Seznamka
Papež František
Autor: Facebook.com / Don Guido Marini
Podobně jako americký prezident, také hlava katolické církve je obklopena řadou spolupracovníků v různých, byť neformálních, stupních blízkosti. Kdo jsou tito lidé a jaké úkoly při své práci plní?
V každodenní blízkosti hlavy církve, bez potřeby žádat o audienci, je od září 2007 Malťan Alfred Xuereb (nar. 1958). Vybral si ho ještě Benedikt XVI., pro kterého byl však „jedničkou“ Georg Gänswein, současný prefekt Prefektury papežského domu a zároveň pořád jeho osobní sekretář. Xuereb v té době vystřídal Mieczysława Mokrzyckého z Polska, který působil vedle Jana Pavla II. Kněžské svěcení přijal maltský prelát v roce 1984 a o pět let později obdržel doktorát z teologie na Papežské teologické fakultě Teresianum. Od roku 1991 byl aktuální první sekretář papeže Františka sekretářem rektora Lateránské univerzity, od roku 1995 pak pracoval ve Státním sekretariátu a v roce 2000 se stal zaměstnancem Prefektury papežského domu.
O něco víc pozornosti než první z Františkových tajemníků vzbuzuje muž číslo 2 po jeho boku. Je jím papežův rodák z Buenos Aires, Fabián Pedacchio Leániz, celým jménem Fabián Edgardo Marcelo Pedacchio Leániz, který příští rok v dubnu oslaví půlstoletí svého života.
Poprvé bylo tohoto odborníka na kanonické právo možné zahlédnout vedle papeže v okně Apoštolského paláce 12. května, téměř dva měsíce po zvolení kardinála Bergoglia hlavou církve. Prakticky od první chvíle jeho pontifikátu ho doprovází jako osobní „dvojka“, a to údajně mimořádně pracovitá a pozorná. Do té doby byl úředníkem Kongregace pro biskupy, které tehdy předsedal kardinál Giovanni Battista Re. Na tuto svou pozici v Římské kurii nastoupil v roce 2007 díky „přímluvě“ tehdejšího arcibiskupa argentinské metropole. Koncem roku 2011 počal být Leániz označován „špiónem“ kardinála Bergoglia, kterému měl prý zajišťovat faxování některých důvěrných materiálů kongregace. Původně zamýšlel Leániz studovat ekonomii a založit si rodinu. Psal se tehdy rok 1983. Po setkání s jistým knězem se však změnily jeho plány, podobně jako tomu kdysi bylo v případě mladého Jorge Maria Bergoglia. Později vstoupil do semináře a jeho příprava na povolání se završila 7. prosince 1992 kněžským svěcením.
Je známo, že mezi jeho různorodé záliby patří opera a hudba obecně. Je prý vlastníkem rozsáhlé CD diskografie různých hudebních žánrů. Je fanouškem argentinského fotbalového družstva „Club Atlético River Plate“. V oblibě má knihy Gabriela Garcíu Márqueza a filmy Pedra Almodóvara. Stejně jako pontifik, i on má svůj pokoj v Domu svaté Marty.
Do argentinského kruhu blízkých Františkových spolupracovníků zařazuje vatikanista Sandro Magister i monsignora Guillerma Javiera Karchera, který pracuje v Úřadě liturgických slavení Nejvyššího velekněze. Byl to právě on, kdo držel mikrofon při ústech nově zvoleného papeže letos 13. března. Italský kněz, Mons. Assunto „Tino“ Scotti má být dalším členem „blízkého kruhu“. Pracuje v první sekci Státního sekretariátu Svatého stolce a současně je děkanem kolegia prelátů Apoštolské komory, která je hlavní administrativní institucí v době uprázdnění svatopetrského stolce. Je to právě on, kdo má privilegium vybírat účastníky ranních papežských mší v kapli Domu svaté Marty. V denním styku s papežem je také Ital Piergiorgio Zanetti, bývalý člen Policejného sboru Městského státu Vatikán. František se s ním zná už mnoho let: jeho příbuzný působil jako kněz v Argentině.
Kromě mužů plnících spíše administrativní, správní, organizační a obslužné funkce je kolem Františka shromážděn okruh několika prelátů, na radu kterých dle portálu Vatican Insider obvykle dá, i když závěrečná rozhodnutí jsou výlučně v jeho kompetenci. Jedním z nejvlivnějších kardinálů současnosti je nepochybně Óscar Andrés Rodríguez Maradiaga, arcibiskup honduraské Tegucigalpy a koordinátor pracovní osmičlenné kardinálské poradní skupiny pro reformu Římské kurie. Druhým Latinoameričanem s vlivem na papeže je františkánský kardinál Cláudio Hummes, Brazilec, který byl v letech 2006 – 2010 prefektem Kongregace pro klérus. Znám je pro svou kritiku kapitalismu a obhajobu sociální spravedlnosti ve světě. Měl být jedním z hlavních voličů březnového konkláve, díky kterému se podařilo prosadit právě Bergoglia. Rovněž patřil mezi ty, kteří se objevili po papežově boku na balkónu Baziliky sv. Petra po jeho zvolení. Do skupiny blízkých mužů papeže by měl patřit taky emeritní arcibiskup britského Westminsteru, kardinál Cormac Murphy-O'Connor. Jeho vztah k emeritnímu pontifikovi měl být spíše odtažitý, ačkoliv vztah k současnému papeži je označován jako „vynikající“.
Mezi italskými jmény blízkými papeži nalezneme kromě výše zmíněných zejména kardinála Giuseppe Bertella, předsedu Governatorátu Městského státu Vatikán a Papežské komise pro Městský stát Vatikán a nepochybně i nového státního sekretáře, arcibiskupa Pietra Parolina. Ten se svého úřadu fyzicky ujal až nedávno, 16. listopadu, navzdory faktu, že tuto funkci zastává de iure od 15. října. V hodnosti arcibiskupa je vlivným obyvatelem Vatikánu také Juan Ignacio Arrieta Ochoa de Chinchetru, Španěl, kterého František jmenoval koordinátorem pětičlenné papežské komise na prozkoumání činnosti a možností reformy Institutu pro náboženská díla (tzv. Vatikánské banky).
