Seznamka
Obálka knihy Čestně o Bohu - debata
Autor: ebay.co.uk
Nestává se často, že by lidé stáli fronty na knihu teologických úvah z pera anglikánského biskupa. A ještě neobvyklejší je, aby se po ní sháněl i ministerský předseda a dostalo se mu odpovědi, že je vyprodána a musí čekat na dotisk. Jenomže přesně před půlstoletím, na jaře roku 1963, se tato neuvěřitelná věc stala, píše na svém webu BBC. V Británii tehdy vyšla kniha Čestně o Bohu a způsobila okamžitou senzaci. Netrvalo dlouho, a prodal se první milion výtisků, a záhy byla přeložena do sedmnácti jazyků. V češtině se objevila s jistým zpožděním v roce 1969, ale již dříve kolovala v samizdatu.
Jejím autorem byl tehdy 44letý anglikánský biskup John A. T. Robinson z Woolwiche, východní čtvrti Londýna, která se nachází nedaleko známější čtvrti Greenwich. Narodil se v roce 1919 v Canterbury a teologii studoval v Cambridgi. Rád vstupoval do veřejných společenských debat, a nebyly mu cizí kontroverze. První senzaci způsobil několik let před vydáním svého bestselleru, když začal osobně docházet na soud se spisovatelem Davidem Herbertem Lawrencem, kterého pohnali před tribunál kvůli obscénnostem v románu Milenec Lady Chatterleyové. Kniha z roku 1928 byla poprvé vydána v Británii v necenzurované verzi až v roce 1960, a ihned způsobila skandál. Autora se zastávala řada osobností s poukazem, že silně erotický až pornografický text má nesporné umělecké kvality. Soudce v říjnu 1960 spisovatele nakonec osvobodil a ještě sklidil posměch za svou odtrženost od reality. V závěrečné řeči se totiž otázal, zda by slušný Angličan či Angličanka mohli dát knihu s dobrým svědomím svému polovzdělanému služebnictvu ke čtení.
Také biskup Robinson si zaprovokoval, když ve svém příspěvku v průběhu soudu označil sexuální akt za ekvivalent „svatého přijímání“ mezi dvěma lidskými bytostmi. Podle BBC není pochyb, že jeho role v soudním přelíčení přispěla k popularitě knihy, která mimochodem volala po etické revoluci a hájila právo na rozvod citově vychladlého manželství. Pro konzervativce všech táborů se stal J. A. T. Robinson nepřítelem. To však nebylo to hlavní, čím své čtenáře oslovil. Vydání knihy Čestně o Bohu totiž doprovodil slavný článek v nedělníku Observer s památným titulkem Pryč s našimi představami o Bohu. Na řadu tradičních církevníků to mělo mimořádně osvobodivý dopad.
Profesorka Sarah Coakleyová z Cambridge vzpomíná, jak kvůli knize opustila teologický seminář. „Robinson byl skvělý pedagog. Nutil nás myslet, stále znovu se ptal po tom, co víra znamená v dnešní době,“ vzpomíná. Dokonce americký evangelikální pastor Rob Bell, v jehož megakostele zasedne každou neděli několik tisíc lidí, vzpomíná, jak obrovský vliv na něj kniha měla. Také on je s Robinsonem přesvědčen, že řeč o Bohu se musí daleko více blížit naší každodenní zkušenosti.
Tomuto proudu myšlení se začalo říkat demytologizace, a Robinson se stal jeho nadšeným stoupencem. Šlo mu o to, jak sdělit obsah křesťanství lidem, kteří nebyli nijak poznamenáni křesťanským jazykem a výchovou. Filosoficky měl tento směr blízko k existencialismu a americkému teologovi německého původu Paulu Tillichovi. Ten Boha nechtěl nalézat na výšinách, ale v hlubině, v tom nejpodstatnějším, co udržuje kosmos tváří v tvář silám chaosu a zániku.
Robinson a jeho generace pocítili v 60. letech měnící se společenskou atmosféru a dospěli k názoru, že náboženství se musí změnit. „Jeho apel trvá i dnes, kdy ateisté označují Bibli za snůšku mýtů a pověstí a věřící jim odpovídají rozhořčenou apologetikou,“ píše BBC. Je pochopitelné, že Robinson měl mezi křesťanskými konzervativci řadu kritiků i otevřených nepřátel. Když však v roce 1983 umíral v pouhých čtyřiašedesáti letech velmi statečně a stoicky na rakovinu, řada z bývalých odpůrců mu vyjadřovala podporu a svým způsobem ho vzala na milost.
Otázkou však je, nakolik byl Robinsonův impuls úspěšný dlouhodobě, protože lidé dnes rozhodně nežijí v demytologizovaném světě, píše BBC. Vzhledem k popularitě Tolkienovy trilogie Pán prstenů a dalších alternativních pohledů na existenci to dokonce vypadá, že mýtů od 60. let spíše přibylo, míní server. Návštěvnost kostelů se sice dramaticky propadla, ale víra v duchovní síly či objekty například v Británii neustupuje. Jedenačtyřicet procent respondentů tam v nedávném rozsáhlém průzkumu uvedlo, že věří v anděly, 53 procent v posmrtný život a 70 procent v existenci duše. Návštěvnost bohoslužeb za těmito čísly zaostává řádově o celé desítky procent.
„Stačí kdekoli v ateistické západní Evropě zapátrat v knihkupectví po oddělení duchovní literatury. Zaprvé, určitě ho tam naleznete, a za druhé, bude určitě větší než regály s historickou nebo životopisnou literaturou,“ připomíná BBC. A to nemluvíme o obrovském zájmu společnosti o zcela nenáboženské meditace, novopohanské rituály na keltských nalezištích či šamanské kruhové tance a další novinky. Programově nespirituální člověk bez jakéhokoli přesahu své existence působí dnes na Západě jako podivín, možná dokonce jako vetřelec. Ostatně i moderní věda vrací starému dobrému materialistickému světu jeho kouzlo, záhadný rozměr a mytologický přesah. V pořadech BBC mluví špičkoví fyzikové o kosmické smrti a znovuzrození jako o klíči k majestátu vesmíru. I když jde především o záležitost jazyka, protože vesmír nemůže umírat, jelikož nikdy nežil, přesto je v těchto vyjádřeních patrný návrat k transcendentnímu výrazivu náboženství. Prostě umí lépe popisovat složitosti života.
Padesát let po vydání knihy Čestně o Bohu je na tom špatně především instituční církev, jejíž jazyk i praxe nerezonují s potřebami lidí. Což je škoda, protože jednotlivé tradice obsahují velké množství hlubokých pohledů do lidské existence, a dokážou přibrzdit duchovní experimenty typu New Age. „Člověk je tvor, který se nikdy nevzdá spirituálních experimentů a hledání. Naše existence je nám málo, kdyby mělo zůstat jenom na ní. Chceme víc, a žádný skeptik nám tuto touhu nikdy zcela nevyvrátí,“ končí článek BBC.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)
