Seznamka
Kristovci - kniha rozhovorů o víře
Autor: Kristovci.sk
Napsat recenzi na knihu rozhovorů s dvanácti osobnostmi ze slovenského křesťanského světa, která nedávno vyšla v nakladatelství VIFO pod názvem „Kristovci“, není vůbec jednoduché. Uvědomil jsem si, jak málo známe život na Slovensku. Slováci ví o dění u nás mnohem více a to není dobře. Na portále Christnet.eu vychází v posledních letech prakticky jen články o nešťastně odvolaném arcibiskupu Bezákovi. I tato kniha obsahuje rozhovor s ním, tentokrát ale o odvolání nepadne ani slovo a dozvíme se více o širokém myšlenkovém světě této zajímavé osobnosti. Mediálně známý je pro našince ještě další, podle vydavatele nejkontroverznější osobnost novinář Štefan Hríb.
Příběh tohoto „kristovce“ není spojen s aktivním životem v konkrétní církvi, což je na Slovensku, na rozdíl od nás, stále ještě na rarita. Hríb, přestože dlouhé roky čerpal ze života v církvi povzbuzení a duchovní potravu, dnes ostře odsuzuje pocit nadřazenosti mnohých křesťanů nad okolním světem. Za klíčový považuje pravý opak, že křesťana, jako morálně selhávajícího člověka, neschopného skutečné lásky, Kristus miluje, takového jaký je. Dalo by se říci, že toto Hribovo konstatování je v rozporu i s tím, jak vydavatel Ĺubo Bechný představuje vybrané osobnosti ve své knize. Osobnosti poněkud troufale označuje za „kristovce“, za o něco lepší věřící, kteří po odchodu z kostela nepřepnou skrytý vypínač a nezařadí se do davu. Nicméně pozorný čtenář v příbězích jednotlivých osob nalezne hlubokou pokoru nebo upřímný popis často klikatých cest při následování Krista.
Výběr rozhovorů je ekumenický, svůj životní příběh přibližují osobnosti z Církve bratrské (lékař Karol Mika, pastoři Daniel Pastirčák, který se snaží o dialog víry a umění, a Ĺudovít Fazekáš. Ten přednášel na univerzitách v Německu, Švýcarsku nebo v Americe), evangelíci (vysokoškolský pedagog Michal Valčo, „poslední štúrovec“ bibliograf a historik Miloš Kovačka nebo Slavomír Slavík, ředitel Slovenského evangelizačního střediska) a samozřejmě také katolíci (již připomínaný arcibiskup Bezák, jediná zpovídaná žena Terézia Lenczová, členka hnutí Fokoláre mající na starosti ekumenický dialog. Dále kdysi divoký a rozháraný ateista Branislav Škrípek. Ten dnes jako poslanec Národní rady Slovenské republiky mimojiné prosazuje zákon o regulaci pornografie. Další zpovídaný Daniel Hevier patří mezi „laiky". Jeho příslušnost ke katolické církvi zjistí až pozorný čtenář. Hevier je básníkem a spisovatelem na volné noze. I z jeho vyprávění je cítit ekumenického ducha. Například pěkně popisuje svoji zkušenost ze židovské náboženské obce, kde našel druhý domov mezi starými lidmi, kteří přežili holocaust. Poslední rozhovor v knize vedli autoři s dnes již zesnulým evangelickým farářem, vedoucím katedry Nového zákona, Jánem Grešom.
Samostatnou kapitolou je dnes v žádné církvi nezařazený a již zmiňovaný Štefan Hríb. Jeho myšlenky nám znovu připomínají, že výše uvedený pokus i systematické roztřídění zpovídaných podle církevní příslušnosti může být zavádějící. Hríb se ptá, proč se protestanté a katolíci nescházejí v jednom kostele. Nikdy tomuto rozdělení nerozuměl, přestože chápe duchovní a historické souvislosti. To, že nepatří k žádné církvi, považuje za výhodu i nevýhodu a též přiznává, že jeho „bezdomovectví“ je i jeho chybou, protože věrnost církvi považuje za ctnost. Štefán Hríb ale nežije duchovní a samotářský život, církev vnímá tam, kde se cítí dobře, zejména mezi věřícími lidmi, kteří žijí v normálním světě. Hríb ostře kritizuje, že nejkrásnější věc, s kterou se v životě setkal, křesťanský Bůh, je na Slovensku vnímán přes církve a působení věřících jako ta nejnudnější až temná věc, jako ten, který jen přikazuje a to nejlepší nám všem odpírá. Tento rozpor považuje za strašný. Podobné rozdělení nachází i ve světě medií, ve kterém se pohybuje, a např. Katolické noviny vnímá jen jako informační nástěnku, kde není žádná svoboda, žádný spor a hledání. Duchovní život je podle něj naopak neuvěřitelně dobrodružný příběh, o kterém nevíme, jak skončí. To platí i o církvi a její tisícileté putování a neustálé hledání.
Dobrodružné a neopakovatelné životní příběhy nepopisuje jen mediálně známý Hríb, ale každý z dvanácti oslovených. Slovenského čtenáře mohou vytrhnout z možná stereotypního a tradičního vnímání křesťanství, namyšleného čtenáře na západ od Bratislavy zase seznámit se životem křesťanských osobnosti v zemi, kterou dnes známe již jen povrchně. Podobný projekt rozhovorů s lidmi napříč jednotlivých denominací se v Čechách ještě neuskutečnil, jak v krátkém hodnocení knihy upozorňuje i redaktor Katolického týdeníku Martin T. Zikmund z Prahy. V Čechách je kniha s graficky pěkně zpracovanou obálkou k dostání v pražské prodejně Kalich nebo ji lze objednat přes internet na stránkách www.kristovci.sk.
