že podobné technologie jsou dnes běžné a nutně je musí církev začít používat. Požadavky na profesionální tým v jeho okolí (a vůbec jeho existence) není něčím samozřejmým. Ostatně v českém prostředí sociální sítě užívá jen zlomek biskupů. A nutno říci, že jde o lidi nejméně o půl generaci mladší.

Papež dal novým médiím jak konkrétní podobu, tak také myšlenkový rámec v řadě textů, směřovaných především na světový den sdělovacích prostředků. Nestaví se k nim nekriticky, ale chápe jejich nutnost. Jestliže by celá církev byla schopna komunikovat tak současným způsobem jako její papež, jistě bychom si k tomu mohli blahopřát.