A nejtěžší je dojít do cíle...

Recenze knihy Františka Lízny Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny

Kultura / Petr Cekota / 31. května 2013
A nejtěžší je dojít do cíle...

P. František Lízna SJ
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons

Putovní deníky patera Františka Lízny si získávají čtenářskou oblibu. Je to potěšitelné, byť nejde o literaturu v původním smyslu, ale spíše o jakýsi druh deníkové terapie. Nejnovějším přírůstkem v putovní ediční řadě brněnského nakladatelství Cesta  je kniha s názvem Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny. František Lízna zde přibližuje své pěší putování ze Svatého Hostýna do Vadsteny ve Švédsku, kde je pohřbena svatá Brigita, mystička 14. století, která po smrti svého manžela, švédského šlechtice, odevzdala svůj život Bohu a věnovala se rovněž kajícím poutím.

Pater Lízna zachovává svůj faktografický autorský styl, tak jako to již čtenáři znají z jeho zápisků o poutích do Santiaga, do Říma, do Sevastopolu a Bůh ví kam ještě. Omezuje se zpravidla na holé věty, strohá konstatování, záznamy o nákupu potravin, ušlapaném počtu kilometrů, občas připojí nějaký pozoruhodný detail z vnějšího časoprostoru anebo pocitový či duchovní prožitek. To vše napomáhá čtenáři k dynamickému spoluprožívání pouti a nebrání mu sledovat vytčenou trasu příliš složitými meditacemi a úvahami.

Problém pro autora i pro čtenáře je tak vlastně jen jediný: Pokud plynule následujeme Líznovo putování křížem krážem Evropou, sledujeme jakýsi plíživý vnitřní smutek, který se do jeho deníkových záznamů promítá. Je to jednak smutek osamělého poutníka, který neví, kde ten který večer právě spočine a zda bude přijat pod něčí střechu, ale zároveň i smutek jiný. Smutek osamělého řeholníka, který se de facto vůbec neidentifikuje s něčím, co se nazývá komunitní život. Při setkání s kýmkoli na své cestě si tento poutník uvědomuje, že každé nové setkání je vlastně předzvěstí dalšího loučení. A dokonce i když vyhledá v některém místě spolubratry ze svého řádu, nemá si s nimi příliš co říci. Jezuita František Lízna se tak nevědomky stává zvláštním druhem „potulného mnicha“, kterýžto statut hojně se vyskytoval ve středověku a jeho příslušníci nemívali u vlastní vrchnosti právě na růžích ustláno. Ale doba byla taková, lidské komunity byly v pohybu utíkajíce tu před morovou nákazou, tu před různými schizmaty, nebo zase před hladem či válečnými konflikty. A dnes vlastně nejsme daleko od podobné situace, ačkoli v putování nám někdy pomáhají, někdy spíše překážejí dálnice a rychlodráhy.

Lízna svůj smutek přiznává i v poslední knize, hovoří o osamělosti, vnitřním neklidu, neurčitých obavách či úzkostech. Víra a kněžství mu sice pomáhají, ale spíše jen existenčně než duchovně, a tak nakonec dojdeme k otázce, proč se vlastně na tyto cesty vydává? Otázka jistě bude zodpovězena odkazy na duchovní povahu a smysl poutí, ale to nám jaksi nestačí. Nejsmutnější je poutník Lízna zpravidla tehdy, když dorazí do cíle. Neraduje se, neslaví, nepociťuje úlevu, ale spíše jen nějaký splněný úkol, a již se ve skrytu asi trápí, co ho čeká dál.

A tak asi právě v tomto pocitu existenciální vykořeněnosti je autor Lízna tolik blízký současným čtenářům, kteří bloudí na různých cestách svých životních stavů, existenčních útrap či duchovních pochybností. Nemusejí se vůbec vydávat na nějakou pěší trasu, stačí jim leckdy jen absolvovat trýznivou každodenní „cestu dlouhého dne do noci“. A nejhorší je pak na sklonku každého dne vydechnout nikoli úlevou, ale spíše znechucením a obavou z toho, co bude další den následovat.

A tak vzhůru na novou cestu s paterem Františkem Líznou, i když často ani zdaleka nevíme, odkud a kam vlastně vede...

František Lízna: Pouť za sv. Brigitou Švédskou do Vadsteny. Nakladatelství Cesta, Brno 2013, 72 str.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články

Nenalezeny žádné záznamy.

Aktuální články

16. 12. 2018

Kázání o transgenderu

14. 12. 2018

Chanuka a Advent v Izraeli

10. 12. 2018

Gender je i pro křesťany


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Jsou vám ve společensko-politických otázkách blízké názory Tomáše Halíka?
Ano
57%
 
Částečně
4%
 
Ne
38%
 
Nevím
1%
 
(Počet hlasů celkem: 846)